Český hudební slovník osob a institucí

Černíková, Lenka

(Jurasová)
Charakteristika: Muzikoložka

Datum narození/zahájení aktivity: 16.12.1963

Černíková, Lenka, hudební historička, kurátorka fondu muzikologie a teatrologie Ostravského muzea, narozená 16. 12. 1963, Ostrava.

 

V letech 1984–89 studovala obory český jazyk a hudební výchova na Pedagogické fakultě v Ostravě (zde pak v roce 2014 absolvovala doktorské studium /Ph.D./ a pak v roce 2021 vykonala na Univerzitě Karlově v Praze rigorózní řízení /PhDr./). Po tříleté pedagogické praxi na ostravské základní umělecké škole nastoupila v roce 1995 na místo kurátorky a vedoucí oddělení společenských a přírodních věd do Ostravského muzea. Zde se věnovala téměř třicet let studiu regionální hudební kultury od konce 18. století po současnost, když spravovala, dokumentovala i prezentovala na výstavách a při přednáškách zdejší hudebněhistorický fond. Přitom nezanedbávala další badatelskou a publikační činnost či popularizaci regionální hudební kultury.


Dílo:

Samostatně vydané publikace

Jaroslav Vogel (1894–1970) interpret hudebního prostoru (Ostrava 2014);

Proměny Janáčkových oper v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě 1919–2018 (Lenka Černíková,  Helena Spurná, Viktor Velek, Ostrava 2021).

 

Do tisku připravená monografie

Emil Paur (1855–1932) – umělecký profil (rukopis, 210 s.).

 

Studie a stati

Masarykova vyšší škola lidová v Ostravě (Časopis Slezského zemského muzea 45, 1996, série B, č. 3, s. 281–288);

K devadesátému výročí narození Rudolfa Kubína (sborník Hlasy muzea a archívu ve Frenštátě pod Radhoštěm 16, 1999, č. 3–4, s. 80–82);

Milan Balcar – lyrik všedních dnů (sborník Hlasy muzea a archívu ve Frenštátě pod Radhoštěm 18, 2001, č. 3–4, s. 50–60);

Drazí rodičové, ... Ke 100. výročí narození hudebního skladatele Rudolfa Kubína (sborník Práce a studie muzea Beskyd, 2009, společenské vědy, č. 1, s. 142–151);

Guillaume de Machaut, sekretář českého krále a rytíř hudby a slova (in: Majer, David, Antonín, Robert (eds.) Král, který létal: Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského, Ostrava 2011, s. 929–938);

Vincent d´Indy a jeho kontakty s Jaroslavem Voglem (Ostrava 26, příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, Ostrava 2012, s. 244–252);

Alois Rychta a jeho houslová škola v Ostravě (Janáčkiana 2012. Sborník z 31. ročníku muzikologické konference Tradice a současnost vzdělávání učitelů hudby a hudební výchovy (CD ROM), Ostrava 2012, s. 192–195);

Milý příteli, … Vážený šéfe, … Vítězslav Novák a jeho stopy v hudební kultuře Moravské Ostravy (Vlastivědné listy Slezska a Severní Moravy 39, 2013, č.1, s. 12–17);

Pražská léta Rudolfa Kubína – jeho profesionální kariéra a studium čtvrttónové hudby u Aloise Háby (sborník Hudební kultura ostravského a olomouckého regionu, Olomouc 2014, s. 55–66);

Ema Destinnová Jaroslavu Voglovi (Vlastivědné listy Slezska a Severní Moravy 40, 2014, č. 1, s. 32–33);

K realizaci raného scénického díla Bohuslava Martinů v Ostravě (sborník Ostrava 28, příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, Ostrava 2014, s. 156–165);

Heideggerovo pojetí bytí a času ve Voglově analýze díla Leoše Janáčka (Janáčkiana 2014. Sborník z 32. ročníku muzikologické konference, Ostrava 2015, s. 77–83);

Dirigent, pianista a skladatel Emil Paur (1855-1932) a jeho žáci (Janáčkiana 2018. Sborník z 34. ročníku muzikologické konference, Ostrava 2019, s. 281–287.

 

Autorské výstavy

Janáčkův máj (Ostrava 1995);

Jak se dělají housle (Ostrava 1997);

Rudolf Kubín /retrospektiva života a tvorby hudebního skladatele/ (Ostrava 1999);

Rostliny v hudbě /interaktivní mezioborový projekt/ (Ostrava 2000, Příbor, Bílovec 2001, Nový Jičín 2001, Sokolov 2002, Brno 2004, Rychnov nad Kněžnou 2004, Miskolc  2005, Košice 2004, Trenčín 2005, Valašské Meziříčí 2006);

Eliška Zapletalová – Alexander Babraj /scénografie/, (Ostrava 2001);

Zlaté struny /v rámci harfového hudebního festivalu/, (Ostrava 2004);

Zpěvníky z celého světa (Ostrava 2007, Ratiboř – Polsko);

Boris Čelovský a jeho přátelé (Ostrava 2007);

Magie divadelního prostoru /Vladimír Šrámek – scénografie SDO 1950–1990/ (Ostrava 2012);

Marta Roszkopfová /scénografie/ (Ostrava 2013);

Jaroslav Vogel (1894-1970) interpret hudebního prostoru (Ostrava 2014);

Tři obzory Jana Obšila /scénografie – malba – církevní umění/ (Ostrava 2015);

Seznamte se: William Shakespeare (Ostrava 2016);

Ostravská popmusic scéna – pohled zpět /výstava plakátů/ (Ostrava 2022).

 

Karel Steinmetz

 

 


Datum poslední změny: 11.1.2024