Demantius, (Johannes) Christoph
(Demant)
Charakteristika: skladatel, hudební teoretik
Datum narození/zahájení aktivity:15.12.1567
Datum úmrtí/ukončení aktivity:20.4.1643
Text
Demantius, (Johannes) Christoph (též Demant), hudební skladatel, básník a hudební teoretik, narozen 15. 12. 1567, Liberec (Reichenberg), zemřel 20. 4. 1643, Freiberg, Sasko.
Vzdělání získal pravděpodobně v latinské škole v rodném Liberci na severu Čech. Na počátku devadesátých let 16. století mohl vyučovat na škole sv. Vavřince v lužickém Budyšíně (Bautzen), kde byl v roce 1592 publikován jeho pedagogický hudebně-teoretický spis Forma musices. Později, 17. února 1593, se zapsal na universitu ve Wittenbergu, ovšem o jeho studiu není dále nic známo. Mezi lety 1594 a 1595 se přestěhoval do Lipska, kde také vyšla tiskem jeho první hudební sbírka Epithalamium honori nuptiarum. Roku 1597 získal místo kantora v lužické Žitavě (Zittau), odkud odešel po sedmi letech do Freibergu, jak napovídá zápis z městských knih z 27. dubna 1604. Mezi jeho povinnosti patřila péče o hudbu v hlavním městském kostele a vyučování v latinské škole. Tato místa Demantius zastával až do své smrti.
V roce 1610 si ve Freibergu zakoupil vlastní dům a o rok později (1611) mu bylo uděleno městské právo, což dokládá, že se Demantiovi v novém působišti dařilo a dokázal se finančně dobře zajistit. Mnohem méně štěstí měl v rodinném životě. Byl dohromady čtyřikrát ženatý a mnoho jeho dětí zemřelo v raném věku. Ve srovnání s bohatou publikační činností do začátku dvacátých let 17. století bylo v posledních dvaceti letech Demantiova života vytištěno již jen málo prací. Důvodem mohlo být časové vytížení v kostele a ve škole, stejně jako nelehká doba probíhající třicetileté války, která zasahovala přímo na území Saska.
V díle Christopha Demantia je podíl duchovní a světské hudby poměrně vyvážený. V tvorbě duchovní navazoval na předchozí protestanské skladatele, ale inspiroval se rovněž díly Orlanda di Lassa. Významná jsou především Demantiova luteránská moteta na latinské i německé texty. V cyklu mešních proprií a ordinárií Corona harmonica (1610) zpracoval hlavní úryvky nedělních perikop. Ve svých duchovních dílech Demantius prokázal mimořádný smysl pro expresivní jazykovou zvukomalbu, čímž se vymykal svým současníkům navzdory tomu, že tradice protestantské hudby obecně kladla důraz na význam zhudebňovaného textu. Ze světských kompozic se věnoval především německým písním. Nezanedbatelnou částí Demantiova odkazu jsou také hudebně-teoretická pojednání. Ta reprezentují tehdy tradiční výklad, obsažený i v nejslavnějším díle ze stejné doby, Syntagma musicum od Michaela Praetoria. Pojednání byla velmi oblíbená, což dokládají opakovaná vydání, např. spis Isagoge artis musicae byl mezi lety 1607 a 1632 vydán celkem osmkrát.
Dílo
Dílo hudební:
Duchovní skladby
Der Spruch Joel ... sampt angehengtem christlichen Gebet ... in der ... gefahrt, wegen der Türcken, nutzlich zu beten, und zu singen (Norimberk 1596).
Trias precum vespertinarum, qua continentur canticum Beatae Mariae Virginis, intonationes cum psalmis, et clausulae in precibus vespertinis consuetate quae Benedicamus vocant, et ad octo usitatos tonos & ad duodecim modos musicos ... expressa et decantata (Norimberk 1602).
Corona harmonica, ausserlesene Sprüch aus den Evangelien, auff alle Sontage und fürnembste Fest durch das gantze Jahr (Lipsko 1610).
Triades Sioniae introitum, missarum et prosarum, in festis praecipuis decantandarum (Freiberg 1619).
Threnodiae, das ist Ausserlesene trostreiche Begräbnüss Gesänge ... beneben andern christlichen meditationibus und Todesgedancken (Freiberg 1620).
Deutsche Passion, nach dem Evangelisten S. Iohanne (Freiberg 1631).
Laudes nuptiales (Freiberg 1641), ztraceno.
Laude Sioniae (Freiberg 1642), ztraceno.
5 motet (1618, 1621, 1623).
Příležitostné skladby
Epithalamium honori nuptiarum ... Dn. Andreae Goldbeckii ... cum ... foemina Anna ... Christophori Reichij (Lipsko 1594).
Epithalamion, auff den hochzeitlichen Ehrentag ... Herrn Johann Beyers ... und der ... Jungfrauen Sabinae ... zu Kempnitz (Lipsko 1595).
Melos eyphemetikon ... iuvenis Nicolai Fritschii ... decantatum (Zhořelec 1595).
Nuptiis ... Dn. Iohannis Salvelderi ... cum ... matrona Anna Hornia (Drážďany 1604; znovu otištěno ve sbírce corona harmonica, 1610).
Threnodiae (Quis dabit oculis nostris fontem), das ist Sehnliche Klaglieder, über den ... seligen Abschied des ... Fürsten ... Herrn Christiani II (Lipsko 1611).
Glückseliger Ehe Schatz (Jauchzet dem Herren alle Welt) dem ... Herrn Johannes Reger ... und der ... Jungfrau Sisannen ... Reisiger (Freiberg 1618).
Hochzeitlicher Davidischer Ehe-Segen (Wol dem, der den Herren fürchtet) ... des ... Herrn Heinrich Schönleben ... und der ... Jungfrauen Magdalenen ... Tannenbergks (Freiberg 1618).
Euredikos armonikos (Gaudete filiae Jerusalem) super ... nuptiarum solennitate ... Domini Georgii Schölleri, foeminae Mariae ... Casparis Dachsellii viduae (Freiberg 1618).
Das ausserlesene und trostreiche Canticum, oder Symbolum, der heiligen Altväter und Kirchenlehrer Ambrosii und Augustini, Te Deum laudamus ... zu Ehrengedächtnis Herrn Michael Rothen (Freiberg 1618).
Der Weiber Ehrenschmuck, das ist Christlisches Brautlied ... auf die hochzeitliche Ehrenfreude Michael Prager (Freiberg 1618), ztraceno.
Epithalamion, zu hochzeitlichen Ehren und Wolgefallan ... Herrn Augusto Pragern ... und der ... Jungfrauen Marthen ... Lincken (Freiberg 1619).
Der herrlichste Brautschmuck ... zu ... Erhenfreude und Glückwündschung, des Herrn Tobias Damen ... und der ... Jungfrauen Even (Freiberg 1619).
Manet immunitabile fatum ... Braut-Lied ... des ... Herrn Johann Pragern ... und ... Frauen Dorotheen ... Jöpneri (Freiberg 1619).
Saccharatum conjugiale, Christlisches EheLabsal ... zu sonderbaren Ehren und Wolgefallen dem ... Christophoro Heydenreiche ... und der Jungfrauen Mariae ... Holtzmüller (Freiberg 1619).
Frommer Eheleut Hochzeit Geschenck, auff den hochzeitlichen ... Tag des ... Herrn Johann Hassen ... und ... der ... Jungfrauen Susannen ... Horn (Freiberg 1620).
Hochzeitliche Concert-Motet, oder ... Glückwünschung, auff das adeliche Beylager, des ... Augusti von Schönberg ... und ... der ... Jungfrauen Ursulae ... Haubold (Freiberg 1620).
Der CXXVII Psalm des Königlichen Propheten Davids, auff das adeliche Beylager, des ... Herrn Georgij von Walwitz ... und ... Catharinae-Sophiae ... von Löwen (Freiberg 1621).
Ehrenpreyss eines tugendsamen Weibes, auff den hochzeitlichen ... Freudentag, des ... Herrn Caspar Engels ... und der ... Jungfrauen Mariae ... Schneider (Freiberg 1621).
Encomium amoris, Ehrenpreyss der Liebe, das ist Christliches Concert oder Brautlied, auff die hochzeitliche Ehren Freude, welche ... Herrn David Fritzsche ... mit der ... Jungfrauen Sabina ... Lincken ... gehalten (Freiberg 1621).
Hochzeit Gesang, dem Herrn Joachimo Ludovico von Penzelin ... und den ... Frauen Mariae Schmieden (Freiberg 1621).
Deliciae & divitiae conjugales, Ehestandes Lust und Reichtumb (Wer eine Haussfrau hat, der bringt sein Gut) ... auff die hochzeitliche Ehrenfreude, welche ... Matthaeus Heinrich ... mit Justitia ... gehalten (Freiberg 1622).
Dialogus sponsi & sponsae, cum voto nuptiali (Mein höchste Freud und Wonne) auff die hochzeitliche Ehrenfreude des ... Herrn Johannis Caspari Nefens ... und der ... Jungfrauen Victoriae ... Prager (Freiberg 1622).
Morgenröthe, aller Seligen und Ausserwehlten ... auff dero ... Frauen Hedwig ... Frauen zum Ravenstein ... Leichbegräbnisse ... gehalten worden ... (Ach Gott wie kläglich und beschwert) (Freiberg 1642).
Ich bin die Auferstehung und das Leben, pohřební moteto za Johanna Holeweina (1607; později vytištěno ve sbírce Corona harmonica, 1610).
Omen, in nativitatem ... prolis masculae Domino Joanni Georgio Saxoniae Dresdae (1612), ztraceno.
Herr, nicht schicke deine Rache, pohřební hymnus za Annu Horn (1642), ztraceno.
Světské skladby
Neue teutsche weltliche Lieder (Vratislav a Norimberk 1595).
Tympanum militare, Ungerische Heerdrummel und Feldgeschrey (Norimberk 1600, reedice 1615 – viz níže).
77 neue ausserlesene, liebliche, zierliche, polnischer und teutscher Art, Täntze mit und ohne Texten (Norimberk 1601).
Conviviorum deliciae, das ist Neue liebliche Intraden und Aufzüge, neben künstlichen Galliarden, und fröhlichen polnischen Täntzen (Norimberk 1608).
Convivalium concentuum, farrago, in welcher deutsche Madrigalia, Canzonette und Villanellen... (Jena 1609).
Fasciculus chorodiarum: Neue liebliche und zierliche, polnischer und teutscher Art, Täntze und Galliarden, mit und ohne Texten (Norimberk 1613).
Erster Theil neuer deutscher Lieder, welche zuvor durch den kunstreichen und geübten Musicum Gregorium Langium ... mit dreyen Stimmen componiret, jetzund ... auffs neu gesetzet (Lipsko 1614).
Ander Theil neuer deutscher Lieder (Lipsko 1615).
Tympanum militare: allerley Streit und Triumph Lieder ... jetzund auffs neue ... gebracht ... verbessert, augiret, und anderweit publiciret (Norimberk 1615 – revidovaná a rozšířená sbírka z roku 1600).
Dílo literární:
Hudebně-teoretická díla
Forma musices: gründlicher und kurtzer Bericht der Singekunst für die allerest anfahende Knaben (Budyšín 1592).
Isagoge artis musicae ... kurtze Anleitung, recht und leicht singen zu lernen (Norimberk 1607 a další reedice).
Isagoge artis musicae ... neben kurtzer, doch gründlicher Erklärung der ... Wörtlein, so bey den ... jetzigen newen musicis ... in Gebrauch seyn (Freiberg 1632 – osmé vydání pojednání z roku 1607).
LiteraturaI. Lexika
Dlabacz.
ČSHS.
MGG2.
New Grove2.
II. Ostatní
Kade, Otto: Die ätleren Musikalien der Stadt Freiberg in Sachsen (Leipzig 1888).
Stangl, Kurt: Christoph Demants Lieder 1595 und Farrago 1609 (disertační práce, Universita Karlova, Praha 1940).
Hasak, Ilse: Christoph Demantius als Dichter (disertační práce, Friedrich-Schiller-Universität Jena, 1951).
Eggebrecht, Hans Heinrich: Ein Musiklexikon von Christoph Demantius (in: Musikforschung, roč. X, 1957, s. 48-60).
Gallwitz, Ingeline: Die Neuen deutsche Lieder von 1584 und 1586 des Gregorius Langius und deren Bearbeitung durch Christoph Demantius und Henning Dedekind (disertační práce, Universität Wien, 1960).
Krickeberg, Dieter: Das protestantische Kantorat im 17. Jahrhundert (Berlin 1965).
Messerli, Carlos Rudolph: The „Corona harmonica“ (1610) of Christoph Demantius and the Gospel Motet Tradition (disertační práce, University of Iowa, 1974).
Brzoska, Matthias: Die „Schrulle eines alten Mannes“. Zur Notationpraxis in der Jesajas-Weissagung von Christoph Demantius (in: Musica XL/3, 1986, s. 229-233).
Lukáš Michael Vytlačil
Datum poslední změny: 21.4.2016