Český hudební slovník osob a institucí

Společnost Josefa Bohuslava Foerstra

Společnost Josefa Bohuslava Foerstra, z. s. (Foerstrova společnost), spolek propagující odkaz skladatele Josefa Bohuslava Foerstra a jeho současníků, zahájení činnosti 26. 6. 1919, Praha.

Společnost Josefa Bohuslava Foerstra (SJBF) byla založena (pod původním názvem Foerstrova společnost, FS) u příležitosti skladatelových šedesátin poté, co se po 25 letech pobytu v cizině (Hamburk, Vídeň) vrátil do nově vzniklé Československé republiky. Idea vzešla z velkolepě zorganizovaného Foersterova jubilea, jehož součástí byly koncerty České filharmonie, pěveckých sborů i komorních ansámblů, mimo jiné také premiéry skladatelových kantát Legenda a Mrtvým bratřím. Prvním předsedou Foerstrovy společnosti se stal Otakar Ostrčil, jednatelem Jindřich Hybler. Organizace si kladla za cíl „podporovati hudební umění, zvláště domácí“ pořádáním koncertů, přednášek a vydáváním hudebnin. Prvním vydavatelským počinem byla publikace klavírního výtahu Foerstrovy opery Debora a následovala další díla: z oper Srdce (klavírní výtah a partitura), Bloud (klavírní výtah), oratorium Svatý Václav (klavírní výtah), Te Deum (varhanní verze), z orchestrálních děl klavírní výtahy 3. a 5. symfonie, 2. houslového koncertu, Koncertu pro violoncello (čtyřruční klavírní výtah roku 1921 a partitura roku 1949), klavírní výtah suity Cyrano de Bergerac, čtyřruční klavírní výtah symfonické básně Jaro a touha, klavírní výtah kantáty Mrtvým bratřím, dále 3. klavírní trio, Fantazie pro housle a klavír, melodramy a sbory. Za spoluúčasti nakladatelství Emanuela Starého vydala Foerstrova společnost partitury Smetanova Pražského karnevalu, Ostrčilovy Symfonietty, jeho Klavírní suity a klavírního výtahu opery Legenda z Erinu, kantáty Vzkříšení Rudolfa Karla, dále díla Otakara Jeremiáše, Otakara Zicha, Jana Zelinky, Emila Františka Buriana, Jindřicha Hyblera atd. Po roce 1939 zůstalo pouze u nepravidelného vydávání Foerstrových děl. Foerstrova společnost byla také iniciátorem a spolupořadatelem jubilejních skladatelových oslav v sezoně 1929/30, jichž se zúčastnily další instituce a organizace včetně Pražské konzervatoře.

Po smrti Otakara Ostrčila a krátké stagnaci došlo roku 1938 k oživení činnosti, kdy se stal předsedou Josef Bartoš, jednatelem František Pala. V letech 1940–50 vycházely v redakci Josefa Bartoše Zprávy Foerstrovy společnosti. Roku 1949 uspořádala Foerstrova společnost u příležitosti skladatelových devadesátin ve spolupráci s Uměleckou besedou jubilejní výstavu a podílela se na vydání jubilejního sborníku Josef Bohuslav Foerster – život a dílo (Praha: Orbis 1949). V letech 1953–55 zastával funkci předsedy Foerstrovy společnosti Metod Doležil, jeho nástupcem se stal Josef Plavec. Roku 1959 získala Foerstrova společnost jako své působiště bývalý refektář fary kostela svatého Vojtěcha, kde pořádala koncerty a přednášky; pravidelné sobotní podvečery se zde konaly ještě počátkem 80. let.

Během posledního půlstoletí prodělala Foerstrova společnost personální i právní změny. Po smrti Josefa Plavce (1979) se stal jejím předsedou Radomír Melmuka. V letech 1982 se začlenila do České hudební společnosti. Roku 1994 byl předán archiv Foerstrovy společnosti do hudební sbírky Národního muzea – Českého muzea hudby. V březnu 2007 se společnost znovu osamostatnila a transformovala v občanské sdružení pod názvem Společnost Josefa Bohuslava Foerstra (SJBF). Významnou oporou činnosti Společnosti Josefa Bohuslava Foerstra byla až do své smrti roku 2012 Míla Smetáčková jako místopředsedkyně. Roku 2009 uspořádala Společnost Josefa Bohuslava Foerstra mezinárodní konferenci Josef Bohuslav Foerster na prahu 21. století, z níž vyšel sborník abstraktů (v češtině a angličtině) se zvukovým záznamem referátů na CD.

Roku 2012 přišla Společnost Josefa Bohuslava Foerstra o své sídlo na faře kostela sv. Vojtěcha a z důvodu rekonstrukce fary musela uvolnit Foersterovu síň. Od března 2013 do dubna 2014 stála v čele Společnosti Josefa Bohuslava Foerstra Jana Fojtíková. Hledání nového sídla, vytvoření stanov odpovídajících novému občanskému zákoníku (89/2012 Sb.) a přeregistrování na zapsaný spolek (z. s.) bylo úkolem nového vedení spolku, jehož předsedkyní se stala roku 2014 Olga Černá. Sídlem Společnosti Josefa Bohuslava Foerstra je v současné době Kabinet hudební vědy Etnologického ústavu Akademie věd ČR.

I za ztížených podmínek, kdy musí Společnost Josefa Bohuslava Foerstra pro své akce vyhledávat náhradní prostory, a při úbytku členské základny, se dále snaží vyvíjet činnost. Dne 26. března 2016 uvedla v Praze světovou premiéru Foerstrova melodramu Člověk a smrt, následujícího roku vydala faksimile Foerstrových Dvou vánočních písní, roku 2017 uspořádala putovní výstavu o skladatelově životě a díle v české, německé a anglické verzi, uskutečňuje přednášky atd. Kromě osobnosti a díla Josefa Bohuslava Foerstra věnuje pozornost také dalším tématům souvisejícím se skladatelovým působením a jeho dobou. Členskou základnu Společnosti Josefa Bohuslava Foerstra tvoří kromě českých zájemců o Foerstrovo dílo také občané Švýcarska, Spolkové republiky Německo, Dánska a Rakouska.