Elefteriadu, Martha, zpěvačka, textařka, moderátorka, narozena 12. 9. 1946, Bulkes (bývalá Jugoslávie).
Po dokončení dálkového studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy promovala 1980 jako psycholožka. Ve svém brněnském domově studovala krátce zpěv na LŠU a 1967 zde ve dvojici se sestrou Tenou vyhrála soutěž Hledáme nové talenty. To ji předurčilo pro pěveckou kariéru, ať již (zprvu převážně) v páru Martha & Tena, nebo na samostatné dráze. Po šesti společných malých deskách byl takovým vykročením první sólový singl Marthy s tituly River Deep, Mountain High a Poslední závěj (1970). I když v počátcích za doprovodu skupiny Vulkán a pod vedením kytaristy a hudebního skladatele Aleše Sigmunda reprezentovaly Martha a Tena Elefteriadu brněnskou rockovou scénu, vokální projev a postupně i repertoár zejména u Marthy nesly stále znatelnější pečeť řeckého koloritu, jak to odpovídá původu rodiny, která se uchýlila do Československa na útěku před občanskou válkou.
1978 duo dočasně přerušilo činnost a Martha přijala angažmá v divadle Semafor, kde vystupovala v inscenacích Smutek bláznivých panen (po boku Jiřího Suchého), Má hlava je včelín (s Josefem Dvořákem) a v zájezdové Hospodě u zeleného klimpru. Ze spolupráce s Jazz Q Martina Kratochvíla vzešel singl Horizont/Horký vítr (1978) a hudební kritikou vysoce ceněné album Kresby tuší (1980), na kterém se podílela ojedinělá plejáda osobností, autorsky (Michael Kocáb - zároveň celé album aranžoval, Dežo Ursiny, Pavel Kopta, Vladimír Mišík, Pavel Větrovec, Vladimír Merta, Oskar Petr, Jiří Dědeček, Pavel Fiala) i interpretačně (Ondřej Soukup, Jiří Stivín, Jan Hrubý, Jan Kubík, Ondřej Konrád, Laco Deczi, znovu Merta, Ursiny, Kocáb aj.). Dvěma texty Podzimní odpoledne a Tohle že máš být ty? přispěla i Martha, která si o náplni alba roku 1980 (dle recenzentů Melodie) sama rozhodla. 1983 vyšlo A desky dál stárnou, comeback o čtyři roky dříve reaktivované sesterské dvojice, Martha však nadále vystupovala částečně jako solitér. 1983–85 uváděla pořad brněnské TV Studio B (v rozhlase debutovala jako speaker už v 60. letech v relaci Hromosvod). Na koncertech tria Bodlák-Vondrák-Polák se podílela interpretací zhudebněné Ortenovy poezie a zpěvů staré Číny. Po kratším působení v Bratislavě se trvale usídlila v Praze a 1987 začala hostovat v programech Václava Neckáře se skupinou Bacily, kde uplatnila i dylanovský repertoár a zpívání v řečtině. Spolupracovala rovněž s orchestrem ČT, řízeným Václavem Zahradníkem. 1996 se znovu intenzivněji vrátila ke koncertní činnosti. 2005 stála u vzniku hudebního seskupení Arionas, které spolu s ní tvoří Shahab Tolouie (zpěv, kytara, perský setár) a Stanislav Barek (kytara). Trio se zaměřuje na interpretaci řeckých, perských a španělských písní, jemných i hlasově expresivních. Díky své všestrannosti se Martha Elefteriadu vyhranila jako ambasadorka řecké kultury v českém prostředí (pořad Do Řecka s námi) a na veřejnosti se prosazuje i jako moderátorka a propagátorka medieválního životního stylu včetně tance a gastronomie.
(s výjimkoutituluKresby tuší společně s Tenou Elefteriadu)
Dál než slunce vstává (Panton 1970).
Hrej dál (Panton 1972).
Modré království (Panton 1973).
Ať se múzy poperou (Panton 1975).
Řecké prázdniny (Panton 1977).
Kresby tuší (Panton 1980).
A desky dál stárnou (Panton 1983).
Nejkrásnější řecké písně (Multisonic 1992).
The best of 1969-1982 (Popron 1993).
Děti z Pirea (BMG 1995).
Řecké slunce (BMG 2001).
Řecké prázdniny a Největší hity (Supraphon 2001).
Ať se múzy poperou – 24 hitů (Supraphon 2006).
V rytmu řeckého slunce (Popron 2006).
I. Lexika
Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti (2005).
II. Ostatní
red.: Martha Elefteriadu (Melodie 1980, č. 9, s. 266).
Tůma, Jaromír: Kresby hlasem Marthy Elefteriadu (Mladý svět 1988, č. 7, s. 31).
Elefteriadu, Martha a Elefteriadu, Tena: Martha a Tena dvojhlasně (Ikar 2007).
III. Internetové zdroje
Jaromír Tůma