Český hudební slovník osob a institucí

Schnierer, Miloš

Schnierer, Miloš, hudební historik, narozen 1. 10. 1934, Brno.

Po maturitě na Slovanském gymnáziu v Brně (1944–52) pokračoval ve studiu českého jazyka a hudební výchovy na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzitě v Brně (1953–55), hudební vědu a hudební výchovu pak studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity tamtéž (1962–67), kde také získal titul PhDr. (1969). V roce 1991 se habilitoval na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde mu byla o dva roky později udělena profesura (1993).

V letech 1955–71 působil jako učitel hudební výchovy a českého jazyka na základních školách ne Ostravsku (1955, 1956), později ve Velkých Bílovících, v Břeclavy (1956–62) a v Rahradě a Pozořicích (1962–71). Krátce působil jako klavírista a hudební publicista ve svobodném povolání (1972, 1973 a 1980). V letech 1974–77 vykonával funkci odborného pracovníka ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Praze a 1977–79 byl profesorem dějin hudby, dějin estetiky a historicko-estetického semináře na brněnské konzervatoři, kam se po letech opět vrátil na stejný pedagogický post (1990–2000). Na hudebně dramatickém oddělení brněnské konzervatoře působil též jako korepetitor.

Od roku 1981 střídavě působil na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Nejprve jako odborný asistent didaktiky hudební výchovy (1981–84), dějin hudby (1990–91), jako docent dějin hudby, estetiky a hudební sociologie (1991–93) a následně jako profesor (1993–2004).

Krátce vykonával (1984) funkci inspektora kultury v Brně a vedoucího oddělení programů a zájmové umělecké činnosti v Obvodním kulturním a vzdělávacím středisku tamtéž (1985–89).

V letech 1980–2009 vykonával funkci tajemníka Společnosti Vítězslava Nováka, od 2009 je předsedou Mezinárodní Společnosti Vítězslava Nováka. Je redaktor celkem 45ti čísel bulletinu „Zprávy SVN“ (1982–2006).

Angažuje se též průběžně jako klavírista v interpretaci písňového odkazu Vítězslava Nováka se studenty a absolventy Konzervatoře a JAMU v Brně, též HAMU v Praze.

Profesně je Schnierer zaměřen na otázky hudby 20. stol., především na problematiku osobnosti Vítězslava Nováka a jeho kompoziční školy, na metodologické a hudebně sociologické otázky hudební výchovy na základních školách a na recepci artificiální hudby ve společnosti. Publikoval více jak 600 odborných studií, analýz, recenzí i hudebních kritik na představení brněnského Národního divadla (Opus musicum, Hudební nástroje, Hudební rozhledy, Estetická výchova aj.).

Aktivně se účastní mezinárodních muzikologických konferencí v rámci Novákovských dní, na janáčkovských konferencích, na konferencích katedry hudební výchovy v Českých Budějovicích, na jednání České společnosti pro hudební vědu v Praze a příležitostně na jiných setkáních. Schnierer je též průběžně zván na Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně jako člen komise pro udělování doktorátů, habilitačních a jmenovacích řízení. V současné době (od roku 2000) působí jako externí profesor dějin hudby, estetiky a sociologie na Hudební fakultě JAMU v Brně