Košler, Zdeněk
Charakteristika: Dirigent
Datum narození/zahájení aktivity:25.3.1928
Datum úmrtí/ukončení aktivity:2.7.1995
Text
Košler, Zdeněk, dirigent, narozen 25. 3. 1928, Praha, zemřel 2. 7. 1995, tamtéž.
Pocházel z hudebního prostředí (otec byl členem orchestru opery Národního divadla v Praze a poskytl mu základy hudebního vzdělání). V dětském věku byl členem Kühnova dětského sboru. Studoval na reálném gymnáziu dr. J. Vančury v Praze; studium přerušilo věznění v koncentračním táboře v letech 1944–45, na gymnáziu maturoval proto až po osvobození v roce 1947. Hudební teorii a kompozici se učil soukromě u Otakara Jeremiáše a Jaroslava Řídkého, hru na klavír studoval u Erny Grünfeldové, dirigování u Pavla Dědečka.V dirigování byl pak v letech 1948–52 na AMU v Praze posluchačem Metoda Doležila, Karla Ančerla a Roberta Brocka.
V průběhu studia byl v letech 1945–47 korepetitorem Českého pěveckého sboru, v letech 1948–58 korepetitorem opery Národního divadla v Praze. Tam také získal od roku 1951 první příležitosti k občasnému dirigování oper. V roce 1956 získal první cenu v Mezinárodní dirigentské soutěži v Besanconu, v roce 1961 zvítězil a získal zlatou medaili v dirigentské soutěži Dimitri Mitropoulose a poté se stal asistentem šéfa Newyorské filharmonie Leonarda Bernsteina (1963–64). V dubnu 1951 poprvé dirigoval koncert Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK; 1955 řídil operní soubor Národního divadla v Praze při provedení Smetanovy opery Prodaná nevěsta v Moskvě; v roce 1955 dirigoval tutéž operu v Bruselu. Od roku 1958 do 1962 byl Košler uměleckým šéfem opery v Olomouci, poté šéfem opery v Ostravě (1962–64), 1971–76 byl v téže funkci ve Slovenském národním divadle v Bratislavě a zároveň hostoval u Slovenské filharmonie. 1963–67 byl dirigentem Symfonického orchestru FOK, 1965–68 šéfdirigentem Komické opery v Berlíně, v letech 1970–78 dirigentem České filharmonie. V letech 1980–85 byl šéfem, 1989–91 šéfdirigentem opery Národního divadla v Praze, kde řídil bezmála devět set představení.
Se souborem Národního divadla nastudoval kompletní cyklus oper Bedřicha Smetany. Dále provedl mimo jiné opery Otakara Jeremiáše (Bratři Karamazovi), Richarda Wagnera (Mistři pěvci norimberští), Bedřicha Smetany (Prodaná nevěsta, Dalibor) a další. S orchestrem České filharmonie nahrál kromě cyklu Bedřicha Smetany Má vlast rovněž komplet symfonií Sergeje Prokofjeva, se Slovenskou filharmonií natočil všechny symfonie Antonína Dvořáka.
Košler byl častým hostem mnoha zahraničních symfonických orchestrů; také na domácí půdě vyvíjel četné další aktivity. Soustavněji se od roku 1993 věnoval vedení Komorního orchestru Národního divadla v Praze, v posledních letech života stál v čele nově založeného Českého národního symfonického orchestru (1994–95), složeného z předních hráčů pražských těles.
Košler provedl v pražské premiéře Šestou symfonii Sergeje Prokofjeva, premiéroval Symfonii Svatopluka Havelky (obojí 1961), v Ostravě uvedl operu Sergeje Prokofjeva Semjon Kotko (1961). Na gramofonové desky nahrál mimo jiné Sonátu pro klavír, smyčcový orchestr, dechový kvintet a tympány Václava Dobiáše, Symfonii č. 7 d moll Antonína Dvořáka, oratorium Apologia Sokrates Petra Ebena, Baladu českou Otakara Ostrčila, Fantastickou symfonii Hectora Berlioze, Symfonie č. 35 D dur, K. 385 „Haffnerovu“ a č. 36 C dur, K. 425 „Lineckou“ Wolfganga Amadea Mozarta, mořskou fantazii Bouře Vítězslava Nováka, Symfonie č. 1 až 7 Sergeje Prokofjeva, opery Prodaná nevěsta, Libuše a Viola (fragment) Bedřicha Smetany, choreografické scény Svěcení jara a burleskní scény Petruška Igora Stravinského, Symfoniettu a rapsodii Taras Bulba Leoše Janáčka, Hymnus a Symfonii č. 7 d moll Antonína Dvořáka, Symfonii č. 4 op. 34 Viktora Kalabise (vše pro firmu Supraphon), dále Taneční suitu Bély Bartóka, Symfoniettu č. 2 a Symfonii č. 3 Pavla Bořkovce, symfonickou báseň Cesta života Aloise Háby, suitu Pohádka Josefa Suka, Paraboly Bohuslava Martinů, Skytskou suitu Sergeje Prokofjeva, dále skladby soudobých českých autorů Josefa Ceremugy, Čestmíra Gregora, Otmara Máchy, Zdeňka Lukáše, Václava Kučery, Jiřího Pauera, Václava Trojana a dalších (vše pro vydavatelství Panton).
Zdeněk Košler ovládal široký repertoár symfonický i operní; disponoval jak absolutním sluchem, tak zejména mimořádnou pamětí (většinou dirigoval i rozsáhlá symfonická a operní díla bez partitury) i vynikajícím smyslem pro minuciézní vypracování detailu a pro přesný rytmus; od orchestrů a operních souborů vyžadoval přísnou kázeň. Preciznost jeho výkonů někdy vedla až k jisté akademické strohosti, vyvažované ovšem hlubokým porozuměním pro vnitřní obsah prováděných děl a schopností přesvědčivě interpretovat i jejich lyrickou složku. Košlerova smrt připravila českou hudební kulturu předčasně o jednu z významných osobností, která by byla v příznivějším případě bezpochyby mohla přinést cenné další umělecké hodnoty.
Literatura
I. Lexika
Who is Who in Music and Musicians´ Directory, Cambridge 1875, s. 497.
ČSHS.
Kdo je kdo v České republice, Praha 1994.
II. Ostatní
Štěpánek, Vladimír: Mozart, Mahler, Roussel, Revueltas (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 3, s. 109).
Pečman, Rudolf: Třikrát z moravských operních scén (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 15, s. 634–635).
Bor, Vladimír: Zabte tuto ženu (Hudební rozhledy 18, 1965. č. 6, s. 246–247).
Šmolík, Jan: Bez chyb, ale i bez lesku (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 7, s. 290).
Redakce: Tisk a mravní ponaučení. (Dopis Zdeňka Košlera, šéfa opery Státního divadla v Ostravě) (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 12, s. 502–503).
Skála, Pavel: Páleníček a Košler s Českou filharmonií (Hudební rozhledy 27, 1974, č. 4, s. 160–161).
Smolka, Jaroslav: Jubilejní přehlídka koncertního umění (Hudební rozhledy 27, 1974, č. 11, s. 505–506).
Smolka, Jaroslav: Košler s Gertlerem v České filharmonii (Hudební rozhledy 27, 1974, č. 12, s. 155).
Pokora, Miloš: Česká filharmonie se Zdeňkem Košlerem (Hudební rozhledy 32, 1979, č. 5, s. 210–211).
Šifra psk: Symfonie Matka Naděje. Česká filharmonie, řídí Zdeněk Košler (Hudební rozhledy 32, 1979, č. 9, s. 429–430). (Recenze LP Supraphon).
Smolka, Jaroslav: Druhý koncert hlavního cyklu České filharmonie (Hudební rozhledy 32, 1979, č. 11, s. 482–483).
Havlík, Jaromír: Koncerty České filharmonie – Populární cyklus (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 5, s. 208–209).
Šifra Ps: Antonín Dvořák, Symfonie č. 5 F dur, op. 77. Slovenská filharmonie, řídí Zdeněk Košler (Hudební rozhledy 30, 1980, č. 5, s. 238). (Recenze LP OPUS).
Štilec, Jiří: Česká filharmonie s Košlerem a Wössem (Hudební rozhledy 30, 1980, č. 8, s. 349–350).
Havlík, Jaromír: Zahajovací koncerty České filharmonie (Hudební rozhledy 30, 1980, č. 11, s. 483–484).
Vít, Petr: Česká filharmonie s Košlerem a Ishikawou (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 3, s. 103–104).
Vít, Petr: Česká filharmonie s Košlerem a Večtomovem (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 6, s. 25).
Bajer, Jiří: Hlavní aktér Pražského jara (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 8, s. 345–346).
Bor, Vladimír: Hubička ve Smetanově cyklu (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 4, s. 150–151).
Pospíšil, Vilém: Se Zdeňkem Košlerem o Národním divadle (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 11, s 510–511).
Smolka, Jaroslav: Dvě čtvrté (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 2, s. 61–62).
Pospíšil, Vilém: Nová Prodaná nevěsta (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 4, s. 146–147).
Pospíšil, Vilém: Čertova stěna v nové podobě (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 8, s. 346–347).
Bor, Vladimír: Čert a Káča nově v Národním (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 8, s. 371–372).
Vít, Petr: Dvakrát Slovenská filharmonie (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 8, s. 349–350).
Pospíšil, Vilém: Libuše k otevření Národního divadla (Hudební rozhledy 37, 1984, č. 2, s. 53–54).
Šifra Ps: Antonín Dvořák: Stabat mater, Slovenská filharmonie, dirigent Zdeněk Košler (Hudební rozhledy 37, 1984, č. 3, s. 141). (Recenze LP OPUS).
Pospíšil, Vilém: Obnovený Don Giovanni (Hudební rozhledy 38, 1985, č. 6, s. 262–263).
Havlík, Jaromír: Česká filharmonie s Isakadzeovou a Košlerem (Hudební rozhledy 39, 1986, č. 3, s. 113).
Černý, Miroslav K.: Hector Berlioz, Fantastická symfonie op. 14 (Hudební rozhledy 50, 1987, č. 5, s. 207–208). (Recenze LP Supraphon).
Dopis předsedovi vlády ČSSR Ladislavu Adamcovi (Hudební rozhledy 42, 1989, č. 2, s. 57–58).
Zapletal, Petar: Slovenská filharmonie (Pražské jaro 1989) (Hudební rozhledy 42, 1989, č 8, s. 346).
Dopis předsedovi vlády ČSSR Ladislavu Adamcovi (protest proti odkladu rekonstrukce Rudolfina) (Podepsáni národní umělec Zdeněk Košler, zasloužilý umělec Jiří Bělohlávek, zasloužilý umělec Vladimír Válek a další) (Hudební rozhledy 44, 1991, č. 5, s. 206).
Havlík, Jaromír: Česká filharmonie se Z. Košlerem a E. Leonskajovou (sic!, pozn. autora hesla) (Hudební rozhledy 44, 1991, č. 5, s. 206).
Pokora, Miloš: Vstupní a finální večer – rozpaky i nadšení (Hudební rozhledy 45, 1992, č. 7–8, s. 298–300).
Černý, Jiří: Domingo, Carreras, Pavarotti. (Recenze CD Philips–Supraphon) (Hudební rozhledy 47, 1994, č. 1, s. 47).
Králík, Jan: Košlerův Jakobín (Hudební rozhledy 47, 1994, č. 2, s. 21).
Černý, Jiří: B, Smetana, Libuše, Orchestr Národního divadla, dirigent Zdeněk Košler (Recenze CD Supraphon) (Hudební rozhledy 47, 1994, č. 4, s. 46).
Slavíková, Jitka: Český národní symfonický orchestr (Hudební rozhledy 47, 1994, č. 9, s. 26).
Slavíková, Jitka: Dvě otázky Zdeňku Košlerovi (Hudební rozhledy 47, 1994, č. 11, s. 13–14).
Štědroň, Miloš: Už více než století... (text k vydání nahrávky Zdeňka Košlera a České filharmonie – Smetana: Má vlast) (Hudební rozhledy 48, 1995, č. 3, s. 41). (pozn.: jde o odborně komentovaný inzerát).
Matzner, Antonín: B. Smetana: Má vlast, Česká filharmonie. Zdeněk Košler. (Recenze CD Bonton Classics) (Hudební rozhledy 48, 1995, č. 5, s. 44–45).
Matzner, Antonín: B. Smetana: Má vlast. Česká filharmonie, Zdeněk Košler (Hudební rozhledy 48, 1995, č. 5, s. 44–45). (Recenze CD Bonton Classics).
Smolka, Jaroslav: Protokol XX Pavel Bořkovec, Česká filharmonie, Zdeněk Košler (Recenze CD Panton) (Hudební rozhledy 48, 1995, č. 6, s. 47).
Autor neuveden: Za Zdeňkem Košlerem (Hudební rozhledy 48, 1995, č. 8, s. 25).
Slavíková, Jitka: Czech National Symphony Orchestra (Hudební rozhledy 48, 1995, č. 8, s. 36–37).
Košler, Zdeněk: O dirigentské škole (Hudební rozhledy, roč. 48, 1995, č. 9, s. 2–3). (Kapitola z připravované knihy Karla Boženka Zdeněk Košler dirigent.)
Zapletal, Petar: Smetana: Triumfální symfonie, Martinů: Koncert pro hoboj, Mozart: Koncertantní symfonie Es dur, K. 297b. Dirigenti Zdeněk Košler, Václav Neumann, Libor Pešek. (Recenze CD Supraphon Records) (Hudební rozhledy 48, 1995, č. 9, s. 40).
Králík, Jan: A. Roussel: Evocations, Le festin de l´araignée. Pražský filharmonický sbor, Česká filharmonie, Zdeněk Košler. (Recenze CD Supraphon) (Hudební rozhledy 48, 1995, č. 11, s. 42).
Zapletal, Petar: Koncert k poctě Zdeňka Košlera (Hudební rozhledy 48, 1995, č. 12, s. 11–12).
Pilka, Jiří a Boženek, Karel: Zdeněk Košler – Poselství (ICN Polyart, 1996).
Zapletal, Petar: Franz Schubert, Symfonie č. 2 a 6. Dirigent Zdeněk Košler. Komorní orchestr Národního divadla v Praze. (Recenze CD Kubešovo hudební vydavatelství) (Hudební rozhledy 50, 1997, č. 9, s. 44).
Černý, Miroslav K.: Hector Berlioz, Fantastická symfonie op. 14, Česká filharmonie, řídí Zdeněk Košler. (Recenze LP Supraphon) (Hudební rozhledy 50, 1997, č. 5, s. 207–208). .
Pokorný, Petr: V. Novák, The Storm (Bouře). Česká filharmonie, Zdeněk Košler. (Recenze CD Supraphon Records) (Hudební rozhledy 50, 1997, č. 4, s. 46–47).
Petar Zapletal
Datum poslední změny: 17.3.2009