Židek, Pavel
(Mistr Pavel z Prahy, Paulus Paulirinus de Praga, Paulerinus, Paulus Judeus)
Charakteristika: Hudební teoretik
Datum úmrtí/ukončení aktivity:0.0.1471
Text
Žídek, Pavel (Mistr Pavel z Prahy, Paulus Paulirinus de Praga, Paulerinus, Paulus Judeus), hudební teoretik, podle vlastních nepřímých poznámek se patrně narodil roku 1413 a zemřel patrně 1471.
Zřejmě pocházel z židovské rodiny, patrně však ještě jako nemluvně rodičům unesen a vychován v kališnické víře, ačkoli později během studií konvertoval ke katolicismu. Studoval svobodná umění, filozofii a teologii v Praze a Vídni, jeho pobyt je doložen i na univerzitách v Padově a Boloni (zde lékařský doktorát). Roku 1442 už byl přijat do sboru mistrů na všech čtyřech univerzitách a v Řezně byl vysvěcen na kněze.
Žídkova svárlivá povaha (doložena např. dvě veřejná odprošení) a pravděpodobně také určité stigma odpadlictví mu na pražské kališnické univerzitě bránilo v kariéře a nakonec vyústilo v odchod do katolické Plzně (1448) se střídavými pobyty v Polsku, kam roku 1451 přesídlil trvaleji. Na základě obojetné diplomatické hry mezi českými kališníky a Janem Kapistránem byl několikrát uvězněn, aby se nakonec bez prostředků ocitl zpět v Plzni (po 1455), kde sepsal (1459−63) svou encyklopedii věd Liber viginti artium („Kniha dvacatera umění“ – vedle Sedmera například mineralogie, zoologie, lékařství, metafyzika) obsahující také partie o hudbě. Od roku 1466 pobýval opět v Praze, kde si získal podporu, nikoli ovšem přízeň, krále Jiřího z Poděbrad.
Existuje zřejmě jediná dochovaná kopie Žídkovy encyklopedie, a to pergamenový kodex, který opatruje Biblioteka Jagiellónska v Krakově. Jeho 359 folií pokrývá pouze 15 z 20 umění, část o hudbě není úplná (f. 153−162). Z jejích pěti partitiones jsou v úplnosti dochovány pouze dvě: základní nauky musica plana a musica mensuralis (v černé menzuře). Část musica instrumentalis není kompletní. Zbylé dvě se měly věnovat chorálu a liturgickým předpisům duchovní hudby. Terminologicky zajímavé je pojmenování hudebních žánrů (mutetus, rondellus, facetum, trumpetum aj.) a část o nástrojích, ve které se vyskytuje historicky zřejmě vůbec první zmínka hned o několika instrumentech: clavicembalo, pedalclavichord, claviorganum ([i]nnportile), trumšajt (tubalcana). Pozoruhodný je rovněž Žídkův terminologický pokus odlišit řemeslnou a interpretační činnost, tedy např. hráče na nástroj (citarista) od příslušného nástrojaře (citaredus).
Kritické edice částí Liber viginti artium lze nalézt ve studiích Růženy Mužíkové, v angličtině v práci Stanleyho Howella Paulus Paulirinus of Prague on Musical Instruments (viz Literatura), přepis Žídkova textu podle článku Josefa Riesse je dostupný na stránkách Indiana University (http://www.chmtl.indiana.edu/tml/15th/PAUTRA_TEXT.html - dostupné k 3.12.2013).
Dílo
Liber viginti artium
Jiří správovna
LiteraturaI. Lexika
OSN
ČSHS
HSPK
MGG2 (heslo Paulirinus, Paulus)
New Grove2 (heslo Paulirinus, Paulus)
Riemann12 (heslo „Paulirinus, Paulus“)
II. Ostatní
Seidl, H.: Der ‘Tractatus de musica’ des Pergament-Kodex Nr. 257 Krakau unter besonderer Berücksichtigung der Musikinstrumentenkunde (Lipsko 1957).
Mužíková, Růžena: Musica instrumentalis v traktátu Pavla Žídka (Miscellanea musicologica 18, 1965, s. 85–116).
Mužíková, Růžena: Pauli Paulirini de Praga Musica mensuralis (Acta Universitatis Carolinae: philosophica et historica 2, 1965, s. 57–87).
Velimirović, Miloš: The Pre-English Use of the Term “Virginal” (in: Essays in Musicology in Honor of Dragan Plamenac, Pittsburgh 1969, s. 341–352).
Gallo, F. A.: L’Europe orientale et l’Italia tra il XIV e il XV secolo. Giovani Jenstein, Zavyssius de Zap, Paolo Zidek, Wenceslaus de Prachaticz studenti nell’Universita di Padova (Primo incontro con la musica italiana in Polonia, Parma/Bydgoscz 1969, Bologna 1974, s. 29–37).
Staehelin, Martin: Beschreibungen und Beispiele musikalischer Formen in einem unbeachteten Traktat des frühen 15. Jahrhunderts (Archiv für Musikwissenschaft 31, č. 3 1974, 237–42).
Węgrzyn-Klisowska, Walentyna: Uwagi w sprawie genezy wroclawskiego traktatu menzuralnego (Muzyka: Kwartalnik poświęcony historii i teorii muzyki 23, 1978, s. 88–92).
Howell, Standley: Paulus Paulirinus of Prague on Musical Instruments (Journal of the American Musical Instrument Society, 1979–80, č. 5–6, s. 9–36).
Page, Christopher: The Fifteenth-Century Lute: New and Neglected Sources, (in: Early Music 9, 1981, s. 11–21).
Brewer, Ch. E.: The Introduction of the Ars Nova into East Central Europe: a Study of Late Medieval Polish Sources (New York 1984, s. 217–232).
Mužíková, Růžena: Musicus-Cantor, (Miscellanea Musicologica 31, 1984, s. 9–36).
Ramalingam, Vivian: The trumpetum in Strasbourg M222 C22, (in: La Musique et le rite sacré et profane, Strasbourg 1986, s. 143–160).
Mužíková, Růžena: Magister Paulus de Praga (Miscellanea musicologica 32, 1988, s. 9–18), (zde také bibliografie starších prací: Balbín, Muczkowski, Jungmann, Pelcl, Jireček, Reiss, Černušák, Racek aj.).
Howell, Standley: Medical Astrologers and the Invention of the Stringed Keyboard Instruments (Journal of Musicological Research 10, 1990, s. 1–18).
Čížek, Bohuslav: Clavichords in the Czech lands (in: De clavicordio. II., Magnano1995, s. 33–42).
Brauchli, Bernard: The clavichord as the key to the study of all other keyboard instruments (in: De clavicordio. V., Magnano 2002, s. 45-61).
Hijmans, Ita: The recorder consort ca. 1500: Pictures, extant instruments, and repertoire (in: Musicque de joye: Proceedings of the International Symposium on the Renaissance Flute and Recorder Consort, Utrecht 2005, s. 203–225).
Matoušek, Lukáš: Calcastrum. Pokus o identifikaci hudebního nástroje z traktátu Pauli Paulirini de Praga, (Živá hudba 1, 2010, s. 12–23).
Viktor Hruška
Datum poslední změny: 20.1.2015