Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Poppe, Franz Ludwig

Tisk

(Poppe, František Ludvík; Poppe, Johann;)

Charakteristika: Skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:17.9.1671
Datum úmrtí/ukončení aktivity:18.12.1730
Text
Literatura

Poppe, Franz Ludwig (počeštělá verze jména, uváděná v české literatuře, Poppe, František Ludvík; ve starších  hudebních slovnících psán též Poppe, Johann), skladatel, narozen 17. 9. 1671, Opolí (Slezsko), zemřel 18. 12. 1730, Praha.
 
Podle dochovaného záznamu o křtu v Opolí se Poppe narodil roku 1671, nikoliv 1670, jak udávala starší literatura. Po studiích práv a patrně i teologie na pražské univerzitě se stal členem řádu křižovníků s červenou hvězdou v Praze (řádové sliby složil 11. 11. 1700). Roku 1706 působil v Mostě, roku 1713 byl činný jako zpovědník v Praze. Několik let ztrávil na křižovnických farách v Kníně u Týna nad Vltavou a v Klučenicích u Milevska. Na sklonku života  se stal ředitelem kůru v křižovnickém pražském kostele sv. Františka, kde vychoval četné hudebníky (patrně i řádového skladatele Daniela Milčinského). Jeho skladby byly prý pozitivně oceňovány i u císařského dvora ve Vídni. Vhudební sbírce oseckého kláštera byly chovány jeho partity a tance. Poppeho skladby byly provedeny též o lodním procesí roku 1725. Z popudu svatovítské kapituly složil Poppe Te Deum pro kanonizaci Jana Nepomuckého. Nejznámější z dochovaných děl je moteto Peccavimus. V křižovnické hudební sbírce bylo podle inventáře z let 1737–38 na 160 autorových děl (mimo jiné třicet mší, dvě rekviem, litanie, žalmy, četná ofertoria a další), další skladby se vyskytovaly u sv. Jakuba v Brně, v drážďanském dvorním chrámu a v dalších kostelních hudebních sbírkách (u piaristů ve Slaném byla například i česká pastorela pro sólový alt Pospíchejte). Poppeho tvorba stylově odpovídá benátské polyfonii a vícesborovosti, výrazně se tu však uplatňuje též homofonie.
Literatura
I. Lexika
Gerber, Ernst Ludwig: Historisch-Biographisches Lexicon der Tonkünstler (2. vyd., 2 svazky, Leipzig: 1812, 1814).
Dlabacz.
Robert Eitner: Biographisch-Bibliographisches Quellen-Lexikon der Musiker und Musikgelehrten der christlichen Zeitrechnung bis zur Mitte des neunzehnten Jahrhunderts (10 svazků, Leipzig 1900–1904).
ČSHS.
LdM.
  
II. Ostatní
Podlaha, Antonín: Catalogus collectionis operum artis musicae quae in bibliotheca capituli metropolitani Pragensis asservantur  (Praha 1926, s. 43).
Kamper, Otakar: Fr. X. Brixy (Praha 1926, s. 20–21).
Kniha památní na sedmisetleté založení českých křižovníků s č. hv. (Praha 1933, s. 200).
Kamper 1936.
Buchner, Alexandr: Hudební sbírka Emiliána Troldy (Praha 1954, s. 87–88).
Němeček 1955.
Quoika.
Volek, Tomislav: K otázce vzniku českých pastorel (Hudební rozhledy 10, 1957, č. 18, s. 774).
Fukač, Jiří: Křižovnický hudební inventář (dipl. práce, 2 svazky, Brno 1959).
Walter, Rudolf: Das doppelchörige „Te Deum“ von Franz Ludwig Poppe (in: Oberschlesisches Jahrbuch 5, Dülmen 1989, s. 127–138).
 
Jiří Fukač
Datum poslední změny: 14.11.2002