Ježićová, Jelena (prov. Hanáková), pěvkyně-altistka, narozena 3. 8. 1894, Mostar, zemřela 19. 6. 1934, Praha.
Studovala lyceum v Požeze a zpěv v Záhřebu. Od roku 1917 působila v záhřebské opeře. Koncem první světové války odešla na Moravu, kde účinkovala na koncertech Valentina Šindlera. V roce 1918 byla angažována do Národního divadla v Brně. Její nejvýznamnější rolí v té době byla Donna Isabella v prvním brněnském provedení Fibichovy opery Nevěsta messinská (1919). V roce 1920 přesídlila s manželem do Paříže, kde se dále zdokonalovala ve zpěvu a vystoupila s písněmi Dvořáka, Smetany, Foerstera a Nováka. Po návratu vystupovala jako host v Brně, Bratislavě a Moravské Ostravě. V sezóně 1922/23 byla v angažmá ve Slovenském národním divadle a v letech 1923–30 opět v Brně, kde ztvárnila řadu rolí altového oboru: Amneris ve Verdiho Aidě (1923, 1925), Azucenu vTrubadúrovi (1926), Hraběnku v Čajkovského Pikové dámě (1923, 1928, 1929), pannu Rózu ve Smetanově Tajemství (1923), Ježibabu vRusalce (1923), Kabanichu v Janáčkově Káti Kabanové ad. Ke konci života působila v Praze, kde příležitostně koncertně vystupovala. Byla propagátorkou jihoslovanské lidové i umělé písně.
I. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní
Hoza, Štefan: Opera na Slovensku 1 (Martin 1953).
Krtička, Stanislav: Brněnská hudební epocha (Brno 1954, nepublikováno).
Dufková, Eugenie – Srba, Bořivoj: Postavy brněnského jeviště 3 (Brno 1994).
Peter Marek