Český hudební slovník osob a institucí

Benoni, Julius

Benoni, Julius (dalším jménem Hugo),skladatel, narozen 17. 12. 1832, Střelské Hoštice (u Strakonic), zemřel po roce 1860, místo úmrtí nebylo dohledáno (poslední záznam o něm je z roku 1862 v Dubu u Vodňan, okres Prachatice).

Byl synem úředníka u hraběcího rodu Taaffových v Nalžově a správce střelskohoštického panství Daniela Benoniho. Hudebně nadaný byl už od útlého dětství; prakticky veškeré záznamy o jeho hudební činnosti se týkají období do třicátého roku jeho věku. Ještě jako malý hoch odcestoval do Vídně s hraběnkou Taaffovou. Zde studoval hudbu u Simona Sechtera, Gottfrieda von Preyera a v Itálii u Gaetana Donizettiho. Už od mládí byl zdatný improvizátor a virtuos, roku 1843 jako jedenáctiletý hrál koncert před císařem. Stal se členem vídeňského Musikvereinu (Společnost přátel hudby ve Vídni). Římská Cecilská akademie mu udělila čestný diplom. V té době byl nazýván „českým Mozartem“. Vedle aktivního hraní komponoval duchovní i světské skladby, z nichž sklidila úspěch kantáta Lied vor der Schlacht a Ave regina coelorum (1843). Mezi další jeho díla patří písně, sbory a zejména opery v italském slohu (Die Wunderblume, provedena v Praze 1847 za řízení Františka Škroupa; Emma ossia il protettore invisible, 1851; Giovanna da Ponte, 1853, provedena v Praze 1855). Jeho další díla však nedosáhla většího úspěchu. Po velmi nepříznivých kritikách se v roce 1860 vzdal veškerých hudebních aktivit a začal pracovat v zemědělství v Dubu u Vodňan, kde je také o něm poslední záznam v městské dokumentaci. O jeho dalších životních osudech není nic známo.