Český hudební slovník osob a institucí

Mach, Alois 1)

Mach, Alois, vojenský kapelník a skladatel, narozen 20. 12. 1882, Hořice v Podkrkonoší, zemřel 28. 5. 1939, Praha.

V rodišti se učil hrát na klavír a lesní roh, hudební základy mu předal varhaník Čeněk Pilař. V letech 1898–1901 studoval na pražské konzervatoři hru na varhany u Josefa Kličky, hudební teorii u Karla Steckera a Antonína Dvořáka. Roku 1901 nastoupil dobrovolně tříletou službu u orchestru pěšího pluku 94 v Terezíně. V letech 1904–07 vyučoval na hudební škole Ústřední matice školské v Českých Budějovicích, poté byl kapelníkem lázeňského orchestru a ředitelem kůru v Lázních Bělohrad (1907–12). Od roku 1912 působil jako vojenský kapelník u pěšího pluku 21 posádkami v Kutné Hoře a uherském Egeru (Jager, 1915). V roce 1917 pobýval na italské frontě. Po vzniku republiky byl jmenován kapelníkem posádkové hudby Kutná Hora a Hradec Králové (1920), přejmenované na hudbu pěšího pluku 4. S ní provedl četné koncerty a povznesl hradecký hudební život. Od roku 1931 zastával funkci velitele Vojenské hudební školy v Praze, v letech 1936–38 byl referentem vojenských hudeb ministerstva národní obrany. Roku 1939 odešel do výslužby. Komponoval taneční skladby a pochody (například Boží bojovníci, Viribus unitis, Vítězný, Statečným, Vlastní silou, Vojenský pochod pro trubky, Pochod pěšího pluku 21, Slavnostní, Jína, Zdar vítězům a jiné), písně a chrámové skladby (mše, moteta).