Český hudební slovník osob a institucí

Dusík, František Josef

Dusík, František Josef (Benedikt), kapelník a skladatel, narozen 22. 3. 1765, Čáslav, zemřel po 1816, Zatičín (Sittich v Kraňsku, Slovinsko).

František Josef Dusík byl druhorozeným synem učitele a varhaníka Jana Josefa Dusíka a jeho manželky Veroniky, nadané harfistky, klavíristky a pěvkyně. V sedmnácti letech byl přijat do fundace ve Žďáru. Po studiích v rodném městě odjel do Prahy, kde studoval hru na klavír, housle a violoncello. Pod vedením ředitele kůru a skladatele Augustina Šenkýře působil i jako varhaník kláštera v Emauzích. Zanedlouho jej přijala do svých služeb hraběnka Lützová. Roku 1775 docestoval Dusík ve společnosti hraběnky do Itálie, kde vystoupil na několika koncertech jako klavírista, houslista, violoncellista a pěvec. Četné úspěchy mu zajistily místo koncertního mistra v Mortaře, v Benátkách a později i v Miláně v divadle La Scala. Věnoval se zde především komponování oper, z nichž jsou známy především Roma salvata, La Caffeltiera di Spirito, La Feudataria, L'Impostore, La ferita Mortale, L'incantesimo senza Magia. František Josef Dusík později odjel do Lublaně, kde se roku 1790 oženil s Annou Fokketovou. Několik let zde vykonával funkci vojenského kapelníka. V roce 1798 se vrátil do Benátek a stal se kapelníkem v pěším pluku zbrojmistra Davidoviče. Krátkou dobu pobýval v Terstu a roku 1801 se stal hudebním ředitelem městského divadla v Gorizii.

Kromě oper komponoval Dusík i sonáty, tria, koncerty pro housle a klavír, symfonie a písně. Všechny jeho skladby zůstaly však v rukopise. Přestože během života byl velice uznávaným skladatelem, většina jeho skladeb po jeho smrti provozována nebyla.