Český hudební slovník osob a institucí

Karlík, František Václav

Karlík, František Václav, sbormistr a skladatel, 24. 5. 1811, Hutě (Příbraz), zemřel 7. 9. 1889, Rokycany.

Po absolvování učitelského ústavu a varhanické školy v Praze v roce 1935 působil jako pedagog v Horažďovicích a v Plané u Mariánských Lázní (1843–44). Poté přijal místo učitele na Hlavní škole chlapecké v Rokycanech. Zde také založil a vedl mužský zpěvácký spolek Záboj. Současně řídil chrámový zpěv a hudbu. Jako první sbormistr Záboje se Karlík stal i ředitelem hudebního odboru Měšťanské besedy a svou skladatelskou a sbormistrovskou činností si získal významné postavení v rokycanském hudebním životě. V roce 1860 mu vyšel trojhlasý Zpěvník pro kostel a školu, jenž se v 19. století stal velmi oblíbeným na českých školách.

Komponoval chrámové skladby (uloženy v Rokycanech) a písně (1867–68) ve Štěpnici. Z mužských sborů se nejpopulárnějšími staly skladby Heslo Čechů (na text Jana Lodla, 1862), Země česká a Hymna zpěváckých spolků, z písní Loučení.