Český hudební slovník osob a institucí

Almanachy hudební

Almanachy hudební, hudební publikace.

Hudební almanachy byly publikace, které se v české hudební literatuře vyskytovaly v podobě ročenek nebo sborníků a měly za cíl přehledně a nestranně informovat o hudebním dění v české vlasti. Mohly obsahovat hudební eseje, seznamy aktivních hudebních skladatelů, přehledy hudebních časopisů, hudebních a pěveckých spolků, přehledy koncertů a operních uvedení, přehledy hudebního dění podle jednotlivých lokalit v republice, seznamy hudebních pedagogů a vzdělávacích institucí a další informace podobného charakteru. Tyto zprávy byly obvykle schematizovány, čímž se almanachy podobaly kalendářům.

Zřejmě vůbec nejstarším a nejdéle vycházejícím almanachem zaměřeným obecně na českou divadelní scénu byl Almanach českých divadel (1865─1914). Nejprve nesl název Almanah královského českého zemského divadla v Praze, roku 1886 přejmenován na Almanah královského českého zemského a Národního divadla v Praze, až nakonec roku 1906 přešel v Almanach českých divadel. V jeho vydávání se postupně vystřídalo asi devět osob (vydávali jej obvykle ve dvojici), v poslední etapě (1906─14) byl jeho samostatným vydavatelem Bohuslav Kavka. Almanach obsahoval tradičně seznam členů činohry, opery, baletu, správy divadla i ostatních zaměstnanců a přehled uvedených představení za daný rok. Od roku 1906 v něm přibyla literární část zaměřená na eseje z kulturního života a jednorázově i přehled dějin českého divadla. Hudba zde byla zastoupena jedním článkem (1914).

Mezi významné české hudební almanachy, které měly povahu ročenky, patřil například Kapesní almanach československých hudebníků (sestaven Arnoštem Juliem Černým a vydán Josefem Mikulášem v Praze roku 1880), Hudební almanach československé republiky (redigován Janem Branbergerem a vydán v Hoffmannově nakladatelství v Praze roku 1922; patřil mezi největší schematismy českých hudebníků), Hudební ročenka na rok 1928 (vydaná Otakarem Pokojem v Brně).

Příkladem almanachů s charakterem sborníku může být Almanach na památku tisícího provedení Prodané nevěsty (redigován Zdeňkem Nejedlým a vydán v Praze roku 1927), malý propagační sborník gramofonových desek Hudební almanach Ultraphon Telefunken (vydán v Praze, nedatováno) či Almanach spolku Bohuslava Martinů (sestaven Rudolfem Pečmanem v Brně roku 1979; obsahoval rozličné eseje a speciálně zaměřené články na téma Martinů v proměnách času).