Rejšek, Radek, skladatel, carillonér (hráč na zvonohru), hudební režisér, hudební redaktor, hudební pedagog a sbormistr, narozen 6. 7. 1959, Praha.
Studoval na konzervatoři v Praze skladbu pod vedením Jindřicha Felda a Oldřicha Semeráka a hru na trubku pod vedením Václava Junka a Josefa Svejkovského (1978–82). Ve studiu skladby pokračoval na AMU u Jiřího Dvořáčka (1983–85) a na JAMU u Zdeňka Zouhara (1987–90). Jako sbormistr řídil pěvecké sdružení Foerster v Benátkách nad Jizerou (1980–95) a dívčí pěvecký sbor Collegium cantantium (1991–97). Stal se hudebním režisérem Českého rozhlasu (1988, spolupráce s řadou hudebních vydavatelství) a hudebním redaktorem na stanici Český rozhlas 3 Vltava (1992). Vytvořil zde programové projekty Historické varhany a Zvony a podílel se na projektu Liturgický rok v Gregoriánském chorálu (spolupráce se souborem Schola Gregoriana Pragensis). Stal se členem Komise pro restaurování hudebních nástrojů při Ministerstvu kultury (1998). Podílel se na restaurování zvonohry na pražské Loretě, ve které působí od roku 1989 jako carillonér (od roku 1994 titulární carillonér). V roce 1997 se při setkání evropských carillonérů v Barceloně stal členem mezinárodní organizace Eurocarillon. V rámci činnosti této organizace se zúčastnil akcí v Annecy (1995), Lyonu (1996), Barceloně (1997), Berlíně (1998), Amsterodamu (1999, 2004), Birminghamu (2000, 2006), Praze (2001), Bruggách (2002) a Cobhu (Irsko 2003). Spolupracoval s Městským divadlem v Mostě, kde vytvořil hudbu k 8 inscenacím (1987–93). Za své kompozice získal druhou cenu v mezinárodní soutěži Musica nova (1992, Carmen campanarum) a třetí cenu v mezinárodní soutěži Vereniging Het Carillon te Hoorn (2002, Cantio matutina). Kromě problematiky varhan a kampanologie se věnuje soudobé a elektroakustické hudbě (od roku je 1997 místopředsedou Společnosti pro elektroakustickou hudbu). Zaměřuje se na tradiční formy s uplatněním tonality a konsonantních souzvuků, se kterými pracuje zejména konstruktivistickými metodami. Pedagogicky působil na Pražské konzervatoři (1995–2001), dále vyučuje na Soukromé vyšší odborné škole filmové v Písku (od roku 2000) a na Konzervatoři České Budějovice (od roku 2004).
Dílo hudební:
Vokální skladby
Passio, Janovy pašije pro baryton sólo, scholu a varhany (1995).
Ave Maria pro soprán a smíšený sbor (1996).
Otče náš pro smíšený sbor a varhany (1998).
Missa brevis pro smíšený sbor, instrumentální soubor a varhany (1999).
Salve Regina pro 2 scholy a varhany (1999).
Statuae kuksenses pro smíšený sbor a varhany (2002, premiéra Piccolo coro e Piccola orchestra, Dny soudobé hudby 2002).
Beiaard mis – Carillon mass, luteránsko-kalvínská mše pro smíšený sbor, zvonohru a varhany (2004, komponováno na objednávku nizozemského carillonéra Boudewijna Zwarta).
Te Deum pro smíšený sbor, zvonohru a velký dechový orchestr (2004, komponováno na objednávku pro příležitost oslav výročí prohlášení poutního kostela na Svaté Hoře u Příbrami bazilikou).
Blahoslavenství pro smíšený sbor, 2 dechové nástroje a varhany (2006).
Stabat mater pro smíšený sbor, 2 violy, 2 violoncella, 2 anglické rohy, 2 fagoty, 4 lesní rohy a varhany (2006, komponováno na objednávku farnosti poutního chrámu na Svaté Hoře).
Pašije podle sv. Jana pro smíšený sbor á cappella (2012, komponováno na objednávku farnosti poutního chrámu na Svaté Hoře).
Requiem pro smíšený sbor, trubku a varhany (2013, komponováno na objednávku farnosti poutního chrámu na Svaté Hoře).
Sólové skladby
Zastavení u starých varhan, 5 skladeb pro barokní varhany (1979, přepracováno 1986).
Tichá hudba chvály pro velké varhany (1991).
Musica per organum, varhanní cyklus (1996–97).
Tři malé meditace ve velíšských kaplích pro varhany (1999).
Tři studie pro zvonohru (2001, 2002).
Cantio matutina pro zvonohru (2002).
Smutek Quasimodův, fantazie pro zvonohru v Dordrechtu (2006, komponováno na objednávku nizozemského carillonéra Boudewijna Zwarta).
Ave virgo gloriosa pro zvonohru (2007).
Komorní skladby
Poezie sedmého tónu, smyčcový kvartet (1989).
Ludus spatii (Hra v prostoru) pro dvoje romantické varhany (1990).
Osm oken věže loretánské pro harfu, flétnu a klavír (2000).
Orchestrální skladby
Tři obrazy Jana Zrzavého, symfonický triptych (1991).
O modré růži, na kterou konečně usedl duhový motýl, romance pro violový orchestr (1998).
Náhrobní kámen, lyrický hudební obraz pro komorní orchestr inspirovaný verši Iva Plicky (2001).
Elektroakustická hudba
Ofélie, elektroakustická skladba s verši Markéty Procházkové (1990).
Carmen campanarum, elektroakustická skladba ze zvuku zvonů (1991).
Stomatologická minirapsodie, elektroakustický hudební žert (1994).
Česká elektroakustická hudba 1996 (CD, SEAH 1997);
Setkání 2000 (CD, OSA 1999);
Česká soudobá hudba – varhanní tvorba (CD, Český rozhlas 3 1999);
Přítomnost V (CD, Arco Diva 2005).
www.musica.cz/skladatele/rejsek-radek.html
www.ucps.cz/portal/cz/01-01-clanek.php?see_ID=648
Radek Poláček