Holeček, Jaroslav, muzikolog a klavírista, narozen 4. 2. 1933, Praha, zemřel 19. 11. 2015.
Po maturitě na anglickém gymnáziu v Praze (1951) studoval hru na klavír u Oldřicha Kredby na pražské konzervatoři (1951–56) a dějiny hudby na filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1954–59, PhDr. 1988). Operní režii studoval na Akademii múzických umění u Ferdinanda Pujmana. Působil jako ředitel Okresního archivu v Berouně (1958–72), v letech 1972 –2002 byl archivářem České filharmonie. Několik let vyučoval hru na klavír na Lidové škole umění v Berouně, vedl kursy dějin hudby na Lidové konzervatoři v Praze.
Holeček se významnou měrou zasloužil o katalogizaci a doplnění archivních fondů České filharmonie. Pro scénické provedení připravil z rukopisných materiálů, uložených v Saské královské knihovně v Drážďanech, operu Josefa Myslivečka Il Bellerofonte; provedení se uskutečnilo ke 20. výročí premiéry v San Carlo v Neapoli a ke 150. výročí skladatelova narození v České filharmonii 13. února 1987; dále připravil k vydání a k provedení v Kolíně nad Rýnem (v říjnu 2000) podle rukopisných materiálů, uložených v archivu pražského Národního divadla, partituru, klavírní výtah a hlasy opery Antonína Dvořáka Vanda. V roce 1973 vyšel v Editio Supraphon Holečkem pořízený soupis hudební sbírky děkana Josefa Seydla z Berouna. Holeček byl vyhledávaným autorem mnoha výkladových textů a komentářů k programům České filharmonie, festivalů Pražské jaro a Pražský podzim a dalších, jichž vypracoval několik set, a textů k nahrávkám českých i zahraničních gramofonových vydavatelství (Supraphon, Panton, Orfeo, Multisonic, Reader´s Digest a další). Významná je jeho stať Česká filharmonie – ad fontes, přednesená jako referát na muzikologické konferenci, pořádané 17. a 18. října 1996 ke stému výročí trvání České filharmonie. Stať byla uveřejněna ve sborníku 100 let České filharmonie – historie, osobnosti, kontexty (vydala Česká filharmonie, Praha 1996).
Dílo literární
Samostatně vydané práce
Soupis hudební sbírky děkana Josefa Seydla z Berouna (Editio Supraphon, Praha 1973);
Česká filharmonie – ad fontes (in: Sborník 100 let České filharmonie, historie, osobnosti, kontexty, vydala Česká filharmonie, Praha 1996, str. 8–11).
Stati a články (výběr)
Brendel a Haitink (Gramorevue, roč. 12, 1976, č. 10, s. 11);
Grand Prix pro Bohuslava Martinů (Gramorevue, roč. 16, 1980, č. 3, s. 4);
Hvězda stálice (Drahomíra Tikalová) (Gramorevue, roč. 16, 1980, č. 5, s. 5);
Mahlerovské vyznání (Václav Neumann) (Gramorevue, roč. 16, 1980, č. 12, s. 3.);
Aby i fagot zpíval (Gramorevue, roč. 20, 1984, č. 6, s. 6);
Kouzelná flétna Jiřího Válka (Gramorevue, roč. 21, 1985, č. 5, s. 6);
Dva světy Krajného klaviatury (Gramorevue, roč. 20, 1984, č. 11, s. 8);
La Divina Giapponese (Gramorevue, roč. 21, 1985, č. 9, s. 10);
Palác hudby nad Vltavou (Gramorevue, roč. 21, 1985, č. 10, s. 6);
Dvořák Panochova kvarteta (Gramorevue, roč. 23, 1987, č. 1, s. 7);
Čeští hornisté v Anglii (Gramorevue, roč. 23, 1987, č. 10, s. 2);
Vzkříšený Bellerofontés (Gramorevue, r.č 23, 12987, č. 10, s. 6);
Jak říci lidem, že jsou silní a mocní (Gramorevue, roč. 23, 1987, č. 11, s. 3);
Dar samozřejmosti – energie, vůle (Gramorevue, roč. 23, 1987, č. 12, s. 6–76).
Petar Zapletal