Český hudební slovník osob a institucí

Bartoš, Josef 1)

Charakteristika: skladatel a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity: 29.10.1861
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 14.1.1924

Bartoš, Josef 1), skladatel a pedagog, narozen 29. 10. 1861, Březové Hory (Příbram), zemřel 14. 1. 1924, Příbram.

 

Zájem o hudbu pochytil od otce, se kterým vyrůstal po brzké matčině smrti; otec byl amatérský hudebník a člen místní hornické kapely, ve které hrál i se svými bratry. Josef tak byl odmala obklopen živou hudbou. V rodišti vystudoval reálné gymnázium a učitelský ústav (absolvoval roku 1876), na kterém od roku 1880 působil jako učitel. Roku 1886 se stal odborným učitelem na měšťanské chlapecké škole, kde vyučoval přírodovědu a zpěv. V roce 1919 zde byl jmenován ředitelem a tuto funkci vykonával až do svého odchodu do důchodu (1923). Dá se tedy říct, že pedagogické činnosti na příbramských školách věnoval celý svůj život, a podle vzpomínek jeho žáků a blízkých lidí byl pedagogem oblíbeným a vyhledávaným. Tvořil i osobité učební materiály; vydal například sbírku 43 národních písní pro jeden až čtyři zpěvní hlasy nazvanou Metoda koncentrační k vícehlasému zpěvu, kterou používal při pěvecké výuce na měšťanské škole. Pro potřeby svých žáků psal vlastní didaktické skladby.

Mimo samotné učení se angažoval v hudebním dění na celém Příbramsku, zejména jako aktivní muzikant v nejrůznějších místních tělesech. Ovládal hru na klavír, violoncello, housle a violu, dělal přednášky o hudbě, přispíval články do novin, kulturních časopisů Cyril, Horymír a různých místních listů (vycházely mu zde hudební referáty a kritiky, ale i povídky z hornického prostředí; například Láska, která zabíjí, Stráž u mrtvých, Ze života v pohádku a jiné; některé vydal pod pseudonymem J. Hošek).

V neposlední řadě byl velmi produktivním skladatelem. Psal zejména klavírní skladby, komorní hudbu, písně (duchovní i světské, milostné či z hornického prostředí), sbory, kantáty a melodramy, příležitostně i menší orchestrální díla. Stylově navázal na Karla Bendla a Jana Maláta, v pozdějších komorních dílech se přiklonil ke dvořákovskému slohu. Jeho písně byly povětšinou lyrické s jednoduchým doprovodem a lze v nich číst vliv romantických skladatelů (zejména Čajkovského a Schumanna). Mnoho jeho písní a sborů vzniklo na texty Quida Marii Vyskočila. U Františka Urbánka mu vyšly klavírní kompozice Kaleidoskop a Lyrické nálady.


Dílo:

Dílo hudební (výběr):

 

Klavírní skladby

Scherza (1897).

Idyly.

Eklogy.

Kaleidoskop (vydán u Františka Urbánka).

Lyrické nálady (vydány u Františka Urbánka).

Valse intime (vydány u Simrocka).

Pět nálad.

Impromptu.

Sonáta Es dur.

Tance.

Pochody.

 

Komorní skladby

Sonáta pro housle a klavír Es dur.

Tři sonáty pro violu a klavír.

Tři klavírní tria.

Klavírní trio s violou.

Tři nálady pro violu, violoncello a klavír.

Tři smyčcové kvartety.

Dva klavírní kvintety.

Smyčcový oktet (1896).

 

Písně

Pohádky večera (s doprovodem violy).

Pampelišky.

Tři písně.

Hornické písně.

Slovenské spevy.

 

Melodramy

Balada o mrtvém mnichu (text Quido Maria Vyskočil).

Honza a smrt.

 

Sbory

Na březích Baltu.

Ó Moravo.

Ó matko vlasti svatá.

Slavičí pěšinky.

Svatební zpěv.

Po sňatku.

Modlitba za vlast.

 

Kantáty

Smrt (chorální rapsodie, text Quido Maria Vyskočil).

Tři husaři (vesnický výjev s klavírním doprovodem, provedeno 1906 Pražským Hlaholem).

Literatura:

I. Lexika

PHSN.

ČSHS.

 

II. Ostatní

Dalibor (25, 1903, s. 346).

Němeček, Jan: Rodáci Příbramska jako hudební skladatelé (Hudební Příbramsko, Příbram 1940, s. 48).

Valta, Karel: Za ušlechtilým Příbramanem (Příbram 1947).

 

Klára Kolofíková


Datum poslední změny: 24.7.2015