Jílek, Vlastimil
Charakteristika: Tanečník a choreograf
Datum narození/zahájení aktivity:2.9.1925
Datum úmrtí/ukončení aktivity:16.4.1996
Text
• Literatura •
Jílek, Vlastimil, tanečník, choreograf, šéf baletu, narozen 2. 9. 1925, Jihlava, zemřel 16. 4. 1996, Praha.
Taneční základy získal v Brně v baletní škole Ivo Váni Psoty a u Psoty nastoupil v Brně do angažmá, nejprve jako elév 1939–42, pak krátce jako sólista. Během okupace, po uzavření českého divadla, tančil sóla v brněnském souboru Städtische Bühnen Brünn v choreografiích Dia Lucy (1943–44), v roce 1944, po uzavření všech divadel, byl nasazen v továrně na letecké motory. Po osvobození v roce 1945 byl krátce sólistou u Niny Jirsíkové v Divadle 5. května a po sloučení s Národním divadlem se zde stal 1945–78 sólistou, později i choreografem. Patřil ke generaci interpretů Saši Machova a po jeho smrti se stal na období 1951–53 šéfem baletu Národního divadla. Přesnou a rychlou techniku nohou a skoků spojoval s osobitým výrazem, hereckou přesvědčivostí a hereckým talentem pro interpretaci protichůdných charakterů včetně komických rolí ve více jak padesáti titulech. Tančil klasické role (Franz v Coppélii, 1943; Otrok v Šeherezádě, 1946; Černoboh v Noci na Lysé hoře, 1947; Li-šan-fu v Rudém máku, 1947; Princ i Šašek v Popelce, 1948; Romeo i Tybalt v Romeovi a Julii, 1950; Rudovous i Šašek v Labutím jezeře, 1951 a 1955; Šándor v Jánošíkovi, 1953; Vocílka ve Švandovi dudákovi, 1953; Princ ve Z pohádky do pohádky; 1954; Václav i Nurali v Bachčisarajské fontáně, 1954; Harlekýn i Pierot v Karnevalu, 1957; Dorcon v Dafnidovi a Chloe, 1960). Jeho naturelu nejvíce vyhovovaly, u kritiky i diváků nejoblíbenější komediální postavy, v jeho podání energicky, temperamentně a přirozeně ztvárněné (Petruška v Petruškovi, 1948 a 1962; Truffaldino ve Sluhovi dvou pánů, 1958; Viktor v Mládí, 1959; Botos v Ludasi Matyiovi, 1961; Coppélius v Coppélii, 1965; Krejčík a Petrovský ve Z pohádky do pohádky, 1968). V Národním divadle v Praze mu bylo svěřeno ke studiu osm choreografií. Jeho pohybový slovník vycházel z klasické techniky, snažil se o tanečnost svěřených inscenací. Jeho balety měly pevnou logickou stavbu, choreografie respektovala hudební partituru, režie byla divadelně působivá a nápaditá. V Národním divadle v Praze nastudoval v prvních uvedeních např. Kašlíkova Jánošíka (1953, Drážďany 1955) a Vačkářova Švandu dudáka (1953), Slavického Moravské taneční fantazie (1964), Kašlíkova Dona Juana (pod názvem Juan, 1959; Amsterodam 1964), v tradiční verzi nastudoval Nedbalovu Z pohádky do pohádky (1968), z prvních uvedení to bylo Ederovo Bloudění Odysseovo (1969) Enšpíglova šibalství Richarda Strausse (1972). Jeho poslední prací byla Prokofjevova Popelka, ve které v choreografii Saši Machova tančil Prince i Šaška a byl jedním z posledních interpretů, kteří měli v novém uvedení (1993) připomenout legendární nastudování padesátých let. Mimo Národní divadlo trvale spolupracoval s Divadlem hudby (např. 1970 choreograficky připravil i tančil s Marcelou Martiníkovou Čajkovského Klavírní koncert b moll). Byl pohybovým poradcem v činoherních souborech v Příbrami, Kladně, spolupracoval s Laternou magikou. Režisér Kašlík si ho pro jeho cit pro efekt a choreografickou pohotovost vybral pro hostování v Dublinu a Bostonu (Prodaná nevěsta, 1970 a 1973), v Ženevě postavil tance do Carmen (1977). V roce 1966 byl jmenován zasloužilým umělcem. Jeho bratr Zdeněk Jílek byl klavírním virtuosem a pedagogem, obě Jílkovy manželky byly tanečnice (Jiřina Knížková, Marie Šestáková).
Literatura
I. Lexika
Encyklopedie Česká divadla (Praha 2000, s. 335, 335).
Český taneční slovník (Praha 2001).
II. Ostatní
Přehled činnost československých divadel, Divadelní ústav (Praha 1958, s. 135).
Sborník Divadelní žatvy: Aktiv o problémech současného baletního umění, Svaz čsl. divadelních umělců (Brno 1960, s. 19).
Vašut, Vladimír: Baletní repertoár 1945-60 (Praha 1960).
Schmidová, Lidka: Československý balet (Praha 1962, s. 24).
Sborník 20 let Divadla a opery a baletu Zdeňka Nejedlého v Ústí nad Labem (Ústí n. Labem 1965).
Vašut, Vladimír: Vlastimil Jílek (Taneční listy 3, 1965, č. 10, s. 3).
Brůna, Otakar: Návraty (Svět práce 12. 11. 1970).
Koegler, Horst: Friedrichs Ballettlexikon (Hannover 1972, s. 289).
Burian, Karel V.: Olga Skálová (Praha 1972, s. 11, 22, 24, 57).
Almanach 90 let stálého českého divadla v Brně 1884-1974, Státní divadlo v Brně (Brno 1974).
Vašut, Vladimír: Vlastimil Jílek (Taneční listy 13, 1975, č. 7).
Postavy Brněnského jeviště I., Státní divadlo v Brně (Brno 1979, s. 592).
Pilka, Jiří: Miroslav Kůra (Praha, 1979).
Soupis repertoáru ND v Praze 1881-1983, Národní divadlo v Praze (Praha 1983).
Vašut, Vladimír: Baletní libreta (Praha 1983, s. 54, 87, 90).
Vašut, Vladimír: Saša Machov (Praha 1986, s. 125, 138, 144, 147, 150, 154, 155, 160, 190, 193, 220, 221, 223).
Koegler, Horst: The Concise Oxford Dictionary od Ballet (Oxford – New York 1987, s. 333).
Národní divadlo a jeho předchůdci (Praha 1988, s. 141-142).
Dufková, Eugenie: Olga Skálová (Brno 1988, s. 16).
Gabzdyl, Emerich, Vašut, Vladimír: V hlavní roli Emerich Gabzdyl (Ostrava 1988, s. 141, 146).
Ročenky Česká divadla, Divadelní ústav (Praha 1960-1993).
Holeňová, Jana: Chudák Popelka (Divadelní noviny 1994, č. 7, s. 5).
red: Odešel Vlastimil Jílek (Národní divadlo informuje 1996, č. 6).
Siegel, Jaroslav: Jaroslav Čejka a jeho bláznivý svět (Praha 1996, s. 48).
Almanach Divadlo Na Vinohradech (Praha 1997, s. 229, 235).
Krakešová, Eva: Ve službách Terpsichory (Praha 1997, s. 21, 38, 4, 174).
Jana Holeňová Text
Datum poslední změny: 23.3.2009