Turbo, rocková skupina z Plzně, zahájení činnosti 1981.
Skupinu založil v říjnu 1981 plzeňský kytarista, zpěvák a skladatel Richard Kybic, který v ní využil vlastností typických pro hudebníky ze západních Čech, kteří se díky příjmu televize SRN dobře orientovali v zahraničních rockových trendech. V první polovině osmdesátých let šlo především o pomp rock („pompézní rock“) amerických a kanadských kapel jako Styx, Foreigner, REO Speedwagon, Boston, Saga, Kansas a Loverboy, ale i švédských Europe, které kombinovaly rockovou údernost se srozumitelností popu, okázalé exhibice sólových vokalistů se sborovým vícehlasem a naostřená kytarová sóla s klasicizujícími tóny kláves. Pro tuto nepříliš progresivní, ale interpretačně vděčnou a posluchačsky přitažlivou koncepci našel porozumění u svého bývalého spoluhráče ve skupině Bumerang Jiřího Langa (bicí, zpěv), ex-člena pražských Marsyas Jiřího Vondráčka (basová kytara, zpěv) a klávesisty Ladislava Rýdla, zakrátko nahrazeného Martinem Laulem. Neodmyslitelnou osobností, která stála u zrodu souboru, byl pražský textař a manažer Ladislav Vostárek, který se podílel na strategii Turba s vehemencí nehrajícího člena, podobně jako tomu bylo v sedmdesátých letech s jeho působením u skupiny Katapult. Po přerušení spolupráce v roce 1989 se ke skupině znovu přihlásil jako textař ve složitém období, poznamenaném Kybicovou nemocí a smrtí.
Ačkoliv se Turbo od samého počátku řadilo mezi nejžádanější interprety v supraphonském katalogu a byl o ně zájem v blízkém zahraničí (NDR, Polsko), skupina se potýkala s nečekanými problémy (mimo jiné ji 1985 ohrozil incident na turné v Sovětském svazu, po kterém měla omezenou činnost), což mělo za následek sérii personálních změn. Vondráčka (s jediným autorským kreditem Svítá, noc šla spát na debutovém albu Turbo) nahradil basový kytarista Petr „Bob“ Šťastný a Vondráčkovu formální pozici leadera skupiny převzal její skutečný tahoun Richard Kybic. Natřikrát se měnilo jméno bubeníka: Pavel Zbořil, Jiří „Bavr“ Lokajíček, Jaroslav Želínský. V roce 1987 Supraphon skupinu vzal na milost a ta se mu odvděčila singlovými hity Hráč a Vodopád prázdných slov, které shodně otevíraly alba se statisícovými náklady Hráč a Turbo ´88 a vyzvedly skupinu na druhé místo v anketě Zlatý slavík 1987 a 1988. Na Turbu ´88 se hledalo uplatnění pro Jiřího Langa u klávesových nástrojů (vedle Martina Laula) a protože nováček Želínský teprve nabýval zkušeností, zahrál si jako host bubeník populární skupiny Puhdys z tehdejší NDR Klaus Scharfschwerdt.
Přestože Vostárkovu roli v kapele převzal 1989 manažer a textař Vladimír Mertlík, který se úspěšně uvedl v autorské dvojici s Richardem Kybicem v písni Kdo z nás je vinný, politické proměny, které přinesly listopadové události, vyvolaly u členů skupiny pocit, že rock je v hierarchii zájmů mladých lidí odsouzen k ústupu (jako by to předvídala závěrečná skladba alba Parta, které Turbo natočilo zjara 1989: Sezóna končí, v níž si se skupinou zahrál na perkuse bubeník David Koller). V létě 1990 Turbo ohlásilo zánik a jeho opory se začaly zabývat podnikatelskou činností. V druhé polovině devadesátých let však zasáhlo evropské země silné revivalové hnutí a z iniciativy Jiřího Langa se vrátilo rovněž Turbo s Richardem Kybicem, Petrem „Bobem“ Šťastným a Ladislavem Rýdlem, které dostalo novou chuť do práce především po vydařeném koncertu s britskými legendami Uriah Heep a Slade v roce 1999 v Plzni na Lochotíně. Překvapil i nečekaně vysoký prodej (25 000 nosičů) alba tanečních remixů největších hitů skupiny, který v roce 2000 vydal Monitor EMI a ověřil si tak, že na písně z osmdesátých let reaguje i velmi mladé publikum. Sony Music Bonton přenesl v sérii kompilací téměř kompletní repertoár Turba na CD a roku 2001 k nim připojil novinkové album Jsou stále v nás, z nějž se prosadila do rozhlasového a TV vysílání píseň Ptáků se ptej. Také s tímto albem skupině vypomohl v nahrávacím studiu klávesista Daniel Fikejz.
Na počátku roku 2002 se u Kybice přihlásily příznaky zhoubné nemoci, nicméně skupina vyjádřila odhodlání pokračovat v činnosti v sestavě Jiří Lang (bicí, leader skupiny), Miroslav Chrástka (kytara, zpěv), Petr „Bob“ Šťastný (basová kytara) a Miloslav Orcígr (klávesy). Kybic podlehl 12. 5. 2003 rakovině mozku a jeho bývalí spoluhráči mu věnovali tribut v podobě alba Byl to hráč, kde s pomocí digitální studiové techniky dokončili některé Kybicovy demosnímky písní, na nichž pracoval na sklonku svého života.
Turbo (Supraphon 1984);
To bude, pánové, jízda (Supraphon 1985);
Heavy Waters (anglická verze alba To bude, pánové, jízda, Supraphon/Artia 1985);
Hráč (Supraphon 1987);
Turbo ´88 (Supraphon 1988);
Parta (Supraphon 1990);
Best Of Turbo (Supraphon 1994);
Turbo 2000 (disco-remixy, Monitor EMI 2000);
Jsou stále v nás (Sony Music Bonton 2001);
To byla, pánové, jízda (reedice výběru hitů, Supraphon 2003);
Byl to hráč (interpret uveden jako „Turbo s Richardem Kybicem“, EMI 2003).
I. Lexika
EJ (heslo Petr Poledňák).
II. Ostatní
red.: Turbo (Melodie 20, 1982, č. 2, s. 36).
„chm“: Kvartet zvaný Turbo (Melodie 22, 1984, č. 7, s. 219).
Tůma, Jaromír: Turbo hraje svou hru (Mladý svět 1987, č. 25, s. 31).
Matzner, Antonín: Hráč (recenze alba, Melodie 1988, č. 2, s. 26).
Tůma, Jaromír: Patří Turbo do rocku? (Mladý svět 1989, č. 21, s. 31).
Vlček, Josef: Turbo ´88 (recenze alba, Melodie 27, 1989, č. 5, s. 155).
Vlček, Josef: Parta (recenze alba, Melodie 28, 1990, č. 4, s. 123).
Krofta, Nikolas: Krev a rock´ n´ roll (Spark 2001, č. 12).
http://www.turbo-rock.cz/
Jaromír Tůma