Paclt, Jaromír
Charakteristika: Muzikolog, teatrolog, kritik a publicista
Datum narození/zahájení aktivity:24.2.1927
Datum úmrtí/ukončení aktivity:11.11.1994
Text
Paclt, Jaromír, muzikolog, teatrolog, kritik a publicista, narozen 24. 2. 1927, Hradec Králové, zemřel 11. 11. 1994, Praha.
Studoval na gymnáziu v Praze, u Vojtěcha Fraita studoval housle (1943–46), ze zdravotních důvodů však byl nucen studium houslí opustit. Rok se učil harmonii u Otakara Jeremiáše. Na Karlově univerzitě studoval hudební vědu a sociologii, titul PhDr. získal v roce 1952. Od roku 1950 byl členem redakční rady Hudebních rozhledů, kde publikoval také množství svých textů, v letech 1955–58 redigoval Knižnici Hudebních rozhledů. Psal i pro další periodika a denní tisk: Svobodné slovo, Pochodeň, Svět v obrazech, Praha-Moskva, Slovenská hudba, Kultura, Sešity pro literaturu a diskuzi, Plamen, Divadelní noviny, Tvorba a další. Je autorem předmluv k vydání partitur skladatelů Svatopluka Havelky, Vladimíra Sommera, Jana Rychlíka či Viktora Kalabise. Od roku 1952 spolupracoval s rozhlasem. V letech 1961–63 byl vedoucím výstavní síně Divadla hudby v Praze. Od roku 1964 působil jako vědecký pracovník v Československé akademii věd, nejprve v Kabinetu pro studium díla Zdeňka Nejedlého, později v Kabinetu pro studium českého divadla. Podílel se na vytvoření čtyřdílných Dějin českého divadlaredigovaných Františkem Černým, pro které napsal kapitoly o hudebním divadle. Po roce 1989 hojně publikoval v periodiku Divadelní revue, které od roku 1989 vydává Institut umění – Divadelní ústav. Na sklonku života začal pracovat na monografii skladatele Bernharda Rövestruncka, kterou však nestačil dokončit. Jeho pozůstalost je uložena v knihovně Kabinetu hudební historie Akademie věd ČR.
Dílo
Dílo literární
Knihy, lexikografické práce
Zdeněk Nejedlý – bojovník za národní a revoluční tradici v české hudbě 1900–1914 (Disertační práce, Karlova univerzita, 1952).
Tři kapitoly o Zdeňku Nejedlém (Praha 1957).
Slovník světových skladatelů (Editio Supraphon, Praha 1972).
Zdeněk Nejedlý o divadle a jeho umělcích. K vydání připravili, doslov a ediční poznámky napsali Jaromír Paclt a Evžen Turnovský (Praha 1978).
Miroslav Ponc. Nové obecně estetické aspekty vývoje a tvorby české meziválečné avantgardy (Praha 1979).
Nejen o hudbě: texty 1925-1938/ E. F. Burian.Vybral a komentářem doprovodil Jaromír Paclt (Editio Supraphon, Praha 1981).
Miroslav Ponc. Neznámá kapitola z dějin meziválečné umělecké avantgardy (Editio Supraphon, Praha 1990).
Václav Talich ve Švédsku 1926–1936 (Primus, Praha 1992):
Kapitoly v knihách
Kapitoly v publikaci Dějiny českého divadla (Nakladatelství ČSAV, Praha 1977).
Studie, stati, články ve sbornících a katalozích
Čínská hudba (Hudební rozhledy 18/20, 23/24, 1950/51).
K 90. výročí narozenin Karla Kovařovice (Hudební rozhledy 5, 1952, s. 17).
70. výročí Smetanovy "Mé vlasti" (Hudební rozhledy 5, 1952, s. 31).
Profily hudebních vědců. Dr. Josef. Plavec (Hudební rozhledy 5, 1952, s. 33).
Půl století od smrti Karla Šebora (Hudební rozhledy 6, 1953, s. 351–352).
Igor Stravinskij u nás (in: Knižnice Hudebních rozhledů 1959).
Felsensteinův Othello (Divadelní noviny 1959, č. 4).
Ježkův balet nalezen (Kultura 1960, č. 4).
Musicopolis Evropy (in: Kniha o Praze 1961, Orbis, Praha 1961).
Jan Klusák. Kompozytor samotny (Ruch muzyczny 1961, č. 4, s. 16–17).
Milan Grygar: Nová kresba (Text v autorském katalogu, 1966).
Szymanowski czeska kultura muzyczna (Muzyka 12, č. 2, 1967, s. 46–62).
Milan Grygar: Akustické kresby a partitury (Text v autorském katalogu, 1969).
Akustische Zeichnungen. Die Arbeiten des Tschechen Milan Grygar (Musica 23, 1969/4, s. 381).
Marginálie k reprodukovaným kresbám Milana Grygara (in: Sešity pro literaturu a diskusi 4, 1969, č. 31, s. 46–47).
Kresba a zvuk (Akustické kresby a partitury Milana Grygara) (in: Prolegomena scénografické encyklopedie, sv. 7. Praha, Scénografický ústav 1971, s. 60–69. Přetištěno z katalogu výstavy Milana Grygara v Alšově síni Umělecké besedy v roce 1969).
Hudba v českém divadle a činohře 1848–1918: Ke genezi a typologii scénické hudby (in: Prolegomena scénografické encyklopedie, Scénografický ústav Praha, 1972).
Smetana und Wien (Maske und Kothurn 31, 1985, s. 281–298).
Živé obrazy (Divadelní revue, 1989, s. 11–30).
Ferdinand Pujman a česká operní režie (Scéna, roč. 15, 1990, č. 6, s. 14).
Hudebně výtvarné koncepce v tvorbě M. Ponce (Opus musicum 22, 1990, č. 7, s. 193–206).
Avantgarda, která nerevoltovala (F. Pujman) (Opus musicum, roč. 22, č. 5, 1990, s. 145–147)
100 years since the birth of Ada Nordenova (in: Music News From Prague, 7–8, 1–3 1991).
Hudební divadlo hrůzy (režie R. Poláka Zjevení duší) (Divadelní revue, roč. 2, č. 1, 1991, s. 63–71).
Renata Pandulová = Allroundtalent der Kunst aneb žena proměněná v mantru (Divadelní revue, roč. 1, 1990, č. 4, s. 106–119).
Nepřátelský nebo sesterský (vztah německého a českého divadla) (Divadelní revue, roč. 3, 1992, č. 3, s. 51–52).
Jiří Frejka: "...mít rekord v překvapování diváka" (Divadelní revue, roč. 4, 1993, č. 1, s. 30–33).
Vídeň 1892 - most do světa: (Proměny komunikační situace české operní tvorby koncem 19. století) (Divadelní revue, roč. 5, 1994, č. 2, s. 35–42).
Naše theatralia v Curychu (Scéna, roč. 15, 1990, č. 18, s. 15).
Poslední opona (nekrolog J.Čecha) (Scéna, roč. 15,1990, č. 20, s. 14).
Czech opera's first successes in the international context (in: Music News From Prague, 5–6, 8–10, 1993).
Divadlo, fonograf a česká společnost: Účast Národního divadla na zemských výstavách v 90. letech (Divadelní revue, roč. 7, 1996, č. 3, s. 11–15).
Lexikografické texty
Hesla v publikaci Národní divadlo a jeho předchůdci. Slovník umělců divadel vlasteneckého, stavovského, prozatímního a národního (Academia, Praha 1988).
LiteraturaI. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní
Princ, Břetislav: Zpráva o výsledcích zpracování pozůstalosti Jaromíra Paclta (Hudební věda, roč. 47, 2010, č. 2–3).
Šárka Zahrádková
Datum poslední změny: 9.12.2011