Váně, Pavel
Charakteristika: Zpěvák, kytarista, skladatel, leader a podnikatel
Datum narození/zahájení aktivity: 23.2.1949
Váně, Pavel, zpěvák, kytarista, skladatel, leader a podnikatel, narozen 23. 2. 1949, Šumperk.
V letech 1968–70 byl studentem katedry psychologie na Filozofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně; zde také v letech 1977–80 externě studoval hudební vědu. Soukromě se učil hrát na klavír, ale do brněnského beatového dění se po otcově vzoru zapojil jako kytarista a zpěvák. V letech 1964–66 to byli amatérští Beatmongers a Fellows, poté po dva roky Synkopy 61, s nimiž Váně nazpíval mimo jiné legendární nahrávku Válka je vůl. V roce 1968 spoluzakládal skupinu Progress Organization, která po různých peripetiích dále existuje pod názvem Progres.
V letech 1970–71 už jako profesionál vystupoval s bratislavským souborem Collegium Musicum. Roku 1971 hrál krátce v Atlantisu, skupině sourozenců Hany a Petra Ulrychových, jejichž domovskou scénou bylo pražské divadlo Rokoko, v Brně pak doprovázel zpěvačky Marthu a Tenu ve skupině vedené Alešem Sigmundem. V roce 1974 přestoupil do skupiny Jana Sochora se zpěvákem Bobem Frídlem, kam po dvou letech zamířily i Martha a Tena. V tomto seskupení Váně setrval do 1978, kdy se Zdeňkem Klukou a Pavlem Pelcem složil a se skupinou Progres 2 nahrál a jevištně uvedl rockovou operu Dialog s vesmírem. Protože se ale plně neztotožňoval s ideou velkých monotematických celků, Kluku a Pelce opustil a 1983 založil skupinu Bronz, kterou si dohlížející orgány omylem spojily se stylem nové vlny a po dvouletém působení ji donutily k zániku. Přitom Váněho hudební řečí byl především A-O-R („adult orientated rock“), pompézní, zvukově hutný a melodicky silný rock, s jakým se ztotožňovali zkušenější posluchači středního věku. Blízký mu byl i folk, k němuž se paralelně uchýlil zejména v období tažení proti rocku. Ani folková a folkrocková sdružení, s nimiž vystupoval, však nebyla ušetřena zásahů politické moci, před nimiž kličkovala s pomocí změn názvů: VKV neboli Váně – Kopřiva – Vondrák (1984–86), Pavel Váně a skupina (1985–86), Vondrák a spol. (1986–87). Trvalejší stopu na hudební scéně zanechalo trio Bowle (v sestavě s kytaristou Jiřím Vondrákem a perkusistou Richardem Laškem), v němž Váně působil 1987–95. Váně rovněž nahrával se skupinami Kamelot, Carmen a Brain, s J. P. Břouškem, Petrem Kalandrou, Orchestrem Studio Brno a jinými. V roce 1992 stál u obnovení činnosti skupiny Progres.
Po roce 1989 se Pavel Váně začal zabývat podnikatelskou činností v hudební oblasti, zprvu jako majitel nahrávacího studia a vydavatelství Bronz Records. V letech 1994–96 pracoval jako hudební dramaturg v brněnském rádiu Krokodýl, kde se na dalších pět let stal ředitelem programu; od 2001 je spolumajitelem a ředitelem programu rádia Jih. Zároveň produkuje a režíruje hudební snímky a programy na zakázku různých vydavatelských firem.
Diskografie:
Barnodaj (se skupinou Progress Organization, Supraphon 1971);
Hrej dál (s Marthou a Tenou, Panton 1971);
Modré království (s Marthou a Tenou, Panton 1973);
Jen vítr to ví (s Bobem Frídlem, Panton 1973);
Abeceda (s Bobem Frídlem, Panton 1974);
Všem starým láskám (s Bobem Frídlem, Panton 1975);
Řecké prázdniny (s Marthou a Tenou, Panton 1977);
Mauglí (se skupinou Barnodaj, Supraphon 1978);
Dialog s vesmírem (se skupinou Progres 2, Panton 1980);
Zimní království (se skupinou Bronz, Panton 1985);
Live (se skupinou Bowle, Bronz Records 1992);
Progres 1968–1993 (výroční limitovaná edice CD Progress Organization – Barnodaj, Mauglí a Dialog s vesmírem, Monitor 1993);
Best Of Martha & Tena (Panton 1993);
Návraty (s Bobem Frídlem, Panton 1993);
Dialog s vesmírem (reedice, Sony Music Bonton 1999).Literatura:
I. Lexika
EJ (heslo Miroslav Balák).
II. Ostatní
(br): Synkopy 61 jsou z Brna (Mladá fronta 14. 4. 1968).
Rejžek, Jan: Jiný dialog Pavla Váněho (Melodie 20, 1982, č. 3, s. 77).
Müller, Lubomír: Bronz – vzácný kov pro rockové fanoušky (Gramorevue 1984, č. 3).
Pospíšilová, Iveta: Bowle nie je náhoda (Smena 15. 3. 1988).
Jireš, Roman: My komplexy netrpíme (Expres 10. 12. 1992).
Linka, Jiří: Trialog s Progres (Melodie 1994, č. 1, s. 29).
Jaromír Tůma
Datum poslední změny: 12.11.2003