Rietsch, Heinrich
(Löwy)
Charakteristika: Muzikolog, vysokoškolský pedagog, editor a skladatel
Datum narození/zahájení aktivity:22.9.1860
Datum úmrtí/ukončení aktivity:12.12.1927
Text
Rietsch (Löwy), Heinrich, muzikolog, vysokoškolský pedagog, editor a skladatel, narozen 22. 9. 1860, Sokolov, zemřel 12. 12. 1927, Praha.
Od narození do roku 1883 používal matčino dívčí jméno Löwy. První hudební vzdělání získal od své matky, naučil se hrát na klavír a v kostele také na varhany. U arciděkana Michaela Pelletera se učil na housle. V roce 1870 začal studovat gymnázium a zároveň se intenzivně věnoval studiu skladby (z učebnice Adolfa Bernharda Marxe: Die Lehre von der musikalischen Komposition) a dále i varhanám.
Titul doktora práv (Dr. jur.) získal při studiích ve Vídni v roce 1883, na vídeňské hudební akademii studoval u Franze Krenna, Eusebia Mandyczevského a Roberta Fuchse. Po ukončení práv a během studia hudebněvědného u Guido Adlera a Eduarda Hanslicka pracoval kráce jako právník na finanční prokuratuře.
V roce 1895 se ve Vídni habilitoval jako soukromý docent oboru hudební věda a po Adlerovi, který byl odvolán do Prahy, převzal vídeňkou katedru, aby se s ním o pět let později opět vyměnil a zůstal natrvalo na německé univerzitě v Praze ordinariem (1900–27). Zde byl nejprve mimořádným (1900–08), od roku 1909 řádným profesorem a významně se zasloužil o rozvoj mladé katedry. K jeho předním žákům patřili Max Brod, Robert Maria Haas, Robert Lach, Paul Nettl, Rudolf Quoika, Erich Steinhard, Václav Štěpán a další. Ve školním roce 1915–16 zastával funkci děkana a v posledním roce svého života byl rektorem.
Rietsch vydával historické hudební památky v edici Denkmäler der Tonkunst in Österreich, badatelsky se orientoval na Antona Brucknera, německou píseň, barokní hudbu, hudbu poloviny 19. století a vybrané otázky hudební estetiky. Své studie a stati uveřejňoval v německojazyčných periodikách (Zeitschrift für Musikwissenschaft, Deutsche Arbeit apod.) pod šifrou H. R. České hudbě se věnoval pouze okrajově, např. ve studiích o Václavu Jindřichu Veitovi, Jiřím Rychnovském, Janu Bedřichu Kittlovi či německé hudbě v Čechách v letech 1848–1908. Byl předsedou Deutsche Verein für Kammermusik, založil pražskou pobočku Deutschen Musikgesellschaft.
Rietsch měl jako skladatel blízko k Hugo Wolfovi, z jeho díla se nejvíce prováděly klavírní kusy a sborová díla. Roku 1902 byly v Praze provedeny ukázky z Rietschovy opery Walther von der Vogelweide. Jeho tvorba se však v dobové produkci neprosadila a dnes je u nás úplně zapomenuta.
Dílo
I. Dílo hudební (výběr)
Opera
Walther von der Vogelweide (rkp.; částečně provedeno koncertně v Praze 1902).
Orchestrální díla
Tauferer Serenade, op. 25 für Orchester (Leipzig, B. Senff b. r. [circa 1905]).
Komorní díla
Drei Stücke für Violin und Klavier, op. 20 (Wien, J. Eberle b. r.);
Zwei Stücke für Violoncell und Clavier, op. 6 (Leipzig, F. E. C. Leuckart b. r.);
Quintett in D für Klavier, zwei Geigen, Bratsche und Violoncell (Leipzig–Wien, Ludwig Doblinger (Bernhard Herzmansky) 1930; č. plotny D. 6701).
Klavír sólo, dva klavíry
Phantasie F Moll für Zwei Klaviere zu vier Händen, op. 14 (Leipzig, R. Forberg b. r.);
Sechs Klavierstücke, op. 19 (Wien, J. Eberle b. r.);
Vorspiel und Fuge über H.. D.. B.. für Klavier, op. 28 (Praha, Joh. Hoffmanns Wwe b. r.);
Scherzo für Klavier, op. 29 (Leipzig, C. F. Kahnt 1925; číslo plotny 8707, věnováno „Frau Lili Michalek“);
Sechs Stücke für Klavier zu zwei Händen, op. 30 (Leipzig, C. F. Kahnt b. r.);
Rhapsodie für Klavier, op. 31 (Leipzig, C. F. Kahnt 1925; číslo plotny 8708, věnováno „Frau Agnes Zieglauer“).
Kantáty a sbory
Zwei alte Volks-Lieder für Männerchor eingerichtet (č. 1 Elslein, libstes Elslein; č. 2 Trinklied Frisch auf, gut Gsell (Wien, Josef Eberle b. r.; č. plotny 1460–1);
Drei Gesänge für Mannerstimmen, op. 7 (Wien, Josef Eberle b. r.; č. 1 Gedenkspruch (text Joseph Victor von Scheufel); č. 2 Der junge Schiffer (text Christian Friedrich Hebbel), č. 3 Lied des Mirza Schaffy (text Friedrich Bodenstedt));
Zwei Gedichte für fünfstimmigen Frauenchor mit Klavierbegleitug, op. 13 (Leipzig, R. Forberg b. r. [circa 1902]; č. 1 Weltbild (text Karl Bleibtreu), č. 2 Nachtgeschwatz (text Franz Evers));
Zuversicht. Ein Kriegsgesang für Deutschböhmen, op. 27 (Wien, Josef Eberle b. r.; text Hans Watzlik);
Zwei Lieder für Männerchor, op. 29 (Leipzig, B. Senff b. r.; č. 1 Trinklied (text Alte Volksdichtung), č. 2 Die Sonn’ erwacht (text Pius Alexander Wolff)).
Noty pro klavír a zpěv
Bitte, op. 1, č. 4 (text Nikolaus Lenau) (Deutsche Arbeit 2, červenec 1903, sešit 9, příloha následující za s. 760).
Das Rautensträuchelein, op. 2, č. 5 (text Des Knaben Wunderhorn) (Deutsche Arbeit 2, červenec 1903, sešit 9, příloha následující za s. 760).
Walzerskizze, op. 19, č. 5 (Deutsche Arbeit 8, květen 1909, sešit 8, příloha následující za s. 610, s. 4).
II. Dílo literární
Samostatně vydané publikace, kapitoly v knihách
Die Mondsee-Wiener Liederhandschrift und der Mönch von Salzburg. Erster Teil (in: Acta Germanica. Organ für deutsche Philologie, sv. III, sešit 4, Berlin, Meyer & Müller 1894, s. [332]–490; společně s Franzem Arnoldem Mayerem);
Die Mondsee-Wiener Liederhandschrift und der Mönch von Salzburg. Zweiter Teil (in: Acta Germanica. Organ für deutsche Philologie, sv. IV, Berlin, Meyer & Müller 1896; společně s Franzem Arnoldem Mayerem);
Die Tonkunst in der zweiten Hälfte des neunzehnten Jahrhunderts. Ein Beitrag zur Geschichte der musikalischen Technik (Leipzig 1900; Leipzig, Breitkopf & Härtel 21906);
Die deutsche Liedweise. Ein Stück positiver Ästhetik der Tonkunst (Wien, Leipzig, Carl Fromme 1904);
Diabellis „Vaterländischer Künstlerverein“. Sonderabdruck aus dem 57. Bericht der Lese- und Redehalle der deutschen Studenten in Prag über das Jahr 1905 (Praha, Verlag der Lese- und Redehalle der deutschen Studenten 1906);
Die Grundlagen der Tonkunst. Versuch einer genetischen Darstellung der allgemeinen Musiklehre (Leipzig, B. G. Teubner 1907; edice Aus Natur und Geisteswelt. Sammlung wissenschaftlich-gemeinverständlicher Darstellungen, 178. Bändchen, Prager Hochschulkurse, Band IV; Leipzig, B. G. Teubner 21918);
Atonalität (Varnsdorf, Strache 1927).
Studie, stati a analýzy (výběr)
Die künstlerische Auslese in der Musik (in: Jahrbuch der Musikbibliothek Peters 13, 1906 [vyšlo 1907], s. [29]–45);
Fünfundachzig Variationen über Diabellis Waltzer (in: Beethovenjahrbuch, sv. 1, ed. Theod[or] v[on] Frimmel, München & Leipzig, Georg Müller 1908, s. 28–50);
Kurze Betrachtungen zum deutschen Volkslied (in: Festschrift... Rochus Freiherrn von Liliencron, Leipzig 1910, s. 215–227);
Zum Unterschied der älteren und neueren deutschen Volksweisen (in: Jahrbuch der Musikbibliothek Peters 18, 1911 [vyšlo 1912], s. [13]–34);
Ein Sonatenthema bei Mozart (Zeitschrift der Internationalen Musik-Gesellschaft 14, 1912/13, s. 278–283);
Heinrich Isaac und das Innsbrucklied (in: Jahrbuch der Musikbibliothek Peters 24, 1917 [vyšlo 1918], s. [19]–38);
Entlehnungen (Archiv für Musikwissenschaft 2, duben 1920, sešit 2, s. 293–305);
Einige Leitsätze für das ältere deutsche einstimmige Lied (Zeitschrift für Musikwissenschaft 6, říjen 1923, sešit 1, s. 1–15);
Zur “Kunst der Fuge” von J. S. Bach (in: Bach-Jahrbuch, Leipzig 1926, s. 1–22);
Mozarts Gdur-konzert für Geige (Zeitschrift für Musikwissenschaft 10, leden 1928, sešit 4, s. 198–205).
Články, recenze, zprávy (výběr)
[* „Vivat U. G. V.“ Liedersammlung...] (Deutsche Arbeit 2, červenec 1903, sešit 10, s. 825–827);
Anton Rückauf (Deutsche Arbeit 3, listopad 1903, sešit 2, s. 147–152);
[* Rychnovsky Ernst, Ludwig Spohr und Friedrich Kochlitz...] (Deutsche Arbeit 3, duben 1904, sešit 7, s. 611–612);
[* Kitzler Otto, Musikalische Errinerungen mit Briefen von Wagner...] (Deutsche Arbeit 3, duben 1904, sešit 7, s. 612–613);
Zu W. H. Veits Kompositionen (Deutsche Arbeit 3, červenec 1904, s. 816–820);
Eduard Hanslick (Deutsche Arbeit 4, leden 1905, sešit 4, s. 264–267);
Rychnovsky, Dr. Ernst, Johann Friedrich Kittl (Deutsche Arbeit 4, červen 1905, sešit 9, s. 600–601; rubrika Besprechungen);
Die Musikschule in Petschau (Deutsche Arbeit 5, prosinec 1905, sešit 3, s. 198–199);
Unsere Notenbeilagen (Deutsche Arbeit 5, červenec 1906, sešit 10, s. 280);
Unsere Musikbeilage (Deutsche Arbeit 5, září 1906, sešit 12, s. 560);
B. Kothe’s Abrik der allgemeinen Musikgeschichte (Deutsche Arbeit 8, květen 1909, sešit 8, s. 604–605; rubrika Besprechungen);
Unsere Musikbeilage (Deutsche Arbeit 8, květen 1909, sešit 8, s. 610);
Deutsche Tonkunst Böhmens 1848–1908 (Deutsche Arbeit 8, prosinec 1908, sešit 3, s. 160–168);
Der Martinskanon (Zeitschrift für Musikwissenschaft 2, prosinec 1919, sešit 3, s. 176–177).
Edice not
Georg Muffat: Florilegium Primum für Streichinstrumente (Wien, Artaria 1894; edice Denkmaler der Tonkunst in Österreich, [sv.] 2, roč. I/2);
Georg Muffat: Florilegium Secundum für Streichinstrumente (Wien, Artaria 1895; edice Denkmaler der Tonkunst in Österreich, [sv.] 4, roč. II/2);
Gesänge von Frauenlob, Reinmar von Zweter und Alexander, nebst einem anonymen Bruchstück nach der Handschrift 2701 der Wiener Hofbibliothek (Wien, Artaria 1913; edice Denkmaler der Tonkunst in Österreich, [sv.] 41, roč. XX/2);
Johann Josef Fux: Concentus musico-instrumentalis (Wien, Artaria & Co. 1916; edice Denkmaler der Tonkunst in Österreich, [sv.] 47, roč. XXIII/2).
LiteraturaI. Lexika
Hugo Riemanns Musik Lexikon (Berlin, Max Hesses Verlag 111929, s. 1519).
Grove5.
Quoika (s. 139).
ČSHS (heslo Graciana Černušáka).
Riemann12.
Seeger, Horst: Musiklexikon in Zwei Bänden. Zweiter Band L–Z (Leipzig, Deutscher Verlag für Musik 1966, s. 346).
MGG1 (heslo Hellmutha Federhofera).
New Grove1 (heslo Burkharda Kippenberga).
Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Band 9 (Wien, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften 1988, s. 159; heslo Theophila Antonicka).
Dizionario Enciclopedico Universale della Musica e dei Musicisti. Le Biografie. Volume sesto. Pic-Schl (Torino, Unione Typografico – Editrice Torinese 1988, s. 346).
HSPK.
MGG2 (heslo Ludwiga Holtmeiera).
LdM (heslo Annerose Koch).
New Grove2 (heslo Burkharda Kippenberga).
II. Monografie, kapitoly v knihách
Univ.-Professor dr. Heinrich Rietsch †. Rektor der Deutschen Universität zu Prag, Obmann des Vereines für Kammermusik (Praha, Verein für Kammermusik [1928]).
Helfert, Vladimír – Steinhardt, E[rich]: Die Musik in der Tschechoslovakischen Republik (Praha, Orbis 21938, s. 161–162).
III. Články, bibliografie, nekrology
Autobiographische Skizze (Neue Musikzeitung 36, 1915).
Nettl, Paul: Heinrich Rietsch zum 22. September 1920 (Zeitschrift für Musikwissenschaft 2, září 1920, sešit 12, s. 736–739; se soupisem skladeb do roku 1920).
Steinhard, [Erich]: Heinrich Rietsch: Vorspiel und Fuge über H.. D.. B.. für Klavier (Der Auftakt 3, 1923, sešit 1, s. 35; rubrika Neue Noten).
Steinhard, Erich: Heinrich Rietsch: Sechs Klavierstücke (Der Auftakt 4, 1924, sešit 1, s. 20; rubrika Noten und Bücher).
Veidl, Theodor: Heinrich Rietsch (Der Auftakt 4, 1924, sešit 9, s. 254–256).
Nettl, Paul: Heinrich Rietsch † (Zeitschrift für Musikwissenschaft 10, leden 1928, sešit 4, s. 193–197).
Haas, Robert: Der Musikgelehrte Heinrich Rietsch (Der Auftakt 8, 1928, sešit 1, s. 18–19).
Willscher, A.: Sudetendeutsche Orgelmusik (Ars organi 45, 1997, sešit 3, s. 143–149).
Holtmeier, Ludwig: Die Erfindung der romantischen Harmonik. Ernst Kurth und Georg Capellen (in: Wagner-spectrum 2, 2005).
Velek, Viktor: Heinrich Rietsch Known and Unknown (Czech Music, 2010, č. 2, s. 10–[14]).
IV. Zprávy a drobnosti
Orel, Alfred: Ein Jubiläum Wiener musikwissenschaftlicher Arbeit (1898–1923) (Zeitschrift für Musikwissenschaft 6, prosinec 1923, sešit 3, s. 177–184).
Hudební věda. Díl I. Historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj. Dějiny hudební vědy. Teorie hudební vědy (Praha, Státní pedagogické nakladatelství 11988, s. 91, 148, 151, 215).
Jan Pirner
Datum poslední změny: 31.1.2012