Český hudební slovník osob a institucí

Jeremiáš, Bohuslav

Jeremiáš, Bohuslav, hudební pedagog a skladatel, narozen 1. 5. 1859, Řestoky, zemřel 18. 1. 1918, České Budějovice.

Otec skladatele a klavíristy Jaroslava Jeremiáše a skladatele a dirigenta Otakara Jeremiáše. Jeho otec Josef Alois působil jako varhaník, ředitel kůru, učitel hudby a správce školy. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové, kde mimo jiné vedl žá­kovský sbor a zastupoval sbormistra spolku Slav­jan. Po maturitě (1878) a učitelské zkoušce zastával místo učitele v Rosicích nad Labem, Trojovicích a Hrochově Týnci. Pod vlivem bohatého hudebního života v Chrudimi, kde v té době mimo jiné působil Pippichův ochotnický orchestr, se rozhodl pro další studium na varhanické škole v Praze u Františka Zdeňka Skuherského (1882–85) a na škole Jana Waňause. V letech 1885–87 zastával místo ředitele kůru a sokolského kapelníka v Chocni. Oženil se zde s učitelkou a zpěvačkou Vilmou Bakešovou, která později vyučovala na hudební škole v Českých Budějovicích, a také učila hru na klavír i své syny. Byl doporučen Františkem Skuherským na místo ředitele kůru v Písku, které převzal po Františku Gregorovi. Na tomto místě v letech 1887–1906 věnoval péči pozvednutí umělecké úrovně tělesa, i přes nesouhlas zaváděl změny v reformním duchu, uvedl své mešní práce, mše Františka Zdeňka Skuherského, Josefa Foerstra, aj. Založil zde Cyrilskou jednotu a ochotnický orchestr, který spolupracoval s Literární jednotou. Z členů pěveckého spolku Otavan založil mužský sbor Gregora, který rozšířil na smíšený. S ním uváděl i náročný kantátový repertoár (Haydn Stvoření světa, Smetana Česká píseň, Dvořák Stabat Mater, Svatá Ludmila, Svatební košile, Dědicové Bílé hory). Kromě toho se věnoval pedagogické činnosti na místním gymnáziu, reálce a lesnické škole jako učitel zpěvu a v roce 1902 založil a vedl hudební školu spolku Gregora. V roce 1906 mu byl nabídnut post ředitele české matiční hudební školy v Českých Budějovicích, na kterém setrval až do smrti. Rozvinul potenciál instituce na vysokou úroveň, vyučoval zde varhaníky i učitele hudby, za což si škola vysloužila označení „jihočeská konservatoř“. Kromě této činnosti vedl zpěvácký spolek Hlahol jako sbormistr a později dirigent jejího orchestru. Jako skladatel vycházel z vlasteneckého odkazu Bedřicha Smetany, kterého obhajoval a propagoval. Je autorem několika učebnic zpěvu. V letech 1909–19 vydával ve spolupráci se svými syny Hudební věstník Hlaho­lu a České hudební školy v Českých Budějovicích. Věnoval se i další publicistické a přednáškové činnosti. Jeho pozůstalost je uložena v Jihočeském hudebním archivu v Českých Budějovicích.