Český hudební slovník osob a institucí

Nováček, Rudolf

Nováček, Rudolf, vojenský kapelník, houslista, skladatel a učitel, narozen 7. 4. 1860, Bela Crkva (dnešní Chorvatsko), zemřel 11. 8. 1929, Praha.

Syn houslisty a pedagoga Martina Josefa Nováčka, bratr hudebníků Karla, Otakara a Viktora Nováčkových. Absolvoval vyšší reálku v Temešváru (Rumunsko). Již tehdy vynikal jako talentovaný houslista, vystupoval sólově i s otcem a bratry, s nimiž tvořil známé kvinteto, a příležitostně podnikal umělecké cesty. Pak studoval v letech 1874–76 na vídeňské konzervatoři hru na housle u Josefa Helmesbergera, klavír a harmonii. Pokračoval na hudební akademii v Budapešti (1878–79). Hned po absolutoriu nastoupil dobrovolně k hudbě pěšího pluku 11. O jeho mimořádných schopnostech svědčí to, že hned po několika měsících se stal houslovým sólistou a dirigentem. O rok později následoval svého kapelníka Karla Komzáka staršího k orchestru pěšího pluku 74, u něhož se stal po dvou letech kapelníkem. S plukem pobýval v Innsbrucku (1882) a v Hradci Králové (1883). Koncem roku 1884 stanul v čele hudby pěšího pluku 28 v Praze. Záhy získal posluchačskou přízeň, byl činný v Umělecké besedě a navázal kontakty s Antonínem Dvořákem, Zdeňkem Fibichem a Karlem Bendlem. V září 1890 nečekaně opustil Prahu. Koncem téhož roku získal kapelnické místo u bulharského 1. jezdeckého pluku Sofia, po roce odešel do čela orchestru rumunské královské gardy v Bukurešti. V roce 1895 rumunskou armádu opustil. Živil se jako učitel hudby a dirigent v Rusku, Belgii, Holandsku a Německu. Roku 1898 byl například sbormistrem pěveckého sboru Eintracht a kapelníkem Theatre Variété v Bukurešti. Od roku 1905 působil v Temešváru jako učitel hudby a po smrti svého otce (1906) i jako ředitel jeho hudebního ústavu. Po vzniku Československa byl přijat jako kapelník československé armády (1921) a měl zastávat vedoucí místo v připravované Vojenské hudební škole. Po několikaměsíčním čekání v Praze, kdy si přivydělával jako příležitostný učitel hudby, se nakonec navrátil na své dřívější působiště do Temešváru. V Praze se objevil až roku 1929, aby se tu léčil, ale po operaci zemřel. Jeho kompoziční odkaz je značný. Řada jeho děl byla vydána, některé skladby byly i nahrány.