Český hudební slovník osob a institucí

Dvořák, Vladimír 2)

Dvořák, Vladimír, herec, textař, konferenciér a scénárista, narozen 14. 5. 1925, Písek, zemřel 28. 12. 1999, Praha.
 
Středoškolské vzdělání získal na reálném gymnáziu v Praze (maturoval roku 1944). Po skončení války studoval dva semestry na Fakultě žurnalistiky Vysoké školy politické a sociální, posléze sociologii a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (čtyři semestry). Krátkou dobu byl zaměstnán v redakci deníku Mladá fronta, v roce 1946 nastoupil jako redaktor do Československého rozhlasu. Zde se také prosadil jako konferenciér vlastních pořadů – např. týdenní půlhodinky s Orchestrem Karla Vlacha (od 1947), týdeník Hudba pro radost (od 1951). Roku 1951 z Československého rozhlasu odešel, avšak i nadále působil jako jeho externí spolupracovník. Roku 1951 byl zaměstnán ve vedení Gramofonových závodů, 1950–52 působil jako estrádní konferenciér Československých cirkusů, varieté a lunaparků, 1952–56 byl v angažmá Divadla estrády a satiry (nyní Divadla ABC). V druhé pol. padesátých let začal spolupracovat s Československou televizí na tvorbě zábavných pořadů. Na televizních obrazovkách se poprvé objevil v herecké dvojici s Jiřinou Bohdalovou v pořadu Černá hodinka v říjnu roku 1956. S Jiřinou Bohdalovou pak vystupoval i nadále (např. v pořadu Televarieté). Záhy se osvědčil nejen jako herec, ale též jako úspěšný scénárista. Vytvářel scénáře k zábavným pořadům Kdo s kým, o čem, pro koho (1965–66), Písničky na zítra (1961–65), Televarieté (1971–89), Píšu, píšeš, píšeme, Zpívá celá rodina, k silvestrovským estrádám atd. V letech 1968–76 byl dramaturgem a od roku 1976 do konce osmdesátých let šéfredaktorem Hlavní redakce zábavných pořadů Československé televize.  
 
Na textařskou dráhu vstoupil krátce po druhé světové válce. První spolupráci navázal s vokálním souborem Lišáci, nejplodnější a nejvýznamnější období však spadá do doby spolupráce s Orchestrem Karla Vlacha a s okruhem jeho skladatelů a interpretů. Toto období začalo v roce 1946, kdy vznikly jeho písňové texty na hudbu Vlastimila Hály (např. Očím snad uvěříš), Miloslava Ducháče (Až budeš má, Má milá tu není, Už bude šest), Alfonse Jindry (Chviličku spát, Píseň černých bratří, Váš dům šel spát) a Bedřicha Nikodéma (Je po dešti, Pozítří k večeru). Největší hity však vzešly ze spolupráce se skladatelem Zdeňkem Petrem. Úspěchu dosáhly zejména písně z rozhlasové hudební komedie Sto dukátů pro Juana (1951, premiéra roku 1953) na Dvořákovo libreto a s jeho hudebními texty (např. Dobrou noc, Znám všechny krčmy v Madridu a zejména Píseň pro Kristýnku, jež se stala jednou z nejúspěšnějších skladeb domácí populární hudby mezi lety 1949–66). Dále spolupracoval Vladimír Dvořák s Karlem Kraugartnerem (píseň Čert ví proč) a Zdeňkem Maratem (Tam, kde šumí proud). Je také autorem českých textů k řadě zahraničních písní – Až na severní pól (Everybody´s Somebody´s Fool), Buď pořád se mnou (High Noon) nebo Pár dnů (All the Things You Are).
 
Podílel se na organizaci soutěže Hledáme písničku pro všední den, kterou též konferoval, stejně jako první dva ročníky Bratislavské lyry. Je rovněž autorem řady odborných a teoretických článků do různých periodik (např. stať Konferuji, konferuješ, konferujeme ve sborníku Taneční hudba a jazz 1960). V knize Začínáme od Adama (Praha 1960) vytvořil medailonky soudobých zpěváků z oblasti populární hudby. Jeho činnost byla oceněna řadou cen (výroční cena Československého hudebního fondu za textařskou tvorbu – 1965, cena Trilobit – 1965, Zlatý Krokodýl – 1971 a Televizní rolnička – 1984). Roku 1975 se stal nositelem vyznamenání Za vynikající práci, roku 1982 získal čestný titul zasloužilý umělec. Vydal vzpomínkovou knihu Všechny náhody mého života (Praha 1991).