Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Sitt, Antonín 1)

Tisk


Charakteristika: Houslař

Datum narození/zahájení aktivity:5.2.1819
Datum úmrtí/ukončení aktivity:19.11.1879
Text
Literatura

Sitt, Antonín 1), houslař, narozen 5. 2. 1819, Vaal (župa Stoličný Bělehrad, Maďarsko), zemřel 19. 11. 1879, Praha.

V letech 1834–40 se vyučil u pešťského houslaře Johanna Baptisty Schweitzera. Do roku 1843 zůstal u Schweitzera jako tovaryš. Jako houslařský tovaryš prošel Maďarsko, Německo, Anglii, Itálii, Turecko, Rusko a Rakousko. Ve Vídni pracoval dva roky u houslaře Antona Hofmanna, v Lipsku asi jeden rok u Ludwiga Bausche a pravděpodobně také u Michaela Webera v Praze. U pražského houslaře Johanna Kulíka pracoval v letech 1846–48. V roce 1847 měl s Kulíkovou dcerou Žofií syna Antona Johanna. V roce 1848 se s Žofií oženil a syna legitimoval. V manželství se jim narodily ještě čtyři děti. Dcera Marie Žofie (nar. 1852) byla koloraturní a operní pěvkyní a členkou Prozatímního a Národního divadla v Praze. Byla také první Mařenkou ve Smetanově Prodané nevěstě. V roce 1851 získal Sitt pražské měšťanské právo. Dílnu v Praze stěhoval celkem třikrát. Vyučil Thomase Zacha z Malých Žiňan. Sittovy nástroje jsou dokonalá umělecká díla. Patří právem mezi nejlepší české houslaře.
Literatura
I. Lexika
ČSHS.

II. Ostatní
Homolka, Eduard Emanuel: Životopisné zprávy o houslařích a loutnařích v Praze a okolí 1602–1896 (Praha 1896).
Mařák, Jan: Housle (Praha 1923, s. 19–22).
Kůs, Lev: Vývoj pražského houslařství (Hudba a národ, Praha 1940, s. 107–113).
Jalovec, Karel: Čeští houslaři (Praha 1959, s. 102–103).
Skokan, František: Svět houslí (Praha 1965, s. 148–149, 154).
Budiš, Ratibor: Housle v proměnách staletí (Praha 1975, s. 37).
Pilař, Vladimír – Šrámek, František: Umění houslařů (Praha 1986, s.161–162).

Pavel Kurfürst
Datum poslední změny: 27.2.2006