Západočeský symfonický orchestr
(Lázeňský orchestr města Mariánských Lázní; Městský symfonický orchestr v Mariánských Lázní)
Charakteristika: Symfonický orchestr
Západočeský symfonický orchestr (Lázeňský orchestr města Mariánských Lázní; Městský symfonický orchestr Mariánských Lázní), symfonický orchestr, zahájení činnosti 1821.
Již kolem roku 1814, během prvních let existence Mariánských lázní, hrávali hudebníci z okolí o letních nedělích a svátcích pro lázeňské hosty u Křížového pramene. Po prohlášení Mariánských Lázní za veřejné lázeňské místo se v roce 1818 utvořil stálý soubor o osmi hráčích. Pod vedením Karla Beera z Bečova hrával pravidelně po celou sezónu. Prvním houslistou se stal v roce 1820 Josef Labitzky, pozdější vedoucí Karlovarského orchestru. Následujícího roku dostal nový kapelník Johann Schurwonn z Mnichova od majitele lázní opata Karla Kašpara Reitenbergera povolení k hudebním produkcím. Těleso se tehdy rozrostlo na jedenáct osob. Hrávalo několikrát denně na kolonádě, k uvítání přijíždějících hostů a na bálech.
V roce 1843 vystřídal kapelníka Schurwonna jeho synovec Theodor Krüttner. Pod jeho dlouholetým vedením se soubor dále rozrostl a podnikal řadu zájezdů. Jelikož členové byli najímáni pouze během sezóny, scházeli se až krátce před jejím zahájením a přes rok se zkoušky nekonaly. Pevný plat pro hudebníky zajišťovala hudební taxa, zavedená roku 1858. Do té doby hráli na základě dobrovolných příspěvků. Od roku 1856 podnikal orchestr pravidelně zimní zájezdy do Švýcarska, kde ve spolupráci s různými pěveckými tělesy opakovaně uváděl oratoria.
Repertoár souboru byl ovlivňován i slavnými hudebníky a skladateli, kteří pobývali v Mariánských Lázních. Během lázeňského pobytu skladatele Gaspara Spontiniho v roce 1836 uvedl orchestr jeho Hymnu pruskému králi. Richard Wagner, který Mariánské Lázně několikrát navštívil, navázal přátelství s kapelníkem Krüttnerem. U příležitosti návštěvy Johanna Strausse orchestr uspořádal koncert jeho skladeb.
Po nástupu Michaela Zimmermanna do čela orchestru v roce 1882 už těleso čítalo čtyřicet dva členy. Na zimních turné po Německu v následujících letech spoluúčinkovalo s věhlasnými sólisty, mimo jiné doprovázelo houslisty Pabla de Sarasate a Františka Ondříčka. Dalšími kapelníky byli mimo jiné: Adalbert Schreyer (1895–1915), Luis Kunz (1921–34) a Paul Engler (1925–44).
Po druhé světové válce se stalo zřizovatelem orchestru město Mariánské lázně. Krátký celoroční provoz orchestru však byl novým vedením lázní po komunistickém puči roku 1948 přerušen. Orchestr byl přeorganizován a hrával opět jen v letní sezóně třikrát denně pod novým kapelníkem Josefem Svobodou, který nahradil Josefa Vlacha-Vrutického. Zvyšující se počet lázeňských hostů dal začátkem padesátých let podnět k obnovení stálého hudebního tělesa. Z tohoto důvodu byl roku 1954 Karlovarský symfonický orchestr rozdělen a téměř tři desítky jeho členů nyní tvořily Krajský orchestr se sídlem v Mariánských Lázních. Následujícího roku byl angažován druhý dirigent Jaroslav Soukup, který v tělese působil do roku 1973.
V souvislosti s převedením pod správu města v roce 1956 byl orchestr přejmenován na Lázeňský orchestr města Mariánských Lázní, o rok později na Městský symfonický orchestr Mariánských Lázní. Dnešní název Západočeský symfonický orchestr dostal až roku 1971. V této době, v čele s dirigentem Miloslavem Bervídem (1956–80), zažil soubor největší rozkvět. Zavedly se pravidelné abonentní koncerty, uskutečnily se zájezdy do Východního Německa a Itálie, organizovaly se pořady pro mládež, navázaly se kontakty s hudebními školami a v létě se pořádaly hudební festivaly. Roku 1959 se v Mariánských Lázních konal poprvé Mezinárodní hudební festival, jehož tradice přetrvává dodnes, a kterého se po mnoho let účastnily světoznámé orchestry a sólisté. Ve stejné době byl založen festival Fryderyka Chopina, jehož se orchestr účastní doposud. Při orchestru vznikly od padesátých let i menší ansámbly jako jsou dechové kvinteto, smyčcové kvarteto a komorní orchestr.
Od roku 2001 má orchestr právní status obecně prospěšné společnosti, jejímž zřizovatelem je město Mariánské Lázně. S šéfdirigentem Michaelem Roháčem (od roku 2004) se dnes zaměřuje především na interpretaci děl Johanna Strausse, Wolfganga Amadea Mozarta, Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia. Koncertní činnost orchestru zahrnuje kolonádní koncerty, symfonické a populární večery, koncerty pro školy a účast na hudebních festivalech. Spolupracuje s plzeňskou konzervatoří, pražskou AMU i vysokými hudebními školami v zahraničí (Hochschule für Musik Nürnberg, Hochschule für Musik Weimar, Hochschule für Musik Zürich), se kterými pravidelně pořádá dirigentské kurzy.
Literatura:
I. Lexika
ČSHS.
SČHK 1977.
II. Katalogy
PPDH, s. 142.
III. Ostatní
Krüttner, Johann: Entstehung und Entwicklung des Marienbader Kurorchesters, (Cheb 1914).
Štěpánek, Miloslav: Richard Wagner a jeho dílo u nás (Bratislava 1935, s. 14–15).
Vrbová, Alena: Mariánské Lázně. Prameny, dějiny, lidé (Karlovy Vary 1958).
Zapletal, Petar: Dluhy a splátky (Hudební Rozhledy 15, 1962, č. 15, s. 653).
Mrázek, Miroslav: 150 let umělecké činnosti lázeňského orchestru Mariánské Lázně (In: Sborník pedagogické fakulty, Umění IV, Praha 1965).
Kříž, Jaromír: Z Mariánských Lázní (Hudební Rozhledy 22, 1969, č. 9, s. 276).
Fiala, Jaroslav: Z dějin západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně (Hudební nástroje 19, 1982, č. 1, s. 23–24).
Bajer, Jiří: Život malého orchestru (Hudební Rozhledy 24, 1971, č. 9, s. 391).
Vrkočová, Ludmila: Domovem hudby (Praha 1988).
Fiala 1995.
Dohnalová, Lenka: Czech Orchestras (Praha 2005).
Fiala, Jaroslav: Příspěvek k dějinám hudby západních Čech (Plzeň 2007).
www.zso.cz
Martha Stellmacher
Datum poslední změny: 2.7.2008