Charakteristika: Dirigent, skladatel a hudební pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:18.7.1893
Datum úmrtí/ukončení aktivity:6.7.1951
Text
Hüttel, Josef, dirigent, skladatel a hudební pedagog, narozen 18. 7. 1893, Mělník, zemřel 6. 7. 1951, Plzeň.
Hře na housle se učil při studiu na nižším gymnáziu v Jičíně u Jana Patsche. V letech 1908–12 pokračoval na konzervatoři v Praze u Štěpána Suchého, Rudolfa Červeného (klavír) a Vítězslava Nováka (skladba). V letech 1912–17 působil v Moskvě jako korepetitor baletní školy carského divadla, také tady rok studoval kontrapunkt a skladbu u Sergeje Tanějeva. Seznámil se u něj s Alexandrem Skrjabinem, který ovlivnil jeho první skladby. Po Velké říjnové socialistické revoluci se stal dirigentem státní opery ve Voroněži, současně působil i jako dirigent baletu a symfonického orchestru a člen osvětové řady při městském Sovětu. Uvedl zde své skladby, balet Aziadé (1916) a scénickou hudbu Salome (1917). Po krátkém pobytu ve vlasti v roce 1920 odjel do Alexandrie, kde působil jako klavírista a učitel hudby. V roce 1923 se znovu vrátil domů, následně odjel do Meranu (1924), kde působil jako instrumentalista v salónním orchestru. Stálé působiště našel opět v Alexandrii, kde strávil dvacet let (1926–46). Zasloužil se zde o šíření české hudby (Smetana, Dvořák a Fibich) i ruských autorů (Čajkovskij, Rimskij-Korsakov, Stravinskij). Zároveň působil jako učitel sborového zpěvu na francouzském lyceu (1930–31). V letech 1934–44 zastával post ředitele oddělení evropské hudby v egyptském rozhlase a dirigenta rozhlasového orchestru. Byl spoluzakladatelem prvního egyptského smyčcového kvartetu, jehož členy byli ještě další dva češi Leopold a Cink. V roce 1929 se stal členem Ústavu pro orientální hudbu v Káhiře a také Stálé komise pro studium arabské hudby při ministerstvu osvěty. V roce 1944 se vzdal svých funkcí a vrátil se do Čech. V letech 1946–48 pracoval jako hudební referent Československého rozhlasu v Plzni a do roku 1950 i jako archivář.
Dílo
Dílo hudební
Komorní skladby
Smyčcový kvartet (Paris, Sénart, 1927) – odměna Českého spolku pro komorní hudbu v Praze;
Danse lente pro klavír (Alexandrie, Edition Orientale, 1929);
Ragtime pro housle a klavír (Alexandrie, Edition Orientale 1929);
Chant nostalgique pro violoncello a klavír (Alexandrie, Edition Orientale 1929) – druhá verze s orchestrem;
Divertissement grotesque pro dechový kvintet a klavír (1929).
Skladby pro housle a orchestr
Dva tance (Alexandrie, Edition Orientale, 1929);
Fantasie (Alexandrie, Edition Orientale 1932).
Orchestrální skladby
Cagliostro, symfonická báseň (1910);
Sinfonietta (1923);
Images égyptiennes (1928);
Arlequinade (1930);
Anion Raa, symfonická báseň (1931);
Symfonie g moll (1935) – cena Smetanovy jubilejní nadace;
Egyptská rhapsodie (1937);
Berceuse Royale (1939);
Malá suita pro komorní orchestr (1940);
Divertimento (kolem 1943) – čestná cena Palestinského symfonického orchestru.
Ostatní
Nipponari, písně (1909);
scénická hudba k Rostandovu Orlíku (1915);
scénická hudba k Wildeově Salome (1915);
Aziadé, balet (1915);
Klavírní fantasie pro levou ruku (1948).
LiteraturaI. Lexika
PHSN.
ČSHS.
II. Ostatní
Národní politika, 25. 8. 1929.
F. B.: Smyčcový kvartet (Klíč 1, 1930/31, s. 180).
Hudební zpravodaj 3, 1934, č. 5.
AK: Milý host z Káhiry (Radiojournal 16, 1938, č. 36, s. 11).
Hudební zpravodaj 7, 1938, č. 3, s. 11.
Železnobrodská Beseda 5, 1948, s. 156.
Patzaková, Anna (ed.): Prvních deset let československého rozhlasu (Praha 1935).
Petra Wiedermann
ArchivalieČeský hudební fond.
Datum poslední změny: 20.9.2011