Český hudební slovník osob a institucí

Hanácká filharmonie v Kroměříži

Hanácká filharmonie v Kroměříži (Hanácké orchestrální sdružení), symfonický orchestr, zahájení činnosti 24. 6. 1941, Kroměříž, ukončení činnosti 19. 5. 1975, tamtéž.

Hanácká filharmonie v Kroměříži vznikla v roce 1941 jako amatérské těleso z popudu dirigenta a skladatele Antonína Procházky, který stál od počátku v čele orchestru. První koncert se uskutečnil 24. června téhož roku u příležitosti stého výročí narození Antonína Dvořáka. Uvedeny byly předehry Karneval a Můj domov, symfonie Z Nového světa a čtyři Slovanské tance. V době vzniku měl orchestr pětašedesát členů, postupně se tento počet rozrostl až na přibližně devadesát hudebníků. Ke koncertům využívala Hanácká filharmonie sál kina Nadsklepí (za protektorátu nazvané kino Viktoria) a v letních měsících též skleník Květné zahrady a Podzámeckou zahradu, ve které proběhl 10. srpna 1941 druhý koncert tělesa. Provedeny byly Slovanské tance ve spolupráci s baletem brněnského Zemského divadla pod vedením Iva Váni Psoty. Dobový tisk uvádí, že návštěvnost koncertu čítala sedm až deset tisíc posluchačů. V lednu 1943 byl název Hanácká filharmonie úředně zakázán a těleso se muselo přejmenovat na Hanácké orchestrální sdružení.

V roce 1944 byla ve spolupráci s dalšími uskupeními (pěvecký sbor Moravan, místní chrámové sbory, dětský sbor P. J. Bartka) nastudována opera Prodaná nevěsta (hlavní role manželé Danuše a Vincenc Drápalovi, režie Miloš Wasserbauer, scéna Mirek Havela a Otakar Lukáš, dirigent Antonín Procházka). Představení se s velkým úspěchem uskutečnilo ve skleníku Květné zahrady a hrálo se celkem jedenáctkrát. Do konce druhé světové války pak byla činnost tělesa přerušena a orchestr veřejně vystoupil až 19. května 1945 opět pod původním názvem Hanácká filharmonie. V červnu a červenci 1945 se znovu reprízovala Prodaná nevěsta, v následujícím období pak byla nastudována i první opereta, Nedbalova Polská krev. Úspěch mělo i provedení Rusalky, která se do konce roku 1947 opakovala desetkrát. V roce 1948 se v Kroměříži konala výstava 100 let českého národního života. V době trvání této výstavy vyvinula Hanácká filharmonie horečnou činnost a uspořádala čtyřiatřicet vystoupení (13x Prodaná nevěsta, 9x Rusalka, 12x Polská krev).

Na jaře 1951 byl orchestr začleněn do závodního klubu Revolučního odborového hnutí národního podniku PAL-Magneton, největšího závodu v Kroměříži, v němž byla zaměstnána řada členů filharmonie včetně dirigenta Procházky. Závodní klub už disponoval odborem činohry a přibývaly další sekce. Desáté výročí vzniku tělesa a sto desáté výročí narození Antonína Dvořáka oslavil orchestr koncertem ve skleníku Květné zahrady, na němž byla provedena symfonie Z nového světa, předehry Můj domov a Karneval a finále z opery Rusalka. V létě téhož roku byla znovu nastudována Rusalka a na podzim Straussův Netopýr, v listopadu pak proběhl v sále Nadsklepí orchestrální koncert s díly českých a ruských autorů. V příštím roce však byla činnost tělesa utlumena, protože dirigent Procházka byl režimem označen za nespolehlivého a musel nuceně odejít. Na nátlak veřejnosti se Procházka o čtyři roky později mohl vrátit a činnost orchestru byla obnovena. Za tuto dobu však došlo k úbytku hráčů a posily se tak hledaly zejména ve zdejší posádkové hudbě a Vyšší hudební škole (pozdější konzervatoři). I přesto však došlo ke snížení počtu hudebníků orchestru. V následujícím období byla nastudována Lehárova Země úsměvů, Bizetova Carmen a Hervého Mamzelle Nitouche. Znovu se také hrála Prodaná nevěsta, uskutečnilo se i několik orchestrálních koncertů a filharmonie v této době též hodně hostovala. V roce 1961 byla uvedena opera Čert a Káča a znovu se hrál Straussův Netopýr.

Až do roku 1964 se pro koncerty nadále využíval skleník Květné zahrady a sál kina Nadsklepí, poté orchestr přesídlil do nově vybudovaného Domu kultury. Prvním představením v nových prostorách byla opět Prodaná nevěsta, v hlavních rolích znovu s manžely Drápalovými. Tělesu však citelně chyběly nové posily, a tak byla navázána spolupráce s brněnskou JAMU, jejíž studenti doplňovali zejména zpěvohru. Hrála se Carmen, z operet Polská krev, Cikánský baron či Piskáčkova Slovácká princezka. S velkým zájmem se v roce 1969 setkalo provedení revuálních operet Na tý louce zelený Járy Beneše a Ples v hotelu Savoy Paula Abrahama. Čím dál více se však projevoval nedostatek nových členů i přibývající věk dirigenta Procházky, a Ples v hotelu Savoy byl tak posledním představením souboru v jeho kompletním složení. Ve spolupráci s odborem činohry došlo ještě k nastudování Zeyerovy pohádky Radúz a Mahulena se Sukovou hudbou a tímto představením bylo ukončeno pravidelné působení tělesa. Několikrát se uskutečnila drobná vystoupení pro podnikovou potřebu, ale k veřejnému účinkování nedošlo až do 7. května 1975, kdy byl připraven program k třicátému výročí ukončení druhé světové války. Hrála se znovu Prodaná nevěsta, avšak muselo být povoláno velké množství externích posil. Dne 10. a 19. května proběhly reprízy a následně byla existence Hanácké filharmonie definitivně ukončena.