(prov. Málková; Máleková; Heřma)
Charakteristika: pěvkyně-sopranistka
Datum narození/zahájení aktivity:9.6.1889
Datum úmrtí/ukončení aktivity:30.3.1971
Text
Žárská, Hermína (prov. Málková; Máleková; Heřma), pěvkyně-sopranistka, narozena 9. 6. 1889, Olomouc, zemřela 30. 3. 1971, Praha.
Její otec byl výrobcem kočárů. Absolvovala měšťanskou školu a dívčí obchodní školu. Hudbu studovala v hudební škole spolku Žerotín a zpěv u ředitele školy a sbormistra spolku Antonína Petzolda. Od dětských let vystupovala na různých akademiích, od 17 let v ochotnických představeních operetních, operních, ale také v oratoriích a kantátách. V letech 1913–14 studovala zpěv na Sternově konzervatoři v Berlíně u Alfreda Cairatiho. V Národním divadle v Praze debutovala v roce 1914 (Hubička – Vendulka). Podle Zdeňka Nejedlého to byla nejlepší Vendulka, jakou kdy Národní divadlo slyšelo. V letech 1914–15 vystoupila v Národním divadle pohostinsky dvacetkrát (Dalibor – Milada, Hubička – Vendulka, Lohengrin – Elsa). V sezóně 1915/16 byla angažována do Metropolitní opery v New Yorku (6 vystoupení). V době pobytu ve Spojených státech nazpívala u společnosti Columbia osm gramodesek. V roce 1919, po návratu ze Švýcarska, kde žila v době války, vystoupila jednou v Národním divadle v Praze (Fidelio – Leonora). V letech 1919–20 vystupovala pohostinsky v Německém divadle v Praze (Lohengrin – Elsa), v letech 1920–21 v Českém divadle v Olomouci (Dalibor – Milada, Prodaná nevěsta – Mařenka, Lohengrin – Elsa). Na sezónu 1921/22 byla angažována ve Slovenském národním divadle v Bratislavě (Carmen – Micaëla, Komedianti – Nedda, Prodaná nevěsta – Mařenka, Rusalka – Rusalka). Od září 1922 opět vystupovala pohostinsky v Českém divadle v Olomouci (Sedlák kavalír – Santuzza, Komedianti – Nedda, Rusalka – Rusalka). Na konci roku 1922 se provdala, žila na Slovensku a vystupovala pouze pohostinsky především ve Slovenském národním divadle. V roce 1928 se vrátila do Prahy; naposledy vystoupila v Národním divadle v roce 1929 (Hubička – Vendulka). V roce 1933 složila státní zkoušku pro učitele zpěvu, nevěnovala se ale pedagogické činnosti a opustila také uměleckou dráhu.
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní
Nejedlý, Zdeněk: Dějiny opery Národního divadla II. (Praha 1949).
Vojtěch Křeček
Datum poslední změny: 30.10.2016