Apollobeat
(Orchestr Jana Spáleného)
Charakteristika: Skupina rockového a popového mainstreamu
Datum narození/zahájení aktivity: 0.0.1967
Apollobeat (Orchestr Jana Spáleného), skupina rockového a popového mainstreamu, která doprovázela především zpěváka Petra Spáleného.
Ačkoliv impuls ke vzniku Apollobeatu dal Jiří Štaidl, který 1967 hledal malý doprovodný orchestr pro hudebně divadelní soubor Apollo, jehož hudební skupina tehdy působila s Karlem Gottem v Las Vegas, ve skutečnosti jen převzal a profesionalizoval v pražských klubech Olympik, Sluníčko a Play-club žádanou a osobitou skupinu Hipps (původně Hippopotamuses, nebo také česky Hroši). Ta byla spojována hlavně s jmény bratří Petra a Jana Spálených, barytonsaxofonisty, tubisty a trombonisty Jana, jenž kapelu založil a vedl, a zpěváka Petra, který se zařadil po návratu z vojenské služby. Dalšími hráči „beatové“ sestavy byli kytarista Václav Matoušek, basový kytarista Jan Hauser, melofonista Pavel Krejča a bubeník Pavel Lébl.
Pro potřeby divadla sloužil Apollobeat jako univerzální těleso, které se dokázalo přizpůsobit naturelu zpěvaček Yvonne Přenosilové, Pavlíny Filipovské či Sally Selingové. Znamenitou průpravou mu byla rhythmandbluesová orientace a s ní související využívání dechových nástrojů, posilou byli i noví hráči – pianista a hráč na hammondky Vladimír Bár, trumpetista s vlohami showmana Josef Švehla a bubeník Miroslav Žižka. Po sovětské okupaci divadlo Apollo zaniklo a skupina se vrátila na koncertní pódia s Petrem Spáleným a od 1972 také se zpěvačkou Miluškou Voborníkovou. Na nátlak zpolitizovaných uměleckých agentur „počeštila“ název na Orchestr Jana Spáleného, až si nakonec obhájila pojmenování Apollo. Jan Spálený ostatně 1973 dal přednost svým sólovým záměrům a vedení souboru se ujal Pavel Krejča, který převzal i Janovu autorskou dominanci. Pod Krejčou (a rovněž na rady Zdeňka Rytíře) se Petr Spálený více přiklonil ke stylu moderní country, což mu 1980 přineslo nečekaný ohlas na LP Dítě štěstěny. Podobně stylizované následující album Motel Nonstop hodnotil Jaromír Tůma v Melodii č. 9/1983: „Countryová píseň dvojnásob oblaží, je-li precizně zahraná. Ze všech našich kapel moderní country, jejichž umění bylo v poslední době podrobeno zkoušce nahrávacího studia, mi Apollo připadá nejméně udolané. Lehkost a nadhled jeho hry jsou dány všestranností hudebníků kalibru Pavla Krejči nebo Oldřicha Kellnera.“
Nejenom kytarista Oldřich Kellner, ale i další významní hudebníci přijali na přechodnou dobu angažmá v Apollobeatu resp. Apollu: Eduard Parma ml. (basová kytara), Petr Máhrik (kytara, trombon), Jaroslav Vraštil (keyboards), Jan Rotter (kytara), Petr Eichler (bicí), Radim Smetana (keyboards), Petr „Kulich“ Novotný (kytara), Jan Podjukl (basová kytara, viola), Ivan Kadaňka (bicí). Mnozí jsou i dnes úspěšní na různých postech: Eduard Parma ve svém nahrávacím studiu, Josef Švehla a Vladimír Bár ve funkcích dramaturgů Českého rozhlasu, Radim Smetana v téže funkci v České televizi, Pavel Krejča jako skladatel pro Věru Martinovou, Jan Prokeš jako bankéř, Miroslav Žižka jako manažer. Přestože Petr Spálený 1987 po nástupu do Divadla Jiřího Grossmanna skupinu rozpustil, v prosinci 1997 se v pražském Divadle v Dlouhé většina spoluhráčů sešla k dvěma koncertům na oslavu třicetiletého jubilea vzniku souboru. Po pozoruhodném comebacku v posledních letech Petr Spálený obnovil zájezdovou činnost, kde využívá šestičlenné formace s tradičním názvem Apollo.
Diskografie:
Do značné míry je totožná s diskografií Petra Spáleného.Literatura:
I. Lexika
EJ.
II. Ostatní
www.petrspaleny.cz
Ivan Poledňák – Jaromír Tůma
Datum poslední změny: 12.11.2003