Český hudební slovník osob a institucí

Benoni, Bohumil

Benoni, Bohumil, pěvec-barytonista, narozen 25. 2. 1862, Chrudim, zemřel 10. 2. 1942, Bělá pod Bezdězem.
 
Od devíti let zpíval na kůru v kostele sv. Václava v Chrudimi. Po hlasové mutaci nahradil jeho chlapecký alt baryton, se kterým poprvé vytoupil na shromáždění v Chrudimi, jež se konalo na počest cestovatele Emila Holuba. Na doporučení Karla Pippicha studoval v letech 1881–83 zpěv pod vedením Jana Ludevíta Lukese. Po skončení studií se stal členem Národního divadla v Praze, kde poprvé vystoupil 7. dubna 1883 jako Valentino v Gounodově Faustovi, o dva roky později získal roli Telramunda v Lohengrinovi. Po odchodu Josefa Lva v roce 1888 se stal prvním barytonistou souboru. Byl znám svým zvučným a měkkým hlasem velkého rozsahu. Do Chrudimi se vracel jen zřídka, pod vedením Švandovy společnosti tam vystoupil v titulní roli Mozartova Dona Giovanniho. V roce 1912 odešel z Národního divadla a začal pracovat jako pěvecký pedagog. Byl i literárně činný, ve svých pracech se věnoval vzpomínkám a metodologii. Zemřel v Bělé pod Bezdězem, ale je pochován v rodné Chrudimi na hřbitově u sv. Václava.
Během svého divadelního působení se představil v mnoha rolích, např. Přemysl (Libuše), Tausendmark (Braniboři v Čechách), Figaro (Lazebník sevillský), Jago (Ohtello), Falstaff, Scarpia (Tosca), Don Giovanni, Hans Sachs (Mistři pěvci norimberští), Holanďan (Bludný Holanďan).