Zouhar, Vít, skladatel a muzikolog, narozen 13. 3. 1966, Brno.
Hudební vzdělání získal v mládí od svých rodičů. Po maturitě na Gymnáziu Křenová v Brně studoval v letech 1984–88 skladbu na JAMU v Brně u Miloslava Ištvana. V roce 1989–90 vyučoval na Státní konzervatoři v Brně hudebněteoretickým předmětům. Zúčastnil se 35. Ferienkurse für Neue Musik v Darmstadtu (John Cage a Iannis Xenakis), získal dvouleté stipendium města Štýrský Hradec (studium na tamní Hochschule für Musik und darstellende Kunst u Younghi Pagh-Paana, Hermanna Markuse Preßla a Helmuta Denckera) a poté byl přijat do umělecké aspiranturu na JAMU (tu ukončil v roce 1993 prácí Postmoderní tendence a funkční rozrůzněnost hudby 80. let dvacátého století a kompozicí Blízká setkání zběsilostí srdce pro stereo-orchestr). V letech 1990–96 souběžně studoval muzikologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a navázal doktorským studiem na Hudební fakultě JAMU (titul Ph.D. získal 2001 na základě obhajoby disertační práce Pojem postmoderna v muzikologické diskusi německé jazykové oblasti). Od roku 1992 dodnes působí Zouhar na Katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty univerzity Palackého v Olomouci jako odborný asistent a od roku 2005, kdy se habilitoval, jako docent v oboru hudební teorie a pedagogika. V letech 2003–06 byl proděkanem, členem vědecké a oborové rady Hudební teorie a pedagogiky této fakulty i dalších komisí. Zároveň v době 1992–2004 vyučoval na Institutu pro elektronickou hudbu při Univerzitě hudby a dramatických umění ve Štýrském Hradci, na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity (1996–97) i na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (2000–01), opakovaně přednášel na Institutu pro duchovní hudbu a hudební vědu při univerzitě v Greifswaldu (1997, 2001, 2002, 2005), Institutu hudební vědy na univerzitě v Rostocku (2002, 2005) atd. V muzikologické oblasti dělí své aktivity mezi témata hudebně analytická (Arvo Pärt, postmoderna), hudebně pedagogická (projekt Slyšet jinak), hudebně historická (Edgard Varèse, Bohuslav Martinů) a heuristicko editorská (Bohuslav Martinů). Výsledky prezentuje ve studiích, na mezinárodních muzikologických a mezioborových konferencích a sympóziích, na přednáškách v České republice a zahraničí.
Jako hudební skladatel Zouhar zkomponoval téměř šedesát akustických a elektroakustických skladeb a připravil hudební instalace a performance. Jeho opery Coronide a Torso zazněly v Národním divadle v Praze (2004), Coronide byla dále uvedena mimo jiné v corregiském Teatro Asioli (2004), tallinnském Kadriorgu (2003) a na řadě prestižních festivalů (Janáčkovy Hukvaldy 2003, Janáčkův máj Ostrava 2002, Letní filmová škola Uherské Hradiště 2002, Expozice soudobé hudby Brno 2001, Pražský maraton 2001 apod.). Jednoaktovou operou Noci Dnem (2005) se znovuotevírala po dlouhodobé rekonstrukci brněnská Reduta. Orchestrální skladby Brána slunce a Blízká setkání zběsilostí srdce byly opakovaně uvedeny v abonentních cyklech symfonických orchestrů: Moravská filharmonie (2004), Filharmonie Plzeň (2003), Karlovarský symfonický orchestr (2002) a Státní filharmonie Brno (1995). Skladby Wide Crossing, Jako voda je, Duny a Je všechno byly baletně ztvárněny v Národním divadle v Praze (1999), Opernhaus Graz (1996, 1997), v Janáčkově divadle v Brně (2002, 1995), v Divadle Liberec (1995) a v České televizi (1992). Zouharova hudba je často spojována s hudebním minimalismem a postmodernou; kompozice jsou uváděny v médiích a byly vydány na čtrnácti zvukových nosičích. Zouhar je členem řady oborových sdružení, porot interpretačních a skladatelských soutěží, rad a komisí (Mladé pódium Karlovy Vary, ostravská Generace, Správní rada Nadace Bohuslava Martinů, člen Ochranného svazu autorského, Sdružení Q, Klubu moravských skladatelů, Asociace hudebních umělců a vědců, Umělecké iniciativy Kroměříž a Společnosti Bohuslava Martinů).
I. Dílo hudební (skladby komorní, symfonické, scénické, elektroakustické)
Rytmy pro dva a dvaadvacet bicí nástroje (1984–88);
Brněnské veduty, smyčcový kvartet (1986);
Čas dobrých nadějí, dechový kvintet (1986);
Agastja, pro velký symfonický orchestr (1988);
Brána slunce, pro koncertantní bicí nástroje a symfonický orchestr (1989);
Je všechno, proznívání pro dva kytaristy, dvě kytary a znějící prostor (1992);
Zdá se mi zato pokaždé, stínování pro housle, klarinet a klavír (1992);
Blízká setkání zběsilostí srdce pro stereo-orchestr (1993);
Wide Crossing, elektroakustická skladba (stereo) (1994);
Jako voda je, trio pro klarinet, fagot a klavír (1994);
Duny pro dvě marimby (1995);
Co všechno se může tangu také stát pro fagotové nebo saxofonové kvarteto (1997);
Il Pendolo / Kyvadlo kantáta pro komorní soubor (1998);
Coronide, opera o dvanácti scénách na motivy un Pastore Arcade a Publia Ovidia Naso (2000);
Petite sirène, pro bicí nástroje (2001);
And Coronis Left Her Look, pro komorní soubor (2001);
Kruhy hladin pro kvarteto zobcových fléten a video (2003);
Torso, opera na texty Davida Kopeckého 1728 – společně s Tomášem Hanzlíkem (2003);
Drásnění, pro čtyřruční klavír (2004);
Blízká setkání zběsilostí srdce pro klavír a orchestr (2004);
Hark! For voice and percussion (2004, 2007);
Noci Dnem, opera na motivy fragmentu Johanna Wolfganga Goetha Der Zauberflöte zweiter Teil (2005);
Le Ro, pro komorní soubor (2005);
Multiple Gesture, pro zvukový prostor IEM-CUBE (2005);
Brána slunce, pro koncertantní bicí nástroje a pro komorní orchestr (2006);
Ritorni per archi e cembalo (2006);
Ariosi - tre sceni per canto e pianoforte (2006);
M, TRASA M pro amplifikovaný komorní soubor a pás (2007).
II. Dílo literární
Knihy (samostatné publikace)
Texte (Graz 1994);
Postmoderní hudba? Německá debata na sklonku 20. století (Olomouc 2004);
Milý příteli. Dopisy Bohuslava Martinů Zdeňku Zouharovi. Dear Friend. Bohuslav Martinů’s Letters to Zdeněk Zouhar (spoluautor Zdeněk Zouhar; Olomouc 2008).
Účast na knižních publikacích týmového charakteru
Skladatel a pedagog Miloslav Ištvan (Bártová, Jindra: Miloslav Ištvan. Brno, 1997, s. 206–207);
Hesla Novák-Zemek, Pavel a Zouhar, Zdeněk (in: MGG3);
Seppo Gründler (in: Sonambiente Berlin 2006. Klang, Kunst, Sound art. Heidelberg 2006, s. 72);
Musil, Thomas; Zmölnig, Johannes; Zouhar, Vít; Höldrich, Robert: Virtual Audio Reproduction Engine for Spatial Environments (ICMC 2005 free sound. Conference proceedings International Computer Music Conference ; Escola Superior de Música de Catalunya Barcelona, Spain; September 4. 10. 2005, San Francisco: Computer Music Association, 2005, s. 345–349);
Zouhar, Vít; Lorenz, Rainer; Musil, Thomas; Zmölnig, Johannes; Höldrich, Robert: Hearing Varèse’s Poème électronique inside a virtual Philips Pavilion (Eion Brazil-ed., ICAD 2005 – The 11th Meeting of the International Conference on Auditory Display. Limerick, Ireland, July 6. 9. 2005, s. 247–252).
Studie a stati (výběr)
Benjaminův pojem aura v postmoderní kultuře (Hudební věda a výchova 7 - Musica V, Olomouc 1996, s. 47–53);
The Annals of the Avantgarde Thrown Open. Thirty-year-old Brno Composition Team (Czech Music 1998, č. 5, s. 8–9);
Ars Incognita in Conversation (Czech Music 1999, č. 6, s. 1–2);
Verzicht auf das Individuelle? Bemerkungen zum Arvo Pärts Passio (Musikwissenschaftliche Kolloquien der Internationalen Musikfestspiele in Brno, Bd. 32/33. Die Musikentwicklung nach 1968/69. Im Vorzeichen einer Überlebensphilosophie der Neuen Musik? Brno 1999, s. 87–95);
Nenápadné struktury. Analytické poznámky ke skladbě Credo Arva Pärta (Olomoucké jarní muzikologické konference. Sborník referátů ze 3. a 4. ročníku. Olomouc 2000, s. 57–66);
Hudební expozice na Výstavě soudobé kultury v Brně v roce 1928. Záměr rnebo důsledek? (Hudební věda a výchova 8 – Musica VI, Olomouc 2000, s. 17–22);
Čísla mezi výrazem a strukturou. K proměnám číselných vztahů v hudbě 20. století (Hudební věda a výchova 9 – Musica VII, Olomouc 2003, s. 21–34);
Rozpoznávání postmoderny? Skladby a skladatelé podle Hermanna Danusera (Acta musicologica 2004, 1, č. 4);
Každý může být skladatelem (Slyšet jinak ’03: tvořivost a improvizace v hudební výchově na zvláštních školách, Brno 2004, s. 11–23);
Hudební výchova bez bariér? K projektům Klangnetze a Slyšet jinak (Acta paedagogicae III, Prešov, 2004, s. 71–77);
Kualquappen, Video und Loops. Bild versus Sound in Rings of Levels (Musica Nova IV, Brno, JAMU, 2004, s. 70–76);
Gesta a řád. Ke kompozičním principům skladatele Petera Tenhaefa (Duchovní proudy v současném umění. Forfest, Kroměříž, 2004);
Ke genezi programu Slyšet jinak (Hudební improvizace. Sborník z konference. Praha 2005, s. 4–6);
Proporce nebo výraz? Ke kompozičním principům skladatele Petera Tenhaefa (Hudební věda a výchova 10 – Musica VIII, Olomouc 2006, s. 23–31);
Mávání posthistorii: Arvo Pärt, Philip Glass a Michael Nyman (Proměny hudby v měnícím se světě, Olomouc 2007, s. 323–334);
Dear Friend Zouhar: Bohuslav Martinů’s Letters to Zdeněk Zouhar from 1949–1959 (Bohuslav Martinů Newsletters, 2007, Vol. 7, No. 2, pp 5–10);
Milý příteli Zouhare: Dopisy Bohuslava Martinů Zdeňku Zouharovi z let 1949–1959 (Opus musicum 39, 2007, č. 3, s. 4–7);
Dopisy Bohuslava Martinů Zdeňku Zouharovi z let 1949–1959 (Zprávy Společnosti Bohuslava Martinů 2007, č. 30, s. 63–69);
Komponování ve třídách. Poznámky k prvním americkým a britským projektům (Inovace v hudební pedagogice a výchově. K poctě Lea Kestenberga, Olomouc 2008, s. 186–190);
Slyšet jinak. Komponování jako výuková metoda i nástroj k poznávání hudebních skladeb (Aeduca, Olomouc 2008) (v tisku).
I. Lexika
MGG3
Kaduch, Miroslav: Česká a slovenská elektroakustická hudba 1964–1994. skladatelé, programátoři, technici, muzikologové, hudební kritici, publicisté – osobní slovník (Ostrava 1996).
II. Ostatní (rozhovory, stati a recenze – výběr)
Müller, Lubomír: Brána slunce (Opus musicum 1989, č. 10, s. XLIV–XLV).
Jirásek, Pavel: Marnotratný happening Víta Zouhara (Opus musicum, 1991, č. 2, s. 53–55.)
Bártová, Monika: Důležitý je pro mne pocit. S Vítem Zouharem o skladatelské profesi (Rovnost, 1. 8. 1992, s. 7).
Štědroň, Miloš: Symfonická novinka. Blízká setkání zběsilostí srdce (Moravské noviny, 27. 4. 1993).
Schellongová, Lenka: Blízká setkání zběsilostí srdce a hudby (Opus musicum, 1993, č. 4, s. X).
Šmolík, Jan: Model – nemodel aneb Zouhar a Šostakovič (Hudební rozhledy, 1994, č. 10, s. 7).
Pečman, Rudolf: Prasíla syrového rytmu (Lidové noviny, 1. 2. 1995).
Müller, Lubomír: Píši v noci na chalupě. Se skladatelem Vítem Zouharem o prožitcích, stolování a komponování (Opus musicum, 1995, č. 4, s. 163–166).
Müller, Lubomír: Talking to the composer Vít Zouhar: It is the communicative functionality, that matters to me... (Czech Music 1995, č. 5, s. 6–7).
Havelková, Tereza: Jeden takt Víta Zouhara (Harmonie 2000, č. 2, s. 22).
Steinmetz, Karel: Olomoucká premiéra opery Víta Zouhara (Hudební rozhledy 54, 2001, č. 1, s. 25).
Havelková, Tereza: Pražské jaro a jeho soudobé události (His Voice 2001, č. 4, s. 12–14).
Pelánová, Šárka: Opera Coronide skladatele Víta Zouhara (Opus musicum, 2001, č. 2, s. 48–51).
Hiekel, Jörn Peter: Frühlingsfeier. Das Brünner Musikfestival „Ausstellung neuer Musik“ (MusikTexte 2001, č. 80, s. 81–82).
Kratochvíl, Matěj: Inconcievable In Combination. Vit Zouhar on the Postmodern – interview with composer Vit Zouhar (Czech Music, 2002, č. 2, s. 2–5).
Kratochvíl, Matěj: Spojení nespojitého. S Vítem Zouharem o postmoderně (His Voice 2002, č. 5, s. 6–9).
Kratochvíl, Matěj: Minimalism and Czech Music (Czech Music 2002, č. 2, s. 6–8).
Toman, Marek: Kultura: sexy opera a ne-sexy novinář (Neviditelný pes, 19. 8. 2003).
Parsch, Arnošt – Piňos, Alois – Šťastný, Jaroslav: Transference hudebních elementů v kompozicích současných skladatelů (Brno, JAMU, 2003, s. 193).
Šerých, Anna: Reduta zahájila! (Opus musicum, 2005, č. 6, s. 30–32).
Steinmetz, Karel: Vít Zouhar: Hudební postmoderna? Německá debata na konci 20. století. (Acta Musicologica Revue pro hudební vědu. Brno, Masarykova univerzita, 2005, 2, č. 1).
Herman, Josef: Modrá, žlutá, trocha zelené (Divadelní noviny 14, 2005, č. 17, s. 6).
Urban, Jiří: Proč mne nadchlo představení Coronide a Torso (Harmonie 2005, č. 1, s. 29).
Kopecký, Jiří: Premiéra mladého pódia v Pardubicích (Hudební rozhledy, 2006, č. 12, s. X). Bachmaier, Barbara Hesse: Wiedereröffnung des Redouten-Theaters (Orpheus, 2006, č. 1–2, s. 48–49).
Štědroň, Miloš: Polemika nad provedením opery Víta Zouhara Noci Dnem (Opus musicum 38, 2006, č. 1, s. 47).
Havlík, Jaromír: Vít Zouhar. Postmoderní hudba? Německá diskuse na sklonku 20. století, Olomouc 2004 (Hudební věda 43, 2006, č. 2, s. 191–194).
Dobrovská, Wanda: Vít Zouhar – jsem tester (Harmonie 2007, č. 7, s. 21–23).
Karel Steinmetz