Vašata, Karel, dirigent, narozen 26. 9. 1915, Kladno, zemřel 22. 2. 1989, Plzeň.
Syn Josefa Vašaty po maturitě na reálce v Kladně vystudoval v letech 1933–39 právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a současně na pražské konzervatoři hru na harfu u Václava Kličky 1936–39 (stejně jako o tři roky později jeho mladší bratr Zdeněk Vašata) a soukromě dirigování u Pavla Dědečka (1939–42). Dirigentskou praxí prošel v kladenské operetě 1932–40, v sezóně 1942–43 hospitoval u Václava Talicha v Národní divadle. V letech 1945–47 vedl jako šéfdirigent symfonický orchestr Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého v Praze. Zásadní význam pro jeho dirigentskou dráhu mělo angažmá v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni, v němž se hned od září 1948 stal členem tříčlenného triumvirátu František Belfín – Karel Vašata – Karel Berman pověřeného vedením plzeňské opery. V této částečně šéfovské pozici získal Vašata bohaté zkušenosti posílené pak v období 1951–67, kdy byli v plzeňské opeře šéfy František Belfín a Bohumír Liška a Vašata zde působil jako uznávaný provozní dirigent především italského, ale také hojně hraného českého repertoáru. Po odchodu Bohumíra Lišky do Prahy v roce 1967 se stal Vašata na dvanáct let šéfem plzeňské opery. V sólistickém ansámblu se mohl opřít o zkušené pěvce, jako byli třeba tenoristé Miroslav Frydlewicz a Jaroslav Hlubek, do ansámblu postupně angažoval např. sopranistky Martu Cihelníkovu, Alinu Farnou a basistu Miloslava Podskalského. Z českého repertoáru nastudoval téměř všechny opery Bedřicha Smetany; z děl Antonína Dvořáka Rusalku, Čerta a Káču a Jakobína; Fibichovy opery Bouři, Šárku a Nevěstu messinskou; od Leoše Janáčka Její pastorkyni, Káťu Kabanovou a z Mrtvého domu; z díla Bohuslava Martinů Veselohru na mostě a Hry o Marii. I přesto platil v Plzni za odborníka na italskou operu 19. století. Ovšem se stejným zaujetím se věnoval opeře francouzské, německé a ruské a na svém kontě měl i několik československých premiér, např. Manželské kontrapunkty Jiřího Pauera (1968), Figarův rozvod Giselhera Klebeho (1969), Verdiho Dóžete benátského (1971), Manželství je riziko Siegfrieda Matthuse (1973) či Mladého lorda Hanse Wernera Henkeho (1974). Karel Vašata byl v Plzni nejdéle působícím dirigentem; v průběhu let 1948–79 uvedl 76 operních a 7 baletních inscenací.
I. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní
Fiala, Jaroslav: Západočeská vlastivěda (Plzeň 1995, s. 78, 104, 105, 109, 110).
Bezděk, Jiří a kolektiv: Významné osobnosti hudebního života Plzně a jihozápadních Čech po roce 1945 (Plzeň 2014, s. 50, 118, 139, 141).
Ulrychová, Marta: Vzpomínka na dirigenta JUDr. Karla Vašatu (Hudební rozhledy 73, 2020, č. 10, s. 54).
Karel Steinmetz