Hanusová, Leopolda

Hanusová, Leopolda (prov. Svobodová), pěvkyně-sopranistka, narozena 7. 11. 1875, Hrochův Týnec, zemřela 26. 10. 1941, Brno.

Mládí prožila ve Vysokém Mýtě. V letech 1890–93 studovala zpěv na Pivodově pěvecké škole v Praze. Divadelní kariéru zahájila u operní a operetní společnosti Ladislava Chmelenského v Klatovech v letech 1893–95, kde se stala subretou a sopranistkou mladodramatického oboru. S výše uvedeným souborem zpívala i v zahraničí, například ve Splitu (1894), kde zahrála svou první operní roli Barči v Hubičce Bedřicha Smetany. Tehdy měla pouhé dva dny k nastudování role. Brzy na to byla přijata do společnosti Františka Trnky (1895–98), kde již zpívala i operetní role. Do Brna přišla ještě v době, kdy byl ředitelem národního divadla František Lacina. V brněnském národním divadle působila téměř patnáct let (1898–1913), výjimkou bylo roční působení v Lublani (1903). Koncertně zpívala velmi málo. Svým vystupováním přispěla k proniknutí Vítězslava Nováka na Moravu. Za jeho klavírního doprovodu v roce 1898 uvedla jeho Písně op. 4 a roku 1899 Písničky na slova lidové poezie moravské.

V roce 1913 oslavila rolí Libuše své patnáctileté působení v brněnském národním divadle. Její hlas byl velmi oceňován, neboť byl křišťálově čistý, zvučný ve výškách i střední poloze. Po technické stránce byla velmi dobře proškolena, kvalitně deklamovala, a při studiích byla velmi svědomitou studentkou. Měla velký talent a zvláštní vrozenou muzikálnost. Značně vynikla v operách Bedřicha Smetany v roli Mařenky v Prodané Nevěstě, Milady v Daliboru, Vendulky v Hubičce, Blaženky v Tajemství, Karolíny a Anežky ve Dvou vdovách, Ludiše v Braniborech v Čechách, v roce 1899 vynikla jako první brněnská Libuše ve stejnojmenné opeře a Hedviky v Čertově Stěně (1900). Byla první Marinou v opeře Dimitrij (1904), téhož roku zpívala titulní roli v Rusalce, Jůlii v Jakobínu (1906). Ve všech uvedených operách Antonína Dvořáka byla velmi úspěšná. Rovněž zpívala Šárku a Hedu v operách Zdeňka Fibicha. První a vynikající ztvárnění Kostelničky Janáčkovy Její pastorkyně uskutečnila 21. 1. 1904. Ve světovém repertoáru se proslavila v operách Tosca od Giacoma Pucciniho, v Pikové dámě jako Elisa (1905), v Eugenu Oněginovi Pjotra Iljiče Čajkovského jako Taťána (1905, 1908). Jako Leonora v opeře Fidelio Ludwiga van Beethovena vystoupila 4. 6. 1907 v jednom z nejzdařilejších brněnských vystoupení v Ostravě. Dále se proslavila rolí Dony Anny v opeře Don Giovanni od Wolfganga Amadea Mozarta (1911), Aidy od Giuseppe Fortunina Francesca Verdiho v opeře Aida (1912) a v mnoha jiných operách. Její dcerou byla Libuše Svobodová (prov. Kofránková).