Vitoch, Pavel, hráč na trubku, ventilový trombon a bastrubku, zpěvák, aranžér a leader, narozen 10. 7. 1934, Praha, zemřel 26. 12. 2011, Praha.
Již za studií na gymnáziu (maturoval roku 1952) hrál amatérsky na trubku v jazzové kapele a zpíval ve vokálním sboru orchestru Zdeňka Bartáka Paterčata. Jako trumpetista spolupracoval v padesátých letech s okruhem be-bopově orientovaných jazzových hudebníků kolem Luďka Hulana. Po roce 1952 byl přijat na pražskou konzervatoř a současně působil v orchestru Zdeňka Bartáka. Roku 1955 přerušil konzervatorní studia a nastoupil vojenskou prezenční službu u posádkové hudby v Krnově, posléze společně s Václavem Hybšem v Opavě. Po skončení vojny (1957) se znovu vrátil k orchestru Zdeňka Bartáka, pro nějž začal v této době vytvářet také své první aranže. Již roku 1958 však zanechal hry na trubku a na krátkou dobu přijal zaměstnání dramaturga KASSOD Praha. Následně byl angažován jako bastrumpetista v novém souboru Kamila Hály. Po odchodu Hály do Tanečního orchestru Československého rozhlasu působil chvíli v orchestru Eduarda Parmy a v roce 1961, podobně jako před ním Hála, zakotvil v rozhlasovém tanečním orchestru (do roku 1975), kde hrál na bastrubku a později ventilový trombon. Aktivně v těchto letech spolupracoval s Jazzovým orchestrem Československého rozhlasu, s Jazzovým studiem Luďka Hulana, s orchestrem Václava Hybše a zpíval ve sboru Lubomíra Pánka.
Významně se Pavel Vitoch prosadil také jako aranžér. Upravil přes čtyři sta skladeb a složil též několik písní: např. Mám ráda cestu lesní (nazpívala Helena Vondráčková). V roce 1974 založil vlastní studiový orchestr pro potřeby Československého rozhlasu, se kterým pořídil mnoho rozhlasových snímků a nahrál tři gramofonová alba. Spolupráci rozvinul zejména s trombonistou Zdeňkem Pulcem a jeho trombonovým oktetem Pulec-oktet. Zúčastnil se četných evropských jazzových festivalů (Debrecen, Praha, Karlovy Vary, Lubljana, Mnichov), vystoupil na festivalu Expo 67 v Montrealu atd. Po odchodu z Tanečního orchestru Československého rozhlasu v roce 1975, přijal zaměstnání rozhlasového hudebního režiséra. Mimo to hrál ještě v letech 1978–79 v orchestru Václava Hybše, roku 1980 však ze zdravotních důvodů ukončil aktivní hudebnickou dráhu.
Ohlédnutí (Panton 1979);
V plechovém balení (Supraphon 1984);
Starší páni hrají swing (Supraphon 1986).
EJ.
Lucie Šalomounová