Český hudební slovník osob a institucí

Hromádka, Jaroslav

Hromádka, Jaroslav, pěvec-basista, narozen 6. 4. 1903, Brno, zemřel 11. 1. 1967, tamtéž.

Syn skladatele a pedagoga Antonína Hromádky. Otec mu zprostředkoval základní hudební vzdělání. Po maturitě na gymnáziu v Brně studoval práva, která završil titulem JUDr. v roce 1926 a živil se jako advokát. Při studiu docházel na hodiny klavíru k Marii Kuhlové, houslí k Rudolfu Reissigovi. V teorii jej vzdělával otec, ve výuce zpěvu otce vystřídal v letech 1925–26 Egon Fuchs, poté Marie Hloušková. Hromádkovy hlasové prostředky byly vnímány jako bohaté, byl také hodnocen za pěveckou kulturu a muzikálnost projevu. V písních se věnoval zejména české soudobé tvorbě a ruské klasice. Účinkoval ve velkých kantátových partiích, při reprezentativních příležitostech vyjížděl mimo Brno. Beethovenovu devátou zpíval na Pražském jaru 1952 pod vedením Ericha Kleibera. Sólovou basovou partii interpretoval v kantátě Jana Seidla Lidé bděte. Často vystupoval v operních inscenacích a rozhlase. Je zachycen na gramofonových nahrávkách skladeb Leoše Janáčka Ukvalské poezie, Glagolské mše a závěru Lišky Bystroušky.

Hromádka, Jaroslav, pěvec-basista, narozen 6. 4. 1903, Brno, zemřel 11. 1. 1967, tamtéž.

Syn skladatele a pedagoga Antonína Hromádky. Otec mu zprostředkoval základní hudební vzdělání. Po maturitě na gymnáziu v Brně studoval práva, která završil titulem JUDr. v roce 1926 a živil se jako advokát. Při studiu docházel na hodiny klavíru k Marii Kuhlové, houslí k Rudolfu Reissigovi. V teorii jej vzdělával otec, ve výuce zpěvu otce vystřídal v letech 1925–26 Egon Fuchs, poté Marie Hloušková. Hromádkovy hlasové prostředky byly vnímány jako bohaté, byl také hodnocen za pěveckou kulturu a muzikálnost projevu. V písních se věnoval zejména české soudobé tvorbě a ruské klasice. Účinkoval ve velkých kantátových partiích, při reprezentativních příležitostech vyjížděl mimo Brno. Beethovenovu devátou zpíval na Pražském jaru 1952 pod vedením Ericha Kleibera. Sólovou basovou partii interpretoval v kantátě Jana Seidla Lidé bděte. Často vystupoval v operních inscenacích a rozhlase. Je zachycen na gramofonových nahrávkách skladeb Leoše Janáčka Ukvalské poezie, Glagolské mše a závěru Lišky Bystroušky.