Český hudební slovník osob a institucí

Zogata, Pavel

Zogata, Pavel, lidový hudebník, zpěvák a tanečník, narozen 26. 1. 1907 Jaworzynka (Polsko), zemřel 4. 6. 1981 Jablunkov (okr. Frýdek-Místek).

Narodil se v těšínském Slezsku v obci, která od roku 1921 náležela k Polsku. Od mládí dobře zpíval, hrál na gajdy (slezské dudy) a housle, k čemuž ho vedl (poté, co v devíti letech zcela osiřel) jeho pradědeček Jiří Maĺyjurek. Živil se jako zemědělec a po 2. světové válce se přestěhoval s rodinou do Československa na Novojíčínsko (pracoval na státním statku v Jeseníku nad Odrou a Kuníně), ale v roce 1950 se vrátil do svého rodného kraje, do Bukovce a sousední obce Hrčavy. Od konce 40. let vystupoval na národopisných slavnostech v Opavě, Ostravě, Frýdku-Místku, Brně, Strakonicích, Rožnově pod Radhoštěm, Strážnici a v Dolní Lomné. Byl vůdčí osobností hrčavské národopisné skupiny, kterou založil Ivo Stolařík. Pavel Zogata patřil k nejznámějším a nejvýraznějším nositelům slezského písňového folkloru. V repertoáru měl na 300 lidových písní těšínského Slezska (jako výborný improvizátor je při zpěvu pozměňoval a obohacoval jejich hudební i textovou složku). Jeho zpěv, hru na gajdy a vyprávění často zapisovali na magnetofonový záznam folkloristé Ivo Stolařík, Antonín Sadke, Jaromír Gelnar, Václav Stuchlý. Nahrávky jsou uloženy v Českém rozhlase Ostrava, Etnologickém ústavu Akademie věd České republiky v Brně a muzeích v Českém Těšíně, Frýdku-Místku a Opavě (vyšly i na gramofonové desce Od Opavy k Těšínu, kterou vydal Supraphon). Zogatu zachycuje i film České televize Ostrava Poslední gajdoš. V tradici slezské gajdošské lidové hudby pokračuje jeho syn Vladislav (roč. 1931), učitel, výrobce gajd a výborný dudák, i vnuk Jiří (roč. 1960), absolvent ostravské konzervatoře ve hře na housle.