Český hudební slovník osob a institucí

Bernatík, Rudolf

Bernatík, Rudolf, pianista, narozen 6. 3. 1937, Šumbark (Havířov), zemřel 23. 3. 2024, Ostrava.
 
Studoval hru na klavír u Josefa Kysely na Vyšší hudebně-pedagogické škole v Ostravě (absolutorium 1956) a u Františka Raucha na AMU v Praze (absolvoval 1961). Vyučoval na Státní konzervatoři (1963–66) a na Pedagogické fakultě (1966–91) v Ostravě, od roku 1976 jako docent klavírní hry. V dubnu 1990 byl zvolen vedoucím Katedry hudební výchovy a o rok později se stal děkanem Pedagogické fakulty. Hned na začátku jeho šestiletého funkčního období vznikla Bernatíkovou zásluhou na Pedagogické fakultě nová tzv. Umělecko-pedagogická katedra, ze které se po vzniku Ostravské univerzity stal Institut pro umělecká studia; byl to zárodek další fakulty na ostravské vysoké škole - Fakulty umění se dvěmi sekcemi, hudební a výtvarnou. Na konci Bernatíkova děkanského období proběhlo v roce 1997 jeho profesorské jmenovací řízení na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě v oboru hry na klavír. Jako profesor pak působil v Institutu pro umělecká studia Ostravské univerzity (od roku 2001 jako jeho ředitel), poté na Fakultě umění. Jako vynikající pedagog zaznamenal výrazné úspěchy svých žáků, jako byli např. Lukáš Vondráček, Lukáš Michel, Kateřina Pirochová, Jakub Hypš a mnozí další.
Sám jako dvacetiletý v roce 1957 získal třetí cenu a titul laureáta na mezinárodní klavírní soutěži v Moskvě, v roce 1960 se zúčastnil Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina ve Varšavě, kde postoupil do druhého kola. Uměleckou činnost od roku 1964 zaměřil také na komorní oblast – založil komorní soubor Ostravští sólisté (od roku 1969 přejmenováno na Musici moravienses). Od roku 1961 začal jako sólista spolupracovat se Státní (od roku 1971 Janáčkovou) filharmonií Ostrava a s dalšími významnými orchestry, s nimž provedl sedmnáct klavírních koncertů a skladeb pro klavír a orchestr (díla Ludwiga van Beethovena, Franze Liszta, Eugena d´Alberta, Fryderyka Chopina, Camilla Saint-Saënse, Sergeje Rachmaninova, Bély Bartóka, George Gershwina, Bohuslava Martinů a dalších). Vystoupil na mnoha sólových a komorních koncertech u nás i v zahraničí (Německo, Bulharsko, Itálie, bývalý SSSR, Holandsko, Norsko, Švédsko, Rakousko, Polsko, Maďarsko, Argentina, Japonsko). Natočil přes 150 snímků pro Český rozhlas i zahraniční rozhlasy (Německo, Švédsko, Holandsko, Norsko), mezi jinými šest klavírních koncertů, osm klavírních sonát, pět klavírních cyklů a dvanáct trií a kvartetů s ansámblem Musici moravienses. Premiéroval mnohá díla českých autorů (Klement Slavický, Jaromír Podešva, Čestmír Gregor, Luboš Fišer). V roce 1984 obdržel Cenu Svazu českých skladatelů a koncertních umělců za interpretaci české komorní hudby. V období 1964–1989 působil jako doprovazeč Ostravského dětského sboru, pro který také napsal několik sborových kompozic. Ve svém oboru byl až do vysokého věku velmi aktivní nejen jako konzultant a rádce mladší generace pianistů, ale byl také pravidelně zván do porot mezinárodních klavírních soutěží.