Kincl, Antonín
Charakteristika: Dirigent a skladatel
Datum narození/zahájení aktivity:19.3.1898
Datum úmrtí/ukončení aktivity:9.5.1971
Text
• Literatura •
Kincl, Antonín, dirigent, skladatel, narozen 19. 3. 1898, Velké Opatovice, zemřel 9. 5. 1971, Praha.
Absolvoval reálku v Brně (maturoval 1917) a hudební školu Filharmonické besedy v Brně (housle u Rudolfa Reissiga, klavír u Anny Holubové, harmonii a dějiny hudby u Jana Kunce). Poté byl odveden, poslán na frontu a raněn. Následně začal studovat na Konzervatoři Brno (absolvoval 1921), kde byl žákem Jaroslava Kvapila, Viléma Petrželky a Františka Neumanna, a ještě jako posluchač nastoupil v roce 1918 do Národního divadla v Brně jako sbormistr. Zde také působil v letech 1922–29 na postu dirigenta. Uplatňoval se zejména v operetě, také jako autor hudby a zpěvních textů. Od roku 1929 byl dirigentem různých operetních divadel v Praze (Aréna, Rokoko, Velká opereta, Vinohradská zpěvohra a jiné), své znalosti si rozšířil studiem u Václava Talicha a Jaroslava Křičky. Poté se v roce 1946 stal dirigentem Moravské filharmonie Olomouc. Působil také jako dirigent lázeňského orchestru v Luhačovicích.
O Kinclově dlouholeté orientaci na populární hudbu rozhodla zakázka ředitele brněnského Národního divadla Františka Neumanna zkomponovat pro připravovanou revue Z Brna do Brna (1926, libreto Oldřich Nový a Ery Saša) hudbu k písním a moderním tancům. Revue pak patřila k největším úspěchům brněnského divadla, dosáhla 106 repríz a hrála se šest let. Další Kinclovy skladatelské pokusy na tomto poli šly cestou dobové konvence (operety Carevnin pobočník, Stopy na srdci a další) a nedosáhly už takového úspěchu. Složil rovněž řadu populárních písní (Harmonikář, Letěli c. k. holubi, Někdy mě srdce zabolí, Za tím naším statkem), některé se satirickými sarkastickými texty, upravoval lidové písně. Dále psal také skladby pro dechový orchestr, kantáty (Ze vsi na text Aloise Jiráska), je autorem Koncertu pro trombón a orchestr apod. Opereta Marinarella (1953), složená jako pasticcio z nejslavnějších skladeb Julia Fučíka a na motivy životních osudů tohoto vojenského kapelníka, zůstala neprovedena. Jeho Skočná a Furiant obdržely třetí cenu v soutěži francouzské televize. Kincl byl vynikající, pohotový divadelní dirigent a i když jako skladatel začal několika úspěšnými skladbami, tak později tvořil jen příležitostně.
Literatura
I. Lexika
Gardavský, Čeněk: Skladatelé dneška (Praha 1961).
ČSHS.
EJ.
II. Ostatní
Časopis Státního divadla v Brně, Program 1970, č. 4.
Tomáš Kudrna Datum poslední změny: 23.3.2006