Macháň, Karel Antonín
(Mahan; Machan)
Charakteristika: Hudebník, pedagog, publicista, skladatel
Datum narození/zahájení aktivity:28.3.1867
Datum úmrtí/ukončení aktivity:0.0.1935po?
Text
Macháň, Karel Antonín, narozen 28. 3. 1867, Holice, Pardubický kraj, datum a místo úmrtí neznámé, pravděpodobně 1935, český hudebník, pedagog, folklorista a skladatel.
Studoval gymnázium ve Vysokém Mýtě (1880–1884), hudbě se učil u svého strýce Laxara, kapelníka v Rovné. Studium na pražské varhanické škole ani konzervatoři nedoloženo. Přechodně pobýval v klášteře Milosrdných bratří ve Vídni a prošel vojenskou službou u 40. pěšího pluku rakouské armády (1885). Hudební praxi získal u vojenské kapely v Petrovaradíně (1887–1888). Dále působil u vojenské kapely Moravského pluku a jako učitel hudby na gymnáziu v srbské Niši (1889).
Od roku 1891 pobýval v Bulharsku, nejprve v letech 1891–94 a znovu v letech 1897–98 ve městě Silistra, kde učil na Pedagogické škole, vyučoval hudbě a začal se studiem bulharské lidové hudby. Publikoval svůj první článek Naše písně ve Sborníku lidové narodni umotvorenija, nauka i kniznina (Sofia 1894), psal kritiky a eseje o aktivitách vojenských hudebních kapel, o lidové hudbě, hudební pedagogice, založil pěvecké sbory a pořádal koncerty. Ve spolupráci s Nikolou Babachevem vydával od roku 1894 první bulharské hudební periodikum Kaval (do čísla 6). V letech 1894–96 působil jako učitel hudby v Pedagogické škole ve městě Lom Palanka, řídil školní sbor a orchestr, do programů zařazoval i vlastní kompozice. Vydal svou první učebnici hudby pro pedagogické školy, teologické semináře, vyšší ročníky mužských a ženských středních škol a pro samostudium (část 1-2, Russe, 1895–96). V roce 1896 inicioval založení místní hudební společnosti, která sdružovala všechny lokální hudební soubory. V roce 1897 ho oslovila redakční rada projektu Bulharská vlast, aby zpracoval monografii věnovanou bulharské lidové hudbě ve třech částech: a/ Lidové melodie, b/ Lidové hudební nástroje, c/ Lidoví zpěváci.
Dále Macháň působil na Pedagogické škole v městě Šumen (1898–99), kde se opět aktivně podílel na rozvoji místní hudební kultury, založil chrámový sbor a napsal studii Liturgie, ze které se zachoval jen fragment. Komponoval pro sbor a pro mládež a podle místního tisku usiloval o provedení své operety Horo. V roce 1899 byl zvolen zástupcem Filharmonické společnosti transylvánského Hermannstadtu (dnes Sibiu, Rumunsko) v Umělecké Besedě v Praze. Ve stejném roce krátce působil jako učitel hudby na vyšší dívčí škole ve Varně a poté v letech 1899–1901 na Pedagogické škole v Kyustendilu, kde také vedl pěvecký sbor a orchestr a podílel se na organizaci pěveckého sdružení, ze kterého v roce 1910 vznikl sbor Kaval. V Kyustendilu publikoval první slovník bulharské hudby (1901). Uspořádal výjezd učitelů a žáků do ruského Dyakova včetně setkání s biskupem Josipem Strossmeierem (1900) a výjezd učitelů do Prahy (jaro 1901).
V letech 1901–02 žil s rodinou v Sofii, obnovil vydávání periodika Kaval (ročník II, č. 1-13), pokračoval ve studiích bulharské lidové hudby. Dle dobového tisku byly v Sofii koncertně provedeny části jeho operety Horo (červen 1902) a také v Sibiu v Rumunsku (duben 1902). Její nastudování připravil v Německém divadle v Brně (1902, neuskutečněno). V roce 1902 vydal první bulharskou učebnici hry na kytaru. Inicioval sestavení orchestru, který navštívil Rusko v rámci mise společnosti Červený kříž a koncertoval v Oděse, aby získal finanční prostředky pro makedonské uprchlíky v Bulharsku (1902). Po roce 1902 opustil Bulharsko. V roce 1903 se pokusil o návrat a nastoupil na místo dirigenta v divadle "Slza a smích" v Sofii. Informace o jeho následném pobytu v Rusku vycházejí z informací od bratra Františka. Sloužil jako brigádní kapitán v Čardžuji v Turkestánu (1906), v Moskvě získal osvědčení pro výuku němčiny (1908), byl oblastním kapitánem Turkestánského vojenského okruhu v Kokanu (1909, dle ČSHS). Před první světovou válkou a během ní pobýval v Tiflisu (dnes Tbilisi, Gruzie), kde působil jako učitel němčiny. V letech 1911–1916 publikoval jako G. A. Machan články v místních novinách Kavkaz. Poté zprávy o něm mizí a v roce 1935 pracoval v moskevském rozhlase.
Dílo
Dílo hudební (výběr):
Horo. Opereta na text Kirila Hristova. Fragmenty publikovány v příloze časopisu Kaval: I. Solo i duet na horovodeza i izvodchiikata. Iz operetata “Horo” ot K. Machan, II. hor ot mechanata (Kaval, Sofie 25. 4. 1902, č. 12/13).
Pochod II. jezdeckého pluku, op. 26, pro orchestr (vyd. Fr. A. Urbánek, Praha 1896).
Na sedjanka, Svjati Boze, dva sbory na bulharské texty (Archiv města Plzně HU 4294).
P’lnata luna, píseň pro baryton a klavír (Illustration-Svetlina, roč. VIII, čís. 5/6, 9, Plovdiv 1898).
Makedonez, pro smíšený sbor (Illustration-Svetlina, roč. IX, čís. 13, 14, Plovdiv 1899).
Sin mama si duma, pro smíšený sbor a klavír (Illustration-Svetlina, roč. X, čís. 3, 5, Plovdiv 1900).
Na sedjanka, kytice lidových písní (Kaval, roč. 2, Sofie 1901/2, č. 1).
Svjati Boze, pro smíšený sbor (Kaval, roč. 2, Sofie 1901/2, č. 1, supplement).
Slomeni mechti, pro vokální kvartet (Kaval, roč. 2, Sofie 1901/2, č. 4, supplement).
Pridite poklonimsja, pro smíšený sbor (Kaval, roč. 2, Sofie 1901/2, č. 5, supplement).
Marche caracteristique Bulgare, op. 69, pro klavír (Kaval, roč. 2, Sofie 1901/2, č. 5/6, supplement).
Esenni t’zbi, pro smíšený sbor (Kaval, roč. 2, Sofie 1901/2, č. 6/7, supplement).
Pei mi dusho, pro mužský sbor (Kaval, roč. 2, Sofie 1901/2, č. 9/10, supplement).
Otza i sina, pro smíšený sbor (Kaval, roč. 2, č. 9/10, Sofie 1901/2, č. 9/10, supplement).
Osogovsko kokiche, waltz pro kytaru (Kaval, roč. 2, Sofie 1901/2, č. 11, supplement).
Dílo literární:
Knihy:
Krat’k muzikalen rechnik (vyd. P. M. Bazaitov, Plovdiv 1901).
Vestnik Kaval, I, č. 1–14 (Silistra-Lom 1894–1895). Redaktor a vydavatel: Karel Machan (a Nikola Babachev, č. 1-6), digilib.nationallibrary.bg:8082/show-mu?id=184.
Vestnik Kaval, II, č. 1–13 (Sofie 1901–1902). Redaktor a vydavatel: Karel Machan, digilib.nationallibrary.bg:8082/show-mu?id=184.
Studie, stati, články:
Nashite napevi. Sbornik za narodni umotvorenija, nauka i kniznina. Kniga X. (Sofie 1894, s. 221–235).
Perso-Arabski motivi v Balgarskite napevi (Balgarski pregled II, Sofie 1895, č. 8, s. 90–96).
Gaidata v nashite napevi (Balgarski pregled II, Sofie 1895, č. 9, s. 200–205).
Badeshteto na Yugoslavskata muzika (Balgarski pregled III, Sofie 1896, č. 4, s. 50–55).
Vizantijska muzika (Balgarski pregled III, Sofie 1896, č. 6, s. 82–89).
Malko horeografija ot Lomsko i Vidinsko (Balgarski pregled IV, Sofie 1897, č. 7, s. 39-46).
Ot kade proishozdat osobenite zakjuchenija na nashite napevi (Balgarski pregled VI, Sofie 1899, č. 1, s. 80–84).
Nashite vojenni muziki (Vojenni vesti VII, Sofie 1898, č. 129, s. 4–7).
Peeneto v srednite uchilishta i novija zakon (Uchilishten pregled V, Sofie 1901, č. 9, s. 759–763).
Muzikata v nashite sredni uchilishta (Uchilishten pregled II, Sofia 1897, č. 7).
Еkskursija na uchenizite ot Lomskoto pedagogichesko uchilishte v juzna Ungaria (Progress, T. Pazardjik, 1896, V b, s. 57–58).
Tazgodishnata ekskurzija na uchenizite ot Silistrenskoto pedagogichesko uchilishte (Uchilishten pregled III, Sofie 1897, s. 815–829).
Kjustendilskite uchenizi pri Shtrosmajera. Literaturno-nauchen sbornik, izdava se v polza na „Druzestvoto za podpomagane na bedni uchenizi“ pri Kjustendilskoto pedagogichesko uchilishte (izdatelstvo G. Dulgerovi, Kjustendil 1900, s. 158–168).
Články v periodiku Кavkaz, Tiflis (Tbilisi, Gruzija), Ezednevnaja literaturno-politicheskaja gazeta. Tipografija Kanzeljarija Namestnika Ego Imperatorskogo Velichestva na Kavkas. Godina 1911 – 1916.
Didaktická literatura:
Uchebnik po muzika. Za pedagogisheskite uchilishta, duchovnite seminarii, m’zki i zenski gimnazii i za samouchenije. Chast 1-2 (vyd. St. Iv. Roglev, 1895–1896).
25 dvuglasni pesni za osnovnite uchilishta (Plovdiv 1897).
Krat’k uchebnik po muzika. Za srednite m’zku i devicheski uchilishta. Klas I (vyd. Edinstvo, Sofie 1898).
Krat’k uchebnik po muzika. Za srednite m’zku i devicheski uchilishta. Klas II (vyd. Br. Kravarevi, Plovdiv 1898).
Krat’k uchebnik po muzika. Za srednite m’zku i devicheski uchilishta. Klas III (vyd. Br. Kravarevi, Plovdiv 1898).
Krat’k uchebnik po muzika. Za srednite m’zku i devicheski uchilishta. Klas IV i V (vyd. Br. Kravarevi, Plovdiv 1900).
Uchebnik po Zigulka. Chast 1. Za I. kurs pri m’zkite i devicheski pedagogicheski uchilishta i duchovnite seminarii. Chast 2. Za II. kurs pri m’zkite i devicheski pedagogicheski uchilishta i duchovnite seminarii (Plovdiv 1897–1898).
Uchebnik po Kitara. Chast 1 (Sofie 1902).
LiteraturaI. Lexika
OSN.
ČSHS.
Kamburov, Ivan: Iljustrovan muzikalen rechnik (Sofie 1933).
Enziklopedija na balgarskata muzikalna kultura (Sofie 1967).
Enziklopedija Balgaria (Sofie 1978–1988, sv. 1–6).
Enziklopedichen rechnik KJUSTENDIL A-JA (Sofie 1988).
Hladík, Рavel; Kment, Miloslav: Holice: historický lexikon 1336–2001 (Holice 2002).
Enchev, Encho: Silistrenska enziklopedija (Silistra 2008).
II. Ostatní
Druhá výroční zpráva obecního gymnázia ve Vysokém Mýtě za školní rok 1880–1881 (Vysoké Mýto 1881).
Třetí výroční zpráva obecního gymnázia ve Vysokém Mýtě za školní rok 1881–1882 (Vysoké Mýto 1882).
Čtvrtá výroční zpráva obecního gymnázia ve Vysokém Mýtě za školní rok 1882–1883 (Vysoké Mýto 1883).
Pátá výroční zpráva obecního gymnázia ve Vysokém Mýtě za školní rok 1883–1884 (Vysoké Mýto 1884).
Zprávy o činnosti Umělecké besedy ve správním roce 1899 (Umělecká beseda 37, 1899, č. 1, s. 60).
Karel Machan e izbran za pocheten chlen i patron na muzikalnoto druzestvo „Kaval“ (LOM 1900).
Anonym: První bulharská opera (Zvon 2, rubrika Týden, 1902, č. 47, s. 659–660),
Karel Machan e napisal operata „Horo“, kojato shte bade izpalnena ot studenti na Velikden. Prevedena e na nemski ot nemskija poet fon Sachsenheim i dadena na „Nemskija teatar“ v Brun (Kaval, Sofie 1902, č. 9/10, s. 59).
Saobshtenije, che operata „Horo“ shte bade iznesena prez may (Kaval, Sofie 1902, č. 12/13, s. 79).
Anonym: Muzikalno utro [otziv za izpalnenieto na opernata szena „Horo“ – tekst ot Kiril Hristov, muzika Karel Machan] (Bulgaria, Sofie, 25. června 1902, s. 510).
Bakardžiev, Gеorgi Nikolov: Čech v Bulharsku (Praha 1937).
Balareva-Gateva, Agapia: Кarel Machan. Monografichna studia (in: Bujletin na Instituta po Muzika, sv.I, Izdatelstvo na Balgarskata Akademija na naukite, s. 31–71, Sofia 1959).
Petrov, Stoyan: Ocherzi po istoria na balgarskata muzikalna kultura, sv. I (Sofie 1959).
Apostolov, Peter: Muzikalnija zivot v grad Lom (in: 100 godini kulturen zivot v grad Lom, Nauka I Izkustvo, Sofie 1961, s. 229–279).
Markl, Jaroslav: Bulharský hudební folklór I. (Historický vývoj a struktura) (Český lid 59, 1972, č. 3, s. 162–176).
Markl, Jaroslav: Bulharský hudební folklór II. (Druhy písní, interpreti a nástrojová hudba) (Český lid 60, 1973, č. 1, s. 15–30).
Markl, Jaroslav: Bulharská hudební folkloristika (Národopisné aktuality 10, 1973, č. 4, s. 253–264).
Krastev, Venelin: Ocherzi po Istorija na balgarskata muzika (Sofie 1977).
Memorialna plocha za spisanije „Kaval“ (Silistra 1979).
Videnov, Angel: Ocherzi po Istoria na muzikata v Shumen sled Osvobozdenijeto (Shumen 1980).
Saidov, Mehmedemin: Shumen go pomni. 125 godini ot rozdenijeto na Karel Mahan (Shumenska zarja 105, 10. Septemvri 1992, Shumen, č. 3).
Valčinova-Čendova, Elisaveta: Čeští hudebníci a bulharská hudební kultura. Od poloviny 19. století do dvacátých let 20. století (Hudební věda 35, Praha 1998, č. 3, s. 240–263).
Toncheva, Elena: Chehite i Balgarskata muzikalna kultura. Kulturnata integrazija mezdu Chehi i Balgari v Evropeiskata tradizija. VII ljatna nauchna sreshta (Sofie 2000, s. 19–32).
Hlebarov, Ivan: Novata balgarska muzikalna kultura. Izsledvane v dva toma. Sv. I: 1878-1944 (Sofie 2003).
Černý, Marcel; Hronková, Danuše (eds.): Úloha české inteligence ve společenském životě Bulharska po jeho osvobození. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference (Praha 2008).
Baeva, Iskra: Češkijat prinos v modernizacijata na nova i s'vremenna B'lgarija (in: Úloha české inteligence ve společenském životě Bulharska po jeho osvobození. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Praha 2008, s. 20–31).
Georgieva, Stefanka: Karel Machan i negovija vestnik „Кaval” (diskursi kam istorijata na Juznoslavjanskite muzikalni i kulturni vrazki ot kraja na 19. i nashaloto na 20. vek). Proletni akademichni chetenija 2012 (Nazionalna muzikalna akademija, 9. března 2012, Sofie 2012, s. 52–66).
Zeman, Pavel: Učebnice českých učitelů v Bulharsku: 80. a 90. léta 19. století (Studia Ethnologica Pragensia, Praha 2016).
Minčev, Еmil. Česká komunita v Sofii od osvobození Bulharska v roce 1878 do konce druhé světové války. Dějiny, procesy, osobnosti, společenský a každodenní život (Dizertační práce. Ústav historických věd, Filozofické fakulta, Univerzita Pardubice 2016).
Filatelisti otbeljazaha s plik jubileja na spisanije „Кaval“ (Silistrenska tribuna VІІ, N 26, 11. července 2019, s. 3).
ArchivalieZentralen darzaven archive, Sofia (pismo na Mahan do Kiril Hristov, 14. 05. 1935, ZDA, f. 131K, opis 2, archivna ediniza 261, 2 lista).
Stefanka Georgieva
Datum poslední změny: 10.2.2025