(Vohnout)
Charakteristika: Výtvarník, literát, novinář, textař a skladatel
Datum narození/zahájení aktivity:19.12.1906
Datum úmrtí/ukončení aktivity:12.12.1984
Text
Voborský, František, výtvarník, literát, novinář, textař a skladatel, narozen 19. 12. 1906, Hroby (Radenín), zemřel 12. 12. 1984, Praha.
Vystudoval reálné gymnázium. Titul akademický malíř získal po studiu v Praze. Za první republiky se živil jako malíř, ilustrátor, písničkář, skladatel a spisovatel (mimo jiné autor originální komiksové postavy Pepiny Rejholcové). Byl členem Uměleckého sdružení Praha (Myslbek). Jeho hudební, literární a výtvarné dílo je rozsáhlé. Spolupracoval s řadou dalších význačných českých umělců – např. s Erno Košťálem (pozoruhodné jsou jejich společné hudební pohádkové příběhy pro děti), Jaroslavem Jankovcem či Járou Kohoutem (v jeho Divadle Járy Kohouta dělal ve třicátých letech výpravu a navrhoval kulisy).
Za nacistické okupace byl za svou provokativní protiněmeckou činnost (mimo jiné vydání vlasteneckého pochodu Červená barva, bílá nebo výzdoba pražské vinárny U Kohouta národními motivy a také za autorství textu písně Chaloupky pod horami) přinucen spolupracovat s nacistickým režimem. Kreslil pod autorskými značkami „VOBO“ nebo „EFVÉ“ a „CEPS“ zesměšňující karikatury spojeneckých státníků (otiskovány převážně v listech České slovo, Národní politika, A-Zet, Polední list, Árijský boj, Vlajka) a napsal jeden politický rozhlasový skeč (společně se zaprodaným žurnalistou Ladislavem Fialkou: Letem celým světem. Pásmo politického humoru, resp. jednu z jeho částí – vložku Páni vzduchu).
Voborského tvorba politických karikatur v letech 1941–43 byla natolik rozsáhlá, že se stala po válce předmětem jeho zatčení, obvinění z kolaborace a následného vyšetřování Mimořádným lidovým soudem. Svaz českých novinářů jej vyloučil ze svých řad v dubnu 1946. Ještě předtím, dne 18. července 1945 byl vyloučen ze Svazu českých výtvarných umělců. Přesto, že jeho píseň Chaloupky pod horami vysílal od 8. května 1945 každodenně rozhlas – a stala se tak jakousi lidovou hymnou manifestující národní soudržnost národa – byl nakonec František Voborský dne 7. června 1946 za svou prokázanou kolaboraci odsouzen k trestu 25 let těžkého žaláře a ke ztrátě občanské cti do konce života. Rozsudek si odpykával v nucených pracovních oddílech, mimo jiné v Jáchymově a ve věznici v Plzni na Borech. V roce 1954 mu byl ze zdravotních důvodů prezidentem republiky prominut zbytek trestu a byl propuštěn. Hudební tvorba mu byla z ideologických důvodů zakázána. Po nepřijetí do redakce časopisu Dikobraz se věnoval malířství jen sporadicky. Angažoval se v prosovětském spolku Vděčnost. Po srpnových událostech roku 1968 byl údajně politicky perzekuován. Zemřel v zapomnění, týden před svými 78. narozeninami v Praze.
Dílo
Dílo hudební (výběr):
Voborský, František – Kovářík, Ferry: Jen v Holly-woodu je štěstí mé (pochodová písnička), (Ferry Kovářík, Praha 1928);
Voborský, František – Ecker, František: Bílá střemcha (polka) (Mojmír Urbánek, Praha 1933);
Voborský, František – Ecker, František: Já svoje srdíčko nezahodím (E. J. Rosendorf, Praha 1933);
Voborský, František – Ecker, František: Režný pytlík ovsa (polka) (Mojmír Urbánek, Praha 1933);
Voborský, František – Ecker, František: Ty mně nesmíš vynechávat (polka) (Mojmír Urbánek, Praha 1933);
Voborský, František – Košťál, Erno: Červená Karkulka. Pohádka pro klavír ve snadném slohu (K. J. Barvitus, Praha 1933);
Voborský, František – Košťál, Erno: Když byla Pepinka malinká. Osm dětských skladbiček pro klavír na dvě ruce ve velmi snadném slohu (Mojmír Urbánek, Praha 1933);
Voborský, František: Má milá, už jsem v tom / Ten náš starosta (vojenský pochod) (Mojmír Urbánek, Praha 1933);
Voborský, František: Má zlatá Madlenko! (vojenský pochod) (Mojmír Urbánek, Praha 1933);
Voborský, František: Půlnoční růže (valčík) / Mládí, kam jsi prchlo? (Mojmír Urbánek, Praha 1933);
Voborský, František – Poncar, Josef: Kdo jednou miloval / Nad lesy měsíček stál (E. J. Rosendorf, Praha 1934);
Voborský, František – Kovářík, Ferry: Zlaté kapradí / Nikdo ti nenahradí (valčík) (Ferry Kovářík, Praha 1934);
Voborský, František – Dalecký, Josef: Bez chleba, valčíková píseň (E. J. Rosendorf, Praha 1935);
Voborský, František – Dalecký, Josef: Kunratický mlýn (valčík) (Ferry Kovářík, Praha 1935);
Voborský, František – Dalecký, Josef: Šumařovo dítě (valčík) (Ferry Kovářík, Praha 1935);
Voborský, František: Já mám ráda šoféra! (foxpolka) (Grando, Praha 1935);
Voborský, František: Šípkový keříček / Jen si vzpomeň na své mládí (polka) (Ferry Kovářík, Praha 1935);
Voborský, František – Dalecký, Josef: Bílá paní (rejholcovská polka) (J. Švehla, Praha 1936);
Voborský, František – Dalecký, Josef: Utíká to, utíká / Odpusťme si, co jsme si (polka), (Ferry Kovářík, Praha 1936);
Voborský, František – Dalecký, Josef: Rejholcovská polka / Selská polka (J. Švehla, Praha 1936);
Voborský, František: Bílý holoubek (valčík) (Grando, Praha 1936);
Voborský, František: Růžový obláček (valčík) (R. A. Dvorský, Praha 1936);
Voborský, František – Poncar, Josef: Křišťálové květy / Já už to vím (E. J. Rosendorf, Praha 1937);
Voborský, František – Řehoř, Josef: Zůstaň, děvče krásné (polka) (Grando, Praha 1937);
Voborský, František: Včelička (valčík) (E. J. Rosendorf, Praha 1937);
Voborský, František: Ty moje skleničko s pěnou (valčík) (Mojmír Urbánek, Praha 1937);
Voborský, František – Dalecký, Josef: Dneska né (Tam u naší kapličky), (Ferry Kovářík, Praha 1938);
Voborský, František – Dalecký, Josef: Kováři, kováři (valčík) (Ferry Kovářík, Praha 1938);
Voborský, František – Košťál, Erno: Sedm havranů. Pohádka o 8 obrazech pro klavír na dvě ruce ve snadném slohu (K. J. Barvitus, Praha 1938);
Voborský, František – Košťál, Erno: Loupežníci a zvířátka. Pohádka pro klavír (K. J. Barvitus, Praha 1939);
Voborský, František – Dalecký, Josef: Volám tě, moje mládí (valčík) (J. Švehla, Praha 1939);
Voborský, František – Dalecký, Josef: Chaloupky pod horami (J. Švehla, Praha 1939);
Voborský, František – Dalecký, Josef: Převozníček (polka) (Grando, Praha 1939);
Voborský, František – Dalecký, Josef: Červená barva, bílá (pochod) (J. Švehla, Praha 1940);
Voborský, František – Dalecký, Josef: Já ti za to ručím (polka) (J. Švehla, Praha 1940);
Voborský, František – Dalecký, Josef: Poslední přání (valčík) / Až já budu muset umřít (Melantrich, Praha 1940);
Voborský, František – Košťál, Erno: Zvířátka si zpívají. Osm dětských skladbiček pro klavír na dvě ruce s podloženým textem ve snadném slohu (L. Hnyk, Hradec Králové 1940);
Voborský, František – Bartovský, Josef: Děti dětem. Pět malých melodeklamací (K. J. Barvitus, Praha 1941);
Voborský, František – Košťál, Erno: Loutkové divadélko. Hudební pohádka. Sedm skladeb pro piano na dvě ruce ve snadném slohu (K. J. Barvitus, Praha 1941);
Voborský, František: Potulný muzikant (valčík) (J. Švehla, Praha 1941);
Voborský, František: Pojď panenko s námi! (trampská píseň) (J. Švehla, Praha 1941);
Voborský, František – Košťál, Erno: Perníková chaloupka. Pohádka o 8 obrazech pro klavír ve snadném slohu (K. J. Barvitus, Praha 1941; Supraphon, Praha 1971);
Voborský, František: Tuny Tany Bill (cowboyská píseň) (J. Švehla, Praha 1941);
Voborský, František – Košťál, Erno: Zoologická zahrádka. Devět skladeb pro klavír na dvě ruce ve snadném slohu (K. J. Barvitus, Praha 1942).
LiteraturaI. Lexika
Toman, Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců. Sešit č. 13 (Ostrava 1994).
II. Ostatní
Švandrlík, Miloslav: Ještě máme, co jsme chtěli (Praha 1991, s. 12–14).
Žitný, Radek: Protektorátní rozhlasový skeč aneb Jak zlomit vaz (nejen) králi komiků (Praha 2010).
ArchivalieArchiv Ministerstva vnitra Praha. Fond č. 301, signatura 301-91-1.
Státní oblastní archiv v Praze. Fond Mimořádný lidový soud Praha, signatura Ls XII 964/47.
Radek Žitný
Datum poslední změny: 23.12.2012