Český hudební slovník osob a institucí

Janke, Zikmund

Janke, Zikmund (pseud. Dvorský),lékař, spisovatel, hudební publicista, narozen 24. 2. 1865, Dvůr Králové, zemřel 22. 12. 1918, Praha.

Promoval na Univerzitě Karlově (MUDr., odborný lékař chorob krčních, ušních, nosních a pro vady řeči), pracoval v Ostředku u Trhové Kamenice, trvale od 1899 v Praze. Hudebního dění se zúčastnil jako člen smíchovského pěveckého spolku Lukes, jako člen výboru Pěvecké obce české (1903, místostarosta 1905), jako jeden z hlavních organizátorů I. hudebního a pěveckého festivalu v Praze (1903–04), redaktor Věstníku pěveckého a hudebního (8, 1903 až 17, 1912) a Kalendáře pěvectva českoslovanského. Do věstníku přispíval kritikami, životopisy, nekrology, soupisy skladeb, pojednáními o organizačních apod. otázkách, zejména se věnoval problematice související s jeho lékařskou specializací. Některé příspěvky vycházely znovu v dalších ročnících: Když chraptíme (49, 1945, s. 74), Zpěváci a indisposice (50, 1946, s. 158), Něco o  lidském hlasu (52, 1948, s. 160). V Hudební revui (12, 1919, s. 168) vyšel článek O mutaci hlasové. Ke své problematice publikoval odborné knihy, mimo jiné Vady řeči a jak se jich chrániti (Praha 1900), Praktická cvičebnice a čítanka pro koktavé (Praha 1906), O rýmě, chrapotu a kašli (Praha 1907), Léčivá moc vod Luhačovských (Praha 1908); o hlasové hygieně přednášel i v různých hudebnických kurzech atp.

V muzikologické literatuře (Bohumír Štědroň a další) je připomínána jeho spoluúčast na vzniku libreta k opeře Leoše Janáčka Výlet pana Broučka na Měsíc (spolu se skladatelem, Karlem Maškem, Františkem Gellnerem, F. S. Procházkou, Jiřím Mahenem, Viktorem Dykem, Maxem Brodem). S Janáčkem se stýkal během svých letních působení v lázních Luhačovice, kde se mimo jiné zasloužil o stavbu divadla (1907–08); s Luhačovicemi jsou spjaty i některé z jeho početných literárních děl (hra Amandka a Aloiska, sbírka básní Plovoucí oblaka).