Trolda, Emilián
Charakteristika: Hudební historik
Datum narození/zahájení aktivity:3.6.1871
Datum úmrtí/ukončení aktivity:28.11.1949
Text
Trolda, Emilián (Emil), hudební historik, narozen 3. 6. 1871, Praha, zemřel 28. 11. 1949, Jičín.
Jméno Emilián používal Trolda do roku 1918, později se podepisoval Emil. Po maturitě na malostranském gymnáziu (1889) se věnoval studiu práv na Karlově univerzitě (1889–93). Zde také navštěvoval přednášky Karla Steckera a Quido Adlera. V politické službě správní působil nejprve v Praze (konceptní praktikant u pražského místodržitelství), dále v Blatné (1896–1900), Žamberku (1900–17), Příbrami (1917–18), Pardubicích (1918–19) a Lanškrounu (1919). Roku 1920 byl povolán k zemskému úřadu v Praze, odkud odešel na odpočinek jako ministerský rada (1935). Zemřel v jičínské nemocnici na následky úrazu z března 1949.
Jeho zájem o památky české hudby se počal v Blatné spoluprací s tamním ředitelem kůru a zastáncem ceciliánské reformy Josefem Tadrou. V této době zpracoval kostelní archivy v Blatné a Nepomuku a začal s prvními spartacemi starých českých mistrů. Kontaktem s kantory v místech svých působišť získal buď darem nebo zápůjčkou řadu hudebnin, které se staly základem jeho sbírky i pozdější vědecké činnosti. K tomu se přidružila práce v hudebních archivech v Čechách (Broumov, Mělník, Choceň, Polička, Želiv, Český Krumlov aj.) i v zahraničí (Vratislav). Roku 1919 byl jmenován hudebním konzervátorem a učinil pokus o evidenci farních archivů formou dotazníků. Hudební vzdělání si doplnil až po návratu do Prahy studiem na hudebně-pedagogickém oddělení Pražské konzervatoře (1920–22, absolutorium v oboru sborového zpěvu a hry na varhany). V letech 1922–26 vystudoval hudební vědu na Univerzitě Karlově u Zdeňka Nejedlého a Otakara Zicha (PhDr. 1926 na základě disertace Bohuslav Matěj Černohorský, život a dílo). V této době byl již ve svém oboru obecně uznávaným odborníkem. Roku 1923 byl přijat do Assoziazione dei Musicologi Italiani. Spolupracoval mj. s Antonínem Breitenbacherem na jeho katalogu kroměřížské hudební sbírky (Praha 1928). Jako poradce se podílel na celé řadě aktivit spojených se vzkříšením zájmu o hudbu doby baroka (1929 výročí kanonizace sv. Jana Nepomuckého, 1938 výstava České baroko).
Jeho celoživotním zájmem byl historický výzkum české hudby od 2. poloviny 16. až do konce 18. století se zvláštním zřetelem k době baroka. Provedl především úžasnou práci heuristickou a zjištovací. Soustavně probádal vedle pražských sbírek téměř 40 archivů v českých městech a vesnicích a zpracoval je formou soupisů či lístkových katalogů, zabýval se též bohemiky v zahraničí (Vratislav, Lipsko, Berlín, italské knihovny a archivy). Zjišťováním biografických dat objevil na 150 dříve neznámých skladatelů. Svou sběratelskou činností na českých kůrech je srovnáván se svým současníkem Ondřejem Horníkem, na rozdíl od Horníka však vedl Troldu zájem poznávací a vědecký. Většinu skladeb, které získal, se snažil alespoň zčásti spartovat (často z hlasů roztroušených na různých místech) a následně kriticky zhodnotit jejich význam pro vývoj české hudební kultury. Zapůjčené originály vracel, proto je jeho sbírka cenná především spartacemi skladeb, které je dnes nutno pokládat za ztracené.
Z této práce vytěžil Trolda v letech 1913–48 veliký počet pojednání v časopisech a sbornících. Nejčastěji vycházely jeho studie v časopisu Cyril, dále v Hudební revui, Hudební výchově aj. Drtivá většina jeho prací je psána česky, německými studiemi přispěl do časopisů Musica divina (1919 o hudbě v Oseku) a Auftakt (1936 o školním dramatu z fondu kláštera Osek Ecce Agnus Dei, 1938 o hudbě v okolí Chebu). Věnoval se také hudební popularizaci v denních a oblastních listech. Jeho dílo dnes platí za zakladatelský počin pro systematický výzkum české hudby 17. a 18. století, zároveň ale i pro moderně pojatou ochranu, katalogizaci a průzkum historických hudebnin a archivů.
Svou badatelskou pozůstalost výjimečné ceny odkázal Trolda pražskému Národnímu muzeu. Hudební archiv obsahuje 576 jednotek, většinou se jedná o spartace, z nichž některé mají povahu pramene. Mezi autory převažuje František Xaver Brixi, kromě českých skladatelů se zde vyskytují ojediněle také autoři italští (Claudio Cocchi, Vincenzo Albrici) a němečtí (Johann Adam Scheibl). Incipitový katalog sbírky vydal Alexandr Buchner, doplňky a soupis pozůstalosti přinesla Markéta Kabelková (viz bibliografie). Významný impuls k oživení a zhodnocení Troldova díla představovala konference uspořádaná k 50. výročí jeho úmrtí v roce 1999 (studie publikovány v časopisu Hudební věda 2000, č. 3–4).
Dílo
I. Studie
Josef Antonín Plánický (Příspěvek k jeho životopisu) (Česká hudba 20, 1913, s. 21–23).
P. Gunther Jacob (Mitteilungen des Vereines für die Geschichte der Deutschen in Böhmen 53, Praha 1914, s. 278–94).
Kostelní archiv mělnický (Příspěvek k bibliografii) (Hudební revue 9, 1915–16, s. 6–10, 75–81, 127–33, 176–80).
Siloënsia (Z hudební minulosti kláštera Želivského) (Hudební revue 10, 1917, s. 69–76).
Sto roků pod patronátem staroměstským (1660–1760) (Hudební revue 11, 1918, s. 385–92)
Hudební archiv minoritského kláštera u sv. Jakuba v Praze (Cyril 44, 1918, s. 142–45).
Tote Musik (Ein Beitrag zur Musikgeschichte Böhmens) (Musica divina 7, 1919, s. 71–72, 111–12, 139–44, 171–76).
Účast Moravy a Slezska na církevní hudbě v XVIII. století (Česká hudba 24, 1919, s. 33–42).
Jak máme spartovati skladby XVIII. věku (Hudební revue 13, 1920, s. 346–55).
P. Bohuslav Černohorský (Vlast 41, 1924–5, s. 310–12, 352–55; Cyril 60, 1934, s. 1–6).
Varhany v dómu sv.-vítském (Cyril 53, 1927, s. 57–60, 80–82; Cyril 54, 1928, s. 10–12, 23, 27–28).
Svatý Václav v hudbě (Cyril 54, 1928, s. 57–58, 69–70).
Komárek Jan Jakub (Časopis Českého musea 102, 1928, s. 312–13).
Neznámé skladby Adama Michny (in: Sborník prací k 50. narozeninám dra Zdeňka Nejedlého, Praha 1929, s. 69–101, přílohy s. 1–3).
Hudba svatojanská (in: Pragensia svatojanská. Sborník statí o kultuře českého baroka, Praha 1929, s. 123–133).
Prager Kirchenmusik im Zeitalter des Barocks (in: Prager Hundert Türme, Praha 1929, s. 63–80).
O skladbách J. D. Zelenkových, jmenovitě o jeho melodramatu De S. Venceslao (Cyril 55, 1929, s. 17, 30–32, 48–49, 64–66, 75, 78–80; Cyril 56, 1930, s. 5–7, 21–23, 46–47, 64, 77–78; Cyril 57, 1931, s. 12–14, 41–43, 59–61, 80–83, 97; Cyril 58, 1932, s. 7–10, 39–46, 68–75).
Loutna česká Adama Michny z Otradovic (Vlast 46, 1930, s. 392–402, 465–70).
Fr. X. Brixy (K 200. výročí jeho narození) (Hudební výchova 13, 1932, s. 17–20).
Kališnická hudba v Rakovníce (Věstník musejního spolku královského města Rakovníka 22, 1932, s. 34–40).
Kapitoly o české mensurální hudbě (Cyril 59, 1933, s. 4–7, 27–31, 52–56, 74–78).
Jiří Melzel (Cyril 59, 1933, s. 9–11).
Josef Antonín Plánický (Cyril 59, 1933, s. 100–113).
František Tůma (Cyril 60, 1934, s. 110–13).
Česká církevní hudba v období generalbasu (Cyril 60, 1934, s. 49–52, 75–78, 103–10; Cyril 61, 1935, s. 2–7, 25–31, 56–59, 73–78, 98–99).
Šimon Brixy (K 200. výročí jeho smrti) (Cyril 61, 1935, s. 61–63).
Hra varhanní před 100 roky (Sto let Pitschova „Orgelmuseum“) (Cyril 61, 1935, s. 65–67, 79–81).
Hudební památky v Českém Krumlově (Cyril 61, 1935, s. 86–90, 109–11).
Augustiniáni a hudba (Cyril 62, 1936, s. 7–10, 29–35).
Ein Musikalisches Schuldrama aus Böhmen a. d. Jahre 1692 (Der Auftakt 16, 1936, s. 57–60, 121–25, 163–66).
Roudnické kancionály (Hudební výchova 18, 1937, s. 8–11).
Vincenzo Albrici. K naší hudební příloze (Cyril 64, 1938, s. 1–2)
Eine Musikalische Reise durch das Egerland (Der Auftakt 18, 1938, s. 7–12, pokračování nevyšlo z důvodu zániku časopisu).
Milosrdní bratři a hudba (Cyril 64, 1938, s. 47–53; Cyril 70, 1944, s. 20–23).
Jesuité a hudba (Cyril 66, 1940, s. 53–57, 73–78; Cyril 67, 1941, 2–10, 42–46, 53–63, 106–108).
Španělská hudba v Čechách (Cyril 67, 1941, s. 83–85).
Hudebníci v starých křestních matrikách hl. farního úřadu u sv. Mikuláše v Praze III. (Rodokmen 1, 1941, s. 13–14; Rodokmen 1, 1946, č. 1, s. 21–23, č. 2, s. 40–44).
Hudebníci starého Žamberka (Naše zájmy 17, 1941, č. 17–18, s. 5, č. 18–19, s. 5, č. 19–20, s. 5).
Sešli se hudebníci... (Smetana 36, 1943, č. 3, s. 39–41).
Hudební památky v pohraničí ve vztahu k naší hudbě (Slovo pro jejich ochranu) (Cyril 71, 1946, s. 28–34).
Muzikáři (Věstník svazu českých výkonných hudebních umělců 2, 1946, č. 4, s. 1–3, č. 5, s. 2–3).
Pozounéři (Příspěvek k dějinám hudby) (Cyril 72, 1947, s. 8–10).
Kolem Jana Václava Stamice (Cyril 73, 1948, s. 1–2).
Příspěvky k dějinám hudby v Českých Budějovicích (Cyril 73, 1948, s. 25–28).
II. Edice
Adam Michna z Otradovic: Loutna česká (Praha 1943).
Prager deutsche Meister der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts (Liberec 1943, Das Erbe Deutscher Musik II/4, redaktor Theodor Weidl, na základě Troldou poskytnutých partitur).
Bohuslav Černohorský: Regina coeli (Česká hudba 23, hudební příloha, sešit 13–14, s. 2–7).
František Xaver Brixy [!]: Missa pastoralis (Praha 1947).
LiteraturaI. Lexika
ČSHS
NG2
MGG2
II. Ostatní
Cmíral, Adolf: Objevitel staré hudební krásy (K 75. narozeninám Emiliána Troldy) (Cyril 71, 1946, s. 73–75).
Černušák Gracian: Emilián Trolda (Naše věda 27, 1950, s. 118–120).
Buchner, Alexandr: Hudební sbírka Emiliána Troldy (Praha 1954, bibliografický soupis sestavil Jaroslav Bužga).
Slavický, Tomáš: Konference k 50. výročí úmrtí Emiliána Troldy (Národní knihovna 11, 2000, č. 1, s. 33–34).
Freemanová, Michaela: Ve stopách Troldova výzkumu hudebního života milosrdných bratří (Hudební věda 37, 2000, č. 3–4, s. 287–305).
Jonášová, Milada: Trolda a svatovítská sbírka hudebnin (Hudební věda 37, 2000, č. 3–4, s. 263–278).
Kabelková, Markéta: Pozůstalost po Emiliánu Troldovi (Hudební věda 37, 2000, č. 3–4, s. s. 186–206).
Kapsa, Václav: Troldova excerpta z malostranských matrik (Hudební věda 37, 2000, č. 3–4, s. s. 215–230).
Mikuláš, Jiří: Trolda & Motejlek (Hudební věda 37, 2000, č. 3–4, s. 231–238).
Niubò, Marc: Emilián Trolda a hudba u sv. Jakuba v Praze (Hudební věda 37, 2000, č. 3–4, s. 279–286).
Novák, Vladimír: Emilián Trolda a Brixiové (Hudební věda 37, 2000, č. 3–4, s. 242–247).
Pešková, Jitřenka – Petrášková, Zuzana: Emilián Trolda a Souborný hudební katalog (Hudební věda 37, 2000, č. 3–4, s. 207–210).
Slavický, Tomáš: Emilián (Emil) Trolda (1871–1949). Stručný životopis v datech a bibliografie (Hudební věda 37, 2000, č. 3–4, s. 177–185).
Slavický, Tomáš: Emilián Trolda a Obecná Jednota Cyrilská (Hudební věda 37, 2000, č. 3–4, s. 248–262).
Volek, Tomislav: Emilián Trolda a edice pražských mistrů v Das Erbe Deutscher Musik II/4 (Hudební věda 37, 2000, č. 3–4, s. 239–241).
Jana Spáčilová
Datum poslední změny: 2.12.2015