Český hudební slovník osob a institucí

Pokorný, Václav

Pokorný, Václav, skladatel, aranžér, překladatel, lékárník a vojenský důstojník, narozen 26. 7. 1918, Příbor, zemřel 11. 7. 2011, Praha.

Narodil se do rodiny s lékárnickou tradicí. Od raného dětství hrál na klavír, věnoval se improvizaci a harmonizaci písní. Během studia na gymnáziu v Příboře se seznámil se skladatelem a aranžérem Zdeňkem Petrem, začal komponovat vlastní písně a upravoval zejména písně Jaroslava Ježka. Po ukončení gymnázia (maturita 1937) započal praxi v lékárně svého otce a studoval farmacii na Univerzitě Karlově (titul PhMr., 1946). Hudební teorii studoval soukromě u Jana Kapra a Jana Rychlíka. Na přání svého otce zůstal v oboru lékárnictví, profesionálním hudebníkem se nikdy nestal. Od poloviny 30. let společně se Zdeňkem Petrem aranžoval, skládal a dělal tiskové úpravy pro orchestr Rudolfa Antonína Dvorského Melody Boys, který jako první uvedl foxtrot Krásně je v létě (1935). Během druhé světové války byl Václav Pokorný nucen přerušit studium, pracoval jako asistent v lékárnách na Staré poště na Strossmayerově náměstí v Praze, v Příboře, Krnově a Bílovci. V Příboře za války sestavil vokální kvarteto, ve Studénce taneční kapelu a začal spolupracovat s orchestrem Karla Vlacha.

Po druhé světové válce nastoupil do vojenské služby v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, odkud byl převelen do Kroměříže. Po vojně vytvořil na gymnáziu v Příboře vokální kvintet Milé dítky. Řídil školní taneční orchestr, se kterým v roce 1948 získal první místo v okresním kole (Nový Jičín) a druhé místo v krajském kole (Ostrava) v Soutěži tvořivosti mládeže s úpravami písní Jaroslava Ježka. V roce 1949 uskutečnil s Borisem Hajdůškem a příborskými ochotníky projekt Divotvorný herec. V roce 1951 byl na základě branného zákona povolán znovu k výkonu vojenské služby, tentokrát do Opavy, kde spolupracoval s místní kapelou (1951–53). Z Opavy byl převelen do Prahy, kde vedl dívčí sbor v Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích (1953–56). Později byl převelen do Hostivice u Prahy (1956–71), zpět do Střešovic a nakonec na Ministerstvo národní obrany do Dejvic (podplukovník). Během působení v Hostivici spolupracoval s redakcí Bedřicha Nikodéma. Od roku 1956 vytvářel aranžmá pro nový orchestr Karla Krautgartnera a v šedesátých letech spolupracoval s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu. V roce 1957 získal druhou cenu v rozhlasové soutěži za píseň Velký a malá. Po ukončení služby v armádě se stal civilním zaměstnancem vojenské správy na Velitelství železničního vojska v Praze (1976), kde upravoval skladby pro amatérský dechový orchestr lokomotivního depa a po smrti kapelníka převzal jeho funkci. U železničního vojska spolupracoval také s olomouckým amatérským superbigbandem (do roku 1983). V roce 1984 se podílel na natáčení pořadu o Jaroslavu Ježkovi v Československé televizi Ostrava. Po posledním angažmá v Ústředním vědecko-informačním středisku armády v Praze, kde působil jako překladatel, odešel roku 1986 do důchodu.

Byl autorem řady swingových skladeb, které získaly širokou popularitu (například Říkej mi to potichoučku, Šumění deště, Chladné polibky). Vlastní písně a desítky skladeb jiných autorů upravoval pro sólový zpěv s doprovodem klavíru, kytary, akordeonu nebo jazzového orchestru, pro čtyři mužské hlasy nebo dva ženské a dva mužské hlasy. Jeho skladby vydával do roku 1948 Rudolf Antonín Dvorský, později vycházely ve Státním hudebním vydavatelství v Praze. Od šedesátých let vytvářel tisková aranžmá do edic Klub moderní taneční hudby, Taneční série Panton (se Zdeňkem Krotilem), Malý taneční soubor vydavatelství Supraphon (do roku 1990) a pro televizní soutěž Hledáme písničku pro všední den. Po odchodu do důchodu spolupracoval s řadou kapel, komorních souborů (například Causa Bibendi – Česká swingharmonie, Fun Trio, Eve Quartet, Rubin Quartet 3+1, Okteto českých filharmoniků), pěveckých sborů a zejména s kapelníkem Václavem Markem a jeho kapelou Blue Star, která natočila k Pokorného devadesátým narozeninám CD s jeho skladbami Několik přání. Velká část skladatelovy hudební pozůstalosti je uložena v archivu Václava Marka. Syn Václava Pokorného Petr Pokorný (Kulich) působí jako kytarista v kapele ETC Vladimíra Mišíka a vnuk Jiří Mittner vystudoval skladbu na Pražské konzervatoři.