Procházková-Neumannová, Ludmila, pěvkyně, pedagožka, narozena 2. 9. 1872, Plzeň, zemřela 25. 7. 1954, Praha.
Učila se zpěvu v Pivodově pěvecké škole a od roku 1895 ve Vídni u Johanna Resse, jehož se stala pedagogickou asistentkou. Od roku 1891 působila v Zemském německém divadle v Praze a od roku 1899 na operních scénách v Linci, Vratislavi a Brunšviku (např. role Alžběty a Elsy ve Wagnerových operách). V 31 letech oslepla na levé oko a byla nucena se vzdát pěvecké kariéry. Vrátila se do Prahy a od roku 1903 se velmi úspěšně věnovala pedagogické činnosti. Vyučovala zpěv zprvu soukromě, v letech 1912–17 na pražské konzervatoři a poté 1917–42 opět soukromě. Z jejích českých žaček a žáků vynikli zejména Amálie Bobková, Růžena Hořáková, Bronislav Chorovič, Jindra Koubová, Marta Krásová, Richard Kubla, Hana Pírková, Aša Slavická, Drahomíra Tikalová, Kamila Ungrová, Olga Valoušková-Borová, Vladislav Wuršer, ze zahraničních zejména Hilde Koneztni a Alfred Piccaver. Po ukončení aktivní pedagogické činnosti byla do konce života byla činná jako hlasový poradce.
Manžel František Neumann, účetní rada Hypoteční banky v Praze (sňatek 1903), dcera Klára (nar. 7. 8. 1904 v Praze).
I. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní
Tempo, XX 1947/48, 26.
Věstník pěvecký a hudební, XI 1947, 126.
Souzvuk, III 1947, č. 11, 5.
operaplus.cz/neni-diva-jako-diva-maria-jeritza/
Šárka Zahrádková