Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Kincl, Antonín

Tisk


Charakteristika: Dirigent a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:19.3.1898
Datum úmrtí/ukončení aktivity:9.5.1971
Text
Literatura

Kincl, Antonín, dirigent, skladatel, narozen 19. 3. 1898, Velké Opatovice, zemřel 9. 5. 1971, Praha.
 
Absolvoval reálku v Brně (maturoval 1917) a hudební školu Filharmonické besedy v Brně (housle u Rudolfa Reissiga, klavír u Anny Holubové, harmonii a dějiny hudby u Jana Kunce). Poté byl odveden,  poslán na frontu a raněn. Následně začal studovat na Konzervatoři Brno (absolvoval 1921), kde byl žákem Jaroslava Kvapila, Viléma Petrželky a Františka Neumanna, a ještě jako posluchač nastoupil v roce 1918 do Národního divadla v Brně jako sbormistr. Zde také působil v letech 1922–29 na postu dirigenta. Uplatňoval se zejména v operetě, také jako autor hudby a zpěvních textů. Od roku 1929 byl dirigentem různých operetních divadel v Praze (Aréna, Rokoko, Velká opereta, Vinohradská zpěvohra a jiné), své znalosti si rozšířil studiem u Václava Talicha a Jaroslava Křičky. Poté se v roce 1946 stal dirigentem Moravské filharmonie Olomouc. Působil také jako dirigent lázeňského orchestru v Luhačovicích. 
 
O Kinclově dlouholeté orientaci na populární hudbu rozhodla zakázka ředitele br­něnského Národního divadla Františka Neumanna zkomponovat pro připravovanou revue Z Brna do Brna (1926, libreto Oldřich Nový a Ery Saša) hudbu k písním a mo­derním tancům. Revue pak patřila k největším úspě­chům brněnského divadla, dosáhla 106 repríz a hrála se šest let. Další Kinclovy skladatelské pokusy na tomto poli šly cestou dobové konvence (operety Carevnin pobočník, Stopy na srdci a další) a nedosáhly už takového úspěchu. Složil rovněž řadu populárních písní (Harmonikář, Letěli c. k. holubi, Někdy mě srdce zabolí, Za tím naším statkem), některé se satirický­mi sarkastickými texty, upravoval lidové písně. Dále psal také skladby pro dechový orchestr, kan­táty (Ze vsi na text Aloise Jiráska), je autorem Koncertu pro trombón a orchestr apod. Opereta Marinarella (1953), složená jako pasticcio z nejslavnějších skladeb Julia Fučíka a na motivy život­ních osudů tohoto vojenského kapelníka, zůstala neprovedena. Jeho Skočná a Furiant obdržely třetí cenu v soutěži francouzské televize. Kincl byl vynikající, pohotový divadelní dirigent a i když jako skladatel začal několika úspěšnými skladbami, tak později tvořil jen příležitostně.
Literatura
I. Lexika
Gardavský, Čeněk: Skladatelé dneška (Praha 1961).
ČSHS.
EJ.
 
II. Ostatní
Časopis Státního divadla v Brně, Program 1970, č. 4.
 
Tomáš Kudrna
Datum poslední změny: 23.3.2006