Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Filharmonie Bohuslava Martinů

Tisk

(Symfonický orchestr národního podniku Baťa; Filharmonie pracujících; Symfonický orchestr kraje Gottwaldovského; Státní symfonický orchestr kraje Gottwaldovského)

Charakteristika: symfonický orchestr

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1946
Text

Filharmonie Bohuslava Martinů (Zlínský symfonický orchestr národního podniku Baťa; Zlínská filharmonie; Filharmonie pracujících; Symfonický orchestr kraje Gottwaldovského; Státní symfonický orchestr kraje Gottwaldovského), symfonický orchestr, zahájení činnosti 1946, Zlín.

 

Orchestr byl založen na základech baťovského dechového orchestru, který původně provozoval jazzovou hudbu. Po rozšíření orchestru o další nástrojové sekce vznikl symfonický orchestr, u jehož zrodu stál zejména Václav Laňka, člen Zlínského tria. První koncert s výpomocemi z brněnského rozhlasu uskutečnil orchestr 30. dubna 1946 pod vedením šéfdirigenta Rudolfa Kvasnici (Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Zdeněk Fibich). V sezóně 1946/47 poprvé realizoval abonentní cyklus, dále pokračoval v populárních koncertech jako podnikový dechový orchestr a vystupoval v okolních městech. V roce 1947 nastoupil na místo druhého dirigenta Vladimír Matěj. O rok později orchestr vystoupil v rámci prvního ročníku zlínského Mezinárodního filmového festivalu. Získal nový název Zlínská filharmonie, který byl o několik měsíců později změněn na Filharmonie pracujících. Od roku 1949 připravoval výchovné koncerty pro pracující, které sloužily k popularizaci klasické hudby. Kromě koncertů ve Velkém kině hrál orchestr v industriálních prostorách Svitu i v dalších podnicích blízkého okolí. V roce 1950 koncertoval v pražském Domě umělců a zahájil lázeňskou sezónu v Luhačovicích, kde v dalších letech pravidelně vystupoval. Vzhledem k organizačním změnám získalo těleso v roce 1951 název Symfonický orchestr kraje Gottwaldovského. Ve stejném roce se uskutečnil první ročník festivalu Gottwaldovské hudební jaro. Na počátku 50. let se podařilo orchestr rozšířit téměř na 60 členů, a tím se stal nezávislým na výpomoci z Brna. Od roku 1951 realizoval velmi úspěšné výchovné koncerty pro školy pod vedením Františka Blahy, z nichž některé byly vysílány v Československém rozhlasu a později rozšířeny na hudební besedy pro dospělé. Rudolf Kvasnica preferoval zejména český a světový romantický repertoár doplněný o skladby vídeňského klasicismu a tvorbu Leoše Janáčka. V roce 1954 ho ve funkci šéfdirigenta vystřídal Richard Týnský (1954), který vyvážil programy větším počtem skladeb období klasicismu, 20. století a méně hranými romantiky. Těleso s novým názvem Státní symfonický orchestr kraje Gottwaldovského přesídlilo ze sálu Velkého kina do zrekonstruovaného Domu umění, kde poprvé vystoupilo 19. listopadu 1955. V roce 1957 nastoupil na místo šéfdirigenta Eduard Fischer a o rok později vystřídal Vladimíra Matěje na postu druhého dirigenta Jaroslav Opěla. Eduard Fischer zařazoval do první abonentní řady zejména díla českých a zahraničních moderních autorů pro náročnější publikum, do druhé řady základní repertoár klasické hudby. Připravoval koncerty s průvodním slovem pro klub Hudební mládež a v sezóně 1960⁄61 realizoval cyklus Za tajemstvím hudební řeči pro zaměstnance podniků. V roce 1958 byl orchestr opět přejmenován na Filharmonie pracujících a v sezóně 1966⁄67 se vrátil k předešlému názvu. Vystupoval na koncertech Československých skladatelů v Praze a Brně, v Maďarsku (1959), Polsku (1961), východním Německu a Vídni (1966). V Rumunsku (1968) koncertoval již s šéfdirigentem Zdeňkem Bílkem (1969–75), který převedl těžiště repertoáru na hudbu vídeňského klasicismu doplněnou o náročná vokálně instrumentální díla. Na konci 60. let byly abonentní koncerty rozšířeny na čtyři řady, včetně komorní, ovšem v následujících letech počet cyklů kolísal. Od roku 1968 se k filharmonii organizačně přidružil pěvecký sbor Dvořák, který s orchestrem spolupracoval už v 50. letech. Kromě Luhačovic vystupoval orchestr v lázeňských městech Piešťany a Trenčianské Teplice. Rostislav Hališka (druhý dirigent 1966–75, šéfdirigent 1975–90) doplnil všechny nástrojové sekce o dostatečný počet profesionálních hráčů a v roce 1971 obnovil působení Hudební mládeže. Vedle Rostislava Hališky působili v orchestru na postu druhého dirigenta Stanislav Macura (1975–79), Petr Altrichter (1979–82) a Miloš Alexander Machek (1983–99). Orchestr v symfonickém nebo komorním obsazení vystupoval v Itálii (1970 a 1978), Řecku (1981), západním Německu (1982, 1984, 1989), Vídni (1984, 1988), Španělsku (1987, 1988), východním Německu (1988) a Polsku (1988). Od počátku se podílel na organizaci festivalů Talentinum (1972) a Hudební jaro v Gottwaldově (1975, později Zlínské hudební jaro). Po ukončení spolupráce s Františkem Blahou uváděl zlínské výchovné koncerty Ilja Hurník. Na počátku roku 1989 získal orchestr dnešní název. Počet abonentních cyklů se ustálil na čtyři, jeden se věnoval komorní a varhanní hudbě.

Po politických změnách provedla filharmonie v pražském Obecním domě Hudbu pro Prahu 1968 pod vedením skladatele Karla Husy. Šéfdirigentem orchestru se stal Peter Wolfgang Lücker (1990–95), díky němuž začal orchestr podnikat četné zahraniční zájezdy (Německo, Rakousko, Španělsko, Dánsko, Nizozemsko, Švédsko, Francie, Portugalsko, Řecko, Polsko, Švýcarsko, Slovensko, Maďarsko, Ukrajina, Chorvatsko) a natáčet hudbu na desítky kompaktních disků. Uskutečnil osm koncertů v New Yorku (1995, šest v Carnegie Hall) pod vedením Petera Tiborise, koncertoval v Indii (2016) a v Jižní Koreji (2017). Zúčastnil se například festivalů Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkův máj Ostrava, Špilberk Brno, Pražské hudební slavnosti a od roku 1999 organizuje festival Harmonia Moraviae. V následujících letech se postupně šéfdirigenty stali Kirk Trevor (1995–99), Tomáš Koutník (1999–2004), Jakub Hrůša (2005–08), Stanislav Vavřínek (2008–15), Vojtěch Spurný (od roku 2015) a hlavními hostujícími dirigenty Tomáš Hanus (2005–10), Walter Attanasi (2010–16) a Leoš Svárovský (od roku 2016).

Od roku 1991 příležitostně řídili filharmonii účastníci zlínských Mezinárodních dirigentských kurzů, pořádaných kanadským manažerem Harrym Hurwitzem. S orchestrem se představilo mnoho významných sólistů: Libuše Domanínská, Eduard Haken, Dagmar Pecková, Eva Urbanová, Gabriela Beňačková, Magdalena Kožená, Adam Plachetka, Josef Suk, Václav Hudeček, Ivan Moravec, Mstislav Rostropovič, Paul Badura-Skoda, Daniel Schafran, Mischa Maisky, Vadim Repin, Jennifer Larmore, Eugen Indjic, Sergej Krylov, Rolando Villazón, Montserrat Caballé, Olga Peretyatko, Joseph Calleja, Angela Gheorghiu, Pretty Yende, David Lomeli, Fazil Say a další. Filharmonie spolupracovala v rámci projektů napříč žánry se skupinou Mako Mako, souborem Hradišťan, folkovou skupinou Nezmaři a F dur Jazzbandem. V roce 2011 přesídlil orchestr do nově otevřeného Kongresového centra a v roce 2014 obdržel jako první kulturní instituce Cenu města Zlína. Od sezóny 2016/17 realizuje šest abonentních řad.


Diskografie

Diskografie (výběr):

 

Čestmír Gregor: Concerto da camera pro klarinet a smyčce (Panton 1978) – Rostislav Hališka;

Bohuslav Martinů: Fresky, Rytiny (Panton 1979) – Rostislav Hališka;

Otmar Mácha: Concerto Grosso (Panton 1982) – Rostislav Hališka;

Pavel Jeřábek: Chvíle (Panton 1984) – Rostislav Hališka;

Miloslav Ištvan: Vokální symfonie (Panton 1988) – Rostislav Hališka;

Sergej Rachmaninov: Symfonie č. 2 (Bayer Records 1990) – Peter Lücker;

Sergej Rachmaninov: Symfonie č. 1 (Bayer Records 1991) – Peter Lücker;

Koncerty pro fagot: Jan Křtitel Vaňhal, Josef Pichl, Christoph Schimpke (Filharmonie Bohuslava Martinů 1992) – Peter Lücker;

Nancy Van de Vate: Three Sound Pieces for Brass and Percussion (Vienna Modern Masters 1992) – Brass and Percussion Ensemble, Miloš Machek;

Sergej Rachmaninov: Klavírní koncerty č. 2 a 4 (Bayer Records 1992) – Peter Lücker;

Sergej Rachmaninov: Ostrov mrtvých, Symfonické tance (Bayer Records 1992) – Peter Lücker;

Sergej Rachmaninov: Symfonie č. 3 (Bayer Records 1992) – Peter Lücker;

Památník Lidicím (Vienna Modern Masters 1992) – Miloš Machek;

Sergej Rachmaninov: Klavírní koncerty č. 1 a 3 (Bayer Records 1992) – Peter Lücker;

Koncerty pro lesní roh: Joseph Haydn, Karel Stamic, Michael Haydn (Deutsche Schallplatten 1992) – Ernst Wedam;

John Peel: Diptych; David Cleary: Lake George Ouverture (Vienna Modern Masters 1993) – Miloš Machek;

Theldon Myers: Configurations (Vienna Modern Masters 1993) – Miloš Machek;

Theldon Myers: Concertino for Orchestra; Randall Snyder: Shamanic Dances (Vienna Modern Masters 1993) – Miloš Machek;

Music from Six Continents (Vienna Modern Masters 1993) – Miloš Machek;

Anton Bruckner: Symfonie č. 6 (Berlin Deutsche Schallplatten 1994) – Georg Tintner;

Frühklassik an europäischen Adelshöfen (Bayer Records 1994) – Peter Lücker;

Johann Joseph Abert: Symfonie Columbus, Koncerty pro kontrabas (Bayer Records 1995) – Werner Stiefel;

Antonín Dvořák: Svatební košile (Elysium 1995) – Peter Tiboris;

Antonín Dvořák: Vodník, Symfonické variace, Slovanská rapsodie, Scherzo capriccioso (Elysium 1995) – Peter Tiboris;

Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 3, Coriolan, Leonora (Elysium 1995) – Peter Tiboris;

Pietro Mascagni: Silvano (Elysium 1995) – Peter Tiboris;

Una voce poco fa (Touringia 1996) – Victor Symonette;

Mark Armanini: The Spirit Emerges (Chroma Disc 1996) – John Zoltek;

Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 40 a 41; Ludwig van Beethoven: Leonora (Elysium 1996) – Peter Tiboris;

Antonín Dvořák: Houslový koncert a moll (Bayer Records 1996) – Peter Lücker;

Láska v operetě (Delfa Zlín 1997) – Arnošt Moulík;

Béla Bartók: Klavírní koncert č. 3 (Filharmonie Bohuslava Martinů 1997) – Kirk Trevor;

Promenádní koncert z díla Bedřicha Smetany (Filharmonie Bohuslava Martinů 1997) – Kirk Trevor;

Česká soudobá hudba. Tvorba pro dechové nástroje (Vltava 1997) – Rostislav Hališka;

Aaron Rabushka: Concerto for Clarinet and Bass Clarinet (Vienna Modern Masters 1997) – Miloš Machek;

Edward McDowell: Suity č. 1 a 2, Sea Pieces (Albany Records 1997) – Charles Anthony Johnson;

Houslové koncerty: Gian Carlo Menotti, Alexander Arutiunian, Samuel Barber (Crystal Records 1998) – Kirk Trevor, Leon Gregorian;

Dvojkoncerty: František Kramář, Camille Saint-Saëns, Bohuslav Martinů (Elysium 1998) – Peter Tiboris;

Pavla Břínková: Sváteční (Delfa Zlín 1998) – Norbert Pfafflmeyer;

Masterpieces for Flute (Delta Entertainment 1998) – Charles Anthony Johnson;

Americké klavírní koncerty: Victoria Bond, David Ott, Joan Tower (Koch/Schwann 1998) – Kirk Trevor;

Bohuslav Martinů: Koncerty pro violoncello a orchestr č. 1 a 2 (Bohemia Music 1999) – Petr Pololáník;

Roger Butterley, Justin Murphy: Eagle Song (Omega Theatre Productions 2000) – Roger Butterley;

Antonín Dvořák, Max Bruch, Zdeněk Pololáník: Skladby pro violoncello a orchestr (Accademia dell’arte 2001) – Gerardo Edelstein;

Alexander Blechinger: Seelenlieder, Muhammeds Traum (Harmonia Classica 2001) – Gerhard Lagrange;

Johann Franz Xaver Sterkel: Klavírní koncert č. 2, Symfonie D dur (Bayer Records 2001) – Peter Lücker;

Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 7; Felix Mendelssohn-Bartholdy: Klavírní koncert op. 25 (H. S. Records 2001) – Norbert Pfafflmeyer;

Johannes Brahms: Symfonie č. 2; Antonín Dvořák: Symfonické variace (Mark Custom Recording Service 2002) – Stan Fisher;

Bettina Skrzypczak: SN 1993 J (Migros-Genossenschafts-Bund 2002) – Monica Buckland Hofstetter;

Carson Cooman: Songlines, Sun Dreaming (Living Artist Recordings 2002) – Kirk Trevor;

Koncerty pro housle a klarinet: William Wallace, James Niblock (Crystal Records 2003) – Kirk Trevor;

Ludwig van Beethoven: Klavírní koncert op. 61 (Centaur 2003) – Jon Ceander Mitchel;

The Youthful Beethoven (Centaur 2004) – Jon Ceander Mitchell;

Johannes Brahms: Klavírní koncert č. 2; César Franck: Džinové (MSR Classics 2005) – Kirk Trevor;

Vítězslav Novák: V Tatrách; Josef Suk: Pohádka; Bohuslav Martinů: Špalíček (Schott Music 2005) – Jakub Hrůša;

Nigel Holton: Little Lord Fauntleroy; David Michael Frank: My Best Girl (The Mary Pickford Institute for Film Education 2006) – Hugh Munro Neely, Bill Motzing;

Florencio Asenjo: Angels Dancing on a Pin, Ubiquities, Images (MMC 2007) – Kirk Trevor;

Pietro Mascagni: Výběr z oper (Elysium 2008) – Peter Tiboris;

Stephen Suber: Cumulus over Tangipahoa, Enchantments (Centaur 2008) – Andreas Hèrm Baumgartner;

Narong Prangcharoen: Sattha, Respiration of the Sun, Phenomenon (Albany Records 2009) – Andreas Hérm Baumgartner;

Bohuslav Martinů: Klavírní koncerty č. 1, 2 a 4 (Naxos 2009) – Arthur Fagen;

Rózsa Oskar: Under My Spell (Pavian Records 2009) – Oskar Rózsa;

Bohuslav Martinů: Klavírní koncerty č. 3 a 5, Concertino (Naxos 2010) – Arthur Fagen;

Ondřej Soukup – Gabriela Osvaldová: Johanka z Arku (Radioservis 2011) – Stanislav Vavřínek;

Vítězslava Kaprálová: Klavírní koncert op. 7 (Radioservis 2011) – Tomáš Hanus;

Theodore Wiprud: Hosannas of the Second Heaven (Albany Records 2011) – Kirk Trevor;

In Beauty Walking: Carson Cooman (Divine Art 2014) – Kirk Trevor;

Florencio Asenjo: Skladby pro orchestr (Albany Records 2014) – Kirk Trevor;

Beauty & the Beat (Armoury Records 2014) – Walter Attanasi;

Anton Rubinstein: Klavírní koncert č. 2, Suita op. 119 (Centaur 2014) – Jon Ceander Mitchell;

Anton Rubinstein: Klavírní koncert č. 1, Don Quixote (Centaur 2015) – Jon Ceander Mitchell;

Douglas Knehans: Koncerty (Ablaze Records 2015) – Christopher Lyndon Gee;

Filharmonie Bohuslava Martinů 70 (Radioservis 2015) – Vojtěch Spurný.

Literatura

I. Lexika

ČSHS (Filharmonie pracujících).

 

II. Ostatní

Talentinum. Mezinárodní hudební festival mladých koncertních umělců 1972–2010 (Zlín 2010).

70 let Fiharmonie Bohuslava Martinů (Zlín 2016).

 

www.filharmonie-zlin.cz

Archivalie

Archiv Filharmonie Bohuslava Martinů.

 

Radek Poláček

Datum poslední změny: 4.1.2018