Charakteristika: Dirigent, rozhlasový pracovník, skladatel a vojenský kapelník
Datum narození/zahájení aktivity:9.6.1882
Datum úmrtí/ukončení aktivity:17.12.1942
Text
Holeček, Bedřich, dirigent, rozhlasový pracovník, skladatel a vojenský kapelník, narozen 9. 6. 1882, Praha, zemřel 17. 12. 1942, Brno.
Absolvoval gymnázium a kadetní školu v Křiževaci (Chorvatsko), v období 1896–1900 studoval na Záhřebské konzervatoři hru na housle. Pak působil jako houslista a kapelník u divadla v Záhřebu (1900–02, 1904–05, 1906–07), v Brně (1902–1904, 1907–08), v Pardubicích (1905–06), v pražském Národním divadle (1908) a v Městském divadle na Královských Vinohradech (do 1913). Roku 1915 byl jmenován ředitelem opery v Sarajevu. V období první světové války byl kapelníkem vojenské hudby pěšího pluku 58 v polském Lublinu (1915–18). Po vzniku republiky se vrátil do Prahy a znovu stanul v čele orchestru vinohradského divadla. Pak opět vstoupil do služeb armády a v letech 1919–20 zastával funkci kapelníka posádkové hudby Banské Bystrice (od roku 1920 hudba pěšího pluku 26). Zde sestavil divadelní sdružení a připravil k provedení dvě operety a operu. Mezi lety 1921–24 stál v čele hudby pěšího pluku 25 v Lučenci. Pak se vrátil zpět do civilního života a stal se zástupcem a brzy šéfem opery Slovenského národního divadla v Bratislavě (1924–27). Osvědčil se jako výborný operní dirigent. Řídil opery Giuseppe Verdiho, zvláště Aidu (6. 9. 1924), Bedřicha Smetany (Dalibor 30. 9. 1924, Dvě vdovy 10. 10. 1924), Antonína Dvořáka (Čert a Káča, 26. 9. 1926), Zdeňka Fibicha (Šárka, 15. 2. 1924) a z ruských autorů zvláště Pjotra Iljiče Čajkovského (Piková dáma, 19. 1. 1927). Po nástupu Oskara Nedbala se stal šéfem opery Východoslovenského národního divadla v Košicích (1927–28). Roku 1929 přišel do Československého rozhlasu v Praze. Po pěti letech byl jmenován ředitelem stanice v Košicích. Zde založil a vedl Košickou filharmonii (1934). Za okupace působil nejprve v Praze-Karlíně (1938–40), pak se stal šéfem provozu brněnského rozhlasu (od 1940 do smrti). Z jeho skladeb byla provedena scénická hudba k výpravné hře Ference Csepreghyho Carův kurýr (Brno 22. 11. 1903), napsal též symfonickou báseň Za svobodu. Z drobnějších skladeb stojí za zmínku například Slatinský pochod.
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní
Hoza, Štefan: Opera na Slovensku (2 svazky, Martin 1953, 1954).
Vojenský historický archiv Praha (personální listy, Fond generální inspektor).
Bohumil Pešek – Eva Vičarová