Lecian, Kryštof, violoncellista, narozen 22. 5. 1974, Praha.
Pochází z hudební rodiny: děd Jaroslav Maštalíř i otec Josef Lecian jsou známí jako skladatelé i klavíristé. Kryštof Lecian se začal hrát na violoncello v šesti letech, studoval na pražské konzervatoři u Františka Pišingera a pokračoval na AMU u Miloše Sádla (1995–98). Během studia také absolvoval několik kurzů a seminářů, které vedli Yvan Chiffoleau (Francie), Christoph Meister (Švýcarsko) a Lynn Harrell.
Ve svém repertoáru má základní díla světové literatury pro sólové violoncello, s doprovodem klavíru i koncertantní skladby od baroka po 20. století. Výrazně jsou zde zastoupeni čeští autoři, zejména Antonín Dvořák a Bohuslav Martinů. Neobyčejná technická zručnost umožňuje Kryštofu Lecianovi nejen zvládat nejobtížnější violoncellové skladby, ale i transkripce virtuózních houslových skladeb včetně 24 capricií Niccolò Paganiniho, které provedl souborně jako první violoncellista na světě již 18. 6. 1996 a to ve vlastní transkripci. Miloš Sádlo jej charakterizoval jako největší talent, jaký kdy učil. Kryštof Lecian se též hojně věnuje uvádění novinek skladatelů své generace, mezi nimiž je výjimkou Hudba pro Kryštofa Petra Pokorného (1932–2008), inspirovaná Lecianovým uměním. Rád účinkuje i v komorních sestavách, kromě jiných také v souboru Why Not Patterns, který uvádí skladby na pomezí žánrů soudobé vážné hudby, rocku a elektronické hudby. S Martinem Kumžákem se vydává do oblasti jazzu a s výtvarníkem Martinem Stejskalem vytvořil multimediální představení Xofferus, při němž živě provádí svou violoncellovou transkripci Paganiniho Capriccií. Také zde a v dalších projektech jsou využívána elektronická zařízení.
V roce 2000 založil s mladým dirigentem Tomášem Řehákem Dvořák Symphony Orchestra, při němž je stálým sólistou a účastnil se jeho úspěšných domácích i zahraničních vystoupení. V roce 2009 při provedení koncertantní symfonie Fulcanelli Jana Valty za spolupráce Plzeňské filharmonie vystoupil také jako dirigent.
Dílo hudební (výběr)
Aranžmá pro violoncello sólo
Suita z Bizetovy opery Carmen;
Niccolò Paganini: 24 capriccií;
Niccolò Paganini: Duo per cello solo – Duo merveille;
Niccolò Paganini: Bůh ochraňuj krále;
Niccolò Paganini: Nel cor piu non mi sento.
Aranžmá pro violoncello s doprovodem
Niccolò Paganini: Moto perpetum – pro violoncello a klavír;
Maurice Ravel: Pavana za mrtvou infantku – pro violoncello a klavír;
Pablo de Sarasate: Carmen-Fantasie – pro violoncello a orchestr;
Antonio Vivaldi: Čtvero ročních dob – pro violoncello a orchestr.
Niccolò Paganini: Caprices (Art Servis – Prague 1997);
Play live (Niribu 2000) – s klavíristou Janem Niederlem;
Michal Nejtek: Sestup na hlubinu ticha (příloha k časopisu HIS Voice, 2002, č. 6) – s autorem skladby (klávesy) a Slavomírem Hořínkou (viola);
Petr Kofroň: Tworl (příloha k časopisu Czech Music, 2007, č. 2) – s Janem Šimůnkem a Igorem Lecianem (amplifikované housle) a Jitkou Hosprovou (amplifikovaná viola), Kryštof Lecian hraje na amplifikované violoncello.
Mojmír Sobotka