Charakteristika: Lékař, muzikolog a loutnista
Datum narození/zahájení aktivity:21.5.1901
Datum úmrtí/ukončení aktivity:3.6.1977
Text
Vogl, Emil,lékař, muzikolog a loutnista, narozen 21. 5. 1901, Praha, zemřel 3. 6. 1977, tamtéž.
Vystudoval Lékařskou fakultu Německé univerzity v Praze, kde také nějaký čas působil jako vědecký asistent. Provozoval vlastní lékařskou praxi, kterou byl nucen v roce 1939 v důsledku německé okupace přerušit. Obnovil ji až po skončení druhé světové války. Již v době studií na lékařské fakultě navštěvoval muzikologické přednášky. Těžištěm jeho hudebně vědného zkoumání se stala loutnová hudba v barokních Čechách, přičemž největší pozornost věnoval studiu života a díla loutnisty Jana Antonína Losyho z Losinthalu (cca 1650–1721). Výsledky své badatelské činnosti průběžně publikoval v odborných časopisech jako např. Hudební věda, Die Musikforschung nebo Journal of the Lute Society of America. Emil Vogl se též věnoval ediční a sběratelské činnosti. Jeho sbírka loutnových hudebnin je díky odkazu přítele violoncellisty Bohumila Malotína (1927–2000) od roku 2001 uložena v Hudebním oddělení Národní knihovny ČR. Zapsána byla v letech 1962–75 a obsahuje téměř 4500 skladeb.
Dílo
Dílo literární
Studie, články
Zur Biographie Losys (1650–1751) (Die Musikforschung 14, 1961, s. 189–192).
Aureus Dix und Antoni Eckstein – Zwei Prager Lautenisten (Die Musikforschung 17, 1964, č. 1, s. 41–45).
Loutnová hudba v Čechách (Časopis Národního Musea 133, 1964, č. 1, s. 11–19).
Lautenisten der böhmischen Spätrenaissance (Die Musikforschung 18, 1965, č. 3, s. 281–290).
Ze životopisů čtyř českých loutnistů (Zprávy Bertramky, 1967, č. 51, s. 1–9).
Páter Ivan Jelínek (1683–759) – poslední český loutnista (Hudební věda 4, 1967, č. 4, s. 693–696).
Der Lautenist P. Jelinek: Das Ende der böhmischen Lautenkunst (Die Musikforschung 22, 1969, č. 1, s. 53–56).
Eine Kirchenmusik mit Lautenbegleitung in Böhmen (Hudební věda 9, 1972, č. 1, s. 42–49).
Jak hrát na loutnu (Hudební nástroje 10, 1973, č. 1, s. 10–11).
Die Angelika und ihre Musik (Hudební věda 11, 1974, č. 4, s. 356 – 371).
Pražský loutnový sborník Bernarda Zwixtmeyera (Časopis Národního musea 144, 1975, č. 1–2, s. 25–29).
Johann Anton Losy (Journal of the Lute Society of America 13, 1980, s. 58–86).
The Lute Music of Johann Anton Losy (Journal of the Lute Society of America 14, 1981, s. 5–58).
Ostatní
Česká loutna v kytarové úpravě. Přepis z tabulatur Emil Vogl; kytarová revize Milan Zelenka (Praha 1977, 1 vyd.).
Česká loutna v kytarové úpravě. Přepis z tabulatur Emil Vogl; kytarová revize Milan Zelenka (Praha 1981, 2. vyd.).
LiteraturaŠtudent, Miloslav: Loutnová hudba v pozůstalosti Emila Vogla (Národní knihovna 13, 2002, č. 2, s. 111–112).
ArchivalieHudební sbírka Emila Vogla, která shrnuje výsledek jeho badatelské a sběratelské činnosti, je uložena od roku 2001 v hudebním oddělení Národní knihovny ČR.
J
itka Málková
Datum poslední změny: 24.1.2012